Česko se zdráhá přispět 90 miliard na záchranu eurozóny
Česko se zdráhá přispět k záchraně eura. Před začátkem bruselské schůzky evropských lídrů to prohlásil premiér Petr Nečas. Evropská unie chce v rámci boje s dluhovou krizí zvětšit sílu Mezinárodního měnového fondu. Praha by tak této instituci měla půjčit až 3 a půl miliardy eur, tedy skoro 90 miliard korun.
Na summitu Evropské unie, který dnes začal v Bruselu, se bude hledat dohoda o tom, že i členské země Evropské unie, které neplatí eurem, by měly půjčit Mezinárodnímu měnovému fondu. Ten by pak mohl poskytnout pomoc státům v dluhových problémech.
K částce, která vychází na Českou republiku, tedy téměř 90 miliard korun, Petr Nečas prohlásil, že si velmi těžko umí představit, že by tak obrovskou sumu měla ČR Mezinárodnímu měnovému fondu půjčit.
„Pro nás by to podle předběžných propočtů znamenalo částku zhruba do 3,5 miliardy euro, což je částka, která v podstatě dosahuje více než 10 procent devizových rezerv České národní banky. Čili po diskusi s ČNB to vidíme jako velmi problematické a velmi těžko akceptovatelné,“ uvedl premiér.
Očekává se ale, že většina ostatních zemí Unie takovou půjčku poskytne. V takovém případě by podle Nečase bylo jen těžko možné, aby Česko zůstalo stranou.
„O této věci se bude jednat. Jedná se samozřejmě o konkrétní položky a částky. Velmi otevřeně říkám, že si těžko dovedu představit situaci, kdyby Česká republika byla jediná, kdo zůstane mimo nějaký krok Evropské unie,“ řekl premiér Radiožurnálu.
Naznačil také, že by se mohlo jednat i o kompromisu třeba v tom směru, že by mohlo jít o částku nižší než 90 miliard korun.
Švédsko je připraveno pomoci
Podle informací z diplomatických kruhů by země používající společnou měnu mohly půjčit Mezinárodnímu měnovému fondu 150 miliard eur. Členové Unie s vlastní měnou by k tomu mohli přidat 50 miliard a zprostředkovaně se tak účastnit záchrany eura. Ochotu k takovému kroku už oznámilo Švédsko.
„Potřebujeme zvýšit palebnou sílu eurovalu, abychom si vydobyli zpět důvěru finančních trhů,“ řekl švédský premiér Fredrik Reinfeldt.
„Švédsko by se toho mohlo zúčastnit prostřednictvím MMF vedle opatření, která je třeba přijmout uvnitř eurozóny. Těmi jsou hluboké reformy v nejvíce zadlužených zemích. Ty jsou ale zatím vidět jen v některých z nich,“ dodal švédský premiér.
