Český dům v Moskvě doplatil na zastropování počtu zaměstnanců ambasády. Hotel a restaurace se uzavřely

Zatímco Prahu v pondělí leteckým speciálem opustí poslední skupina vyhoštěných zaměstnanců ruské ambasády, personální škrty potkaly i českou ambasádu v Moskvě. Provoz totiž ukončil hotel a restaurace v takzvaném Českém domě, který spadá pod velvyslanectví. To kvůli diplomatické roztržce muselo propustit k pondělku většinu ze svých ruských zaměstnanců.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Český dům v Moskvě | Zdroj: Profimedia

Česká ambasáda bude fungovat v nouzovém režimu. Oběma stranám smí k pondělku zůstat sedm diplomatů, 25 takzvaně administrativně technických pracovníků a 19 místních zaměstnanců.

Český dům v Moskvě kvůli diplomatickému sporu uzavře restaurace a hotel. Byty a kanceláře zůstanou

Číst článek

Nejde ale pouze o samotné velvyslanectví. Do této bilance spadá i Český dům, kde je nejenom hotel s restaurací a desítky bytů a kanceláří, ale také České centrum, které se zabývá kulturní diplomacií, nebo agentury CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism.

Na všech těchto místech bylo přitom zaměstnáno víc než sto Rusů. Vzhledem k zastropování počtů se tak česká ambasáda musela zbavit zhruba 90 ruských zaměstnanců.

Komplikace pro další provoz české diplomatické mise v Moskvě však nepřináší jenom to, o kolik pracovních sil tam přišla, ale i to, kteří lidé už dřív museli svá místa opustit. Už při první vlně vyhoštění totiž Rusové označili za nežádoucí osoby mimo jiné zástupce velvyslance, ředitele Českého domu a některé pracovníky důležité pro jeho provoz, jako je IT specialista.

Výnosné centrum

Česko ujišťuje, že uzavření Českého domu je jenom dočasné. Uvedl to už minulý měsíc ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) a staví se k tomu tak i Česká centra, která jakožto příspěvková organizace ministerstva zahraničí převzala správu Českého domu v roce 2002. A to poté, co jeho někdejší pronájem za nevýhodných podmínek vyústil v rozsáhlou aféru.

Zeman s Netanjahuem otevřeli Český dům v Jeruzalémě. Izraelský premiér příští rok navštíví Prahu

Číst článek

Ministr Kulhánek sice připustil, že pokud jde o další osud rozsáhlého komplexu na lukrativní adrese v centru Moskvy, připadají v úvahu všechny varianty. Je ovšem otázkou, zda by ruská strana případný pronájem znovu povolila a nepovažovala by to za obcházení nastavených podmínek. Také prodej areálu by byl zřejmě problematický i vzhledem k tomu, že budova jako taková sice patří českému státu. Nepatří mu ale pozemky, na kterých stojí. Ty vlastní Rusové.

Aktuálně je tedy z české strany zjevná snaha načas provoz Českého domu utlumit s tím, že až současné napětí trochu opadne, tak ho co nejdříve obnovit. Český dům v Moskvě totiž významně dotoval i provoz dalších Českých center ve světě. Z finančních zpráv, které Česká centra zveřejnila na svém webu (ta poslední je z roku 2018), vyplývá, že komplexní náklady na provoz Českého domu v Moskvě se pohybovaly někde mezi 74 a 78 miliony korun za rok. Výnosy byly ale skoro dvojnásobné a pravidelně převyšovaly částku, kterou Českým centrům jako celku přispívá ministerstvo zahraničí jakožto jejich zřizovatel.

Centrum krajanské komunity

Navíc Český dům by se dal označit i za jisté centrum, kolem kterého se soustředila krajanská komunita, a čeští podnikatelé v něm měli určité zázemí. Někteří z nich už proto nabízejí pomoc, pokud se najde aspoň nějaká cesta, jak provoz obnovit. A pomoc s provozem ambasády také Česku nabídly i některé unijní země.

Český dům v Jeruzalémě obsazuje pozice. O práci uvažuje i manželka budoucího velvyslance Žilková

Číst článek

Diplomatická roztržka mezi Prahou a Moskvou nicméně přinesla komplikace i Rusům, a to s provozem jejich školy při ambasádě. České ministerstvo zahraničí trvalo na tom, že učitelé a další personál školy teď musí odjet a řádně požádat o povolení k práci na území Česka, jako to je v případě všech mezinárodních škol.

Problém byl totiž v tom, že je Rusové akreditovali jako administrativně technické pracovníky, tedy zaměstnance ambasády. A to navíc přesto, že na základní a střední školu při ambasádě chodily i děti rodičů, kteří zaměstnanci velvyslanectví nejsou.

Volba, že domů pojedou i ruští učitelé, byla přitom na ruské straně. Česko totiž v druhém kole už nevyhošťovalo adresně, ale jen zastropovalo počty. Byli to tak sami Rusové, kdo si určil, kdo musí zůstat, a koho pošlou domů.

Ivana Milenkovičová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme