Český krajanský život v Sofii pulsuje
Skoro všude na světě najdete naše rodáky, kteří se v cizině usadili při hledání lepšího místa k životu. Početná krajanská komunita žije v Bulharsku, kam začali první Češi přicházet v 60. letech 19. století. Nový domov tu našla řada odborníků - inženýrů, učitelů i umělců. Pomáhali Bulharsku v prvních letech po osvobození z turecké nadvlády. Český krajanský život pulsuje v Bulharsku dodnes. Redaktor Pavel Novák se byl podívat v domě, kde od roku 1925 sídlí Československý klub T. G. Masaryka.
"Našich členů tu máme tři sta - v Sofii, v Plovdivu je jich asi 25 a ve Varně 40," říká předseda klubu Miroslav Přibyl. Krajané se v třípatrovém secesním domě v centru Sofie pravidelně scházejí. Kdysi tu dokonce hráli ochotnické divadlo. Tento týden bude největší akcí maškarní bál pro děti i dospělé. A jejich další aktivity?
"Máme každý týden takové setkání, na kterém se promítá český film. Jsou tu eventuelně také přednášky a desetiminutové informační přehledy o tom, co se děje doma v České nebo Slovenské republice. Pak také pořádáme kursy češtiny pro naše děti. A od příštího měsíce budeme češtinu učit i mládež. Do řad našeho spolku totiž nastupuje už třetí i čtvrtá generace krajanů a ti už mají značné problémy s jazykem. Řekli jsme si tedy, že bychom i pro ně měli uspořádat nějaké kurzy."
Sám pan Přibyl se už v Bulharsku narodil. Jeho otec sem přišel za prací v roce 1926. V domě Československého klubu funguje také restaurace, kde je na jídelním lístku například bramborová polévka nebo svíčková. Zašli jsme také do velkého sálu, kde se pořádají krajanské plesy. Značky na podlaze prozrazovaly, že sloužíval i jako tělocvična zdejší sokolské jednotě. Ale to je vlastně omyl, že sloužíval.
"Momentálně tu nacvičuje 40 našich krajanek, které se zúčastní našeho sletu," opravil moje představy o účelu značek na parketách předseda Československého klubu v Sofii Miroslav Přibyl.
