Cesta zpět už není, tvrdí přední syrský exilový politik. Nečinností OSN je zklamaný

Cesta zpátky už není, na to si syrský lid příliš mnoho vytrpěl, říká přední syrský exilový politik Samir Našar o situaci v zemi. Nad nečinností Světového společenství dlouhodobě vyjadřuje své zklamání a stejně jako mnozí další čeká, jak rozhodne americký Kongres. Jestli schválí vojenský zásah v Sýrii, nebo ne.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Povstalci proti režimu bašára Asada

Povstalci proti režimu bašára Asada | Foto: Mustafa Karali | Zdroj: ČTK

„Určitě bychom chtěli, aby tento konflikt skončil vítězstvím syrské revoluce. K situaci, kdy vládl neomezeně Bašár Asad, se už vrátit nemůžeme. Bohužel, Sýrie se stala dějištěm mezinárodního konfliktu, kde se promítají zájmy velmocí i regionálních hráčů. S jistotou mohu říct, že kdyby pomoc zvenčí přišla šest sedm měsíců po začátku protestů, revoluce by skončila už tehdy,“ tvrdí Našar.

Nyní čeká, jestli se Spojené státy americké rozhodnou zasáhnout proti režimu syrského prezidenta. Bez pomoci zvenčí nemá podle Našara opozice dost sil, aby vládní armádu porazila.

Přehrát

00:00 / 00:00

Se syrským exilovým politikem Samirem Našarem mluvil zvláštní zpravodaj ČRo v Turecku Jaromír Marek

„Zásah, o kterém se mluví, určitě otevře prostor pro Syrskou svobodnou armádu, ale i pro extremisty. To by měly mít Spojené státy při plánování operace na mysli. Aby pomohly prodemokratickým silám. Pak už bude na Syrské svobodné armádě, aby nenechala pro extremisty žádný prostor. Že v Sýrii jsou, to nepopírám,“ konstatuje politik.

Osmašedesátiletý Samir Našar je významným představitelem Syrské národní rady a předsedou skupiny Damašské deklarace. Ta bývá někdy přirovnávána k československé Chartě 77.

Sýrie přijala ruský návrh předat chemické zbraně pod mezinárodní kontrolu

Číst článek

Otevřeně kritizovala nedemokratický režim a volala po opravdových reformách. V roce 2005 spojila všechny opoziční skupiny v Sýrii, sekulární i náboženské, zpočátku i včetně Muslimského bratrstva.

Našar zažil perzekuci režimu, který jej uvěznil, i útoky ze strany náboženských fanatiků. Z rodného Aleppa nakonec musel odejít do tureckého exilu. Jak si vysvětluje, že za režimem Bašára Asada stojí v Sýrii stále ještě dost lidí?

Liga arabských států vítá ruský plán na mezinárodní kontrolu syrských chemických zbraní

Číst článek

„Asad hrál dobrou hru, když se spojil s ekonomickými silami v Damašku a Slepou, a tyto síly mají stále vliv. Jejich ekonomické vazby stojí a padají s režimem. Assad se také snaží interpretovat revoluci jako boj mezi náboženskými skupinami,“ vysvětluje Našar a dodává:

„Zatímco města, kde žijí většinoví sunnité, bombarduje a ničí, místa, kde žijí menšiny, byla zatím ušetřena. Podařilo se mu také vystrašit minority, křesťany a alavity, že když jeho vláda padne, nastane masakr. Tento názor se nám jako opozici nepodařilo mezi lidmi vyvrátit. To je naše chyba.“

Jaromír Marek, kko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme