Čeští archeologové sbírají podklady pro obnovu památek v iráckém Mosulu
K záchraně památek poničených takzvaným Islámským státem se snaží přispět i čeští archeologové a historici. Shromažďují podklady k historickým stavbám v iráckém Mosulu, což by mohlo posloužit při obnově památek. Město by mohlo být brzy osvobozeno podobně, jako se to nedávno stalo v syrské Palmýře. Vojenská operace irácké armády začala minulý týden ve čtvrtek.
V nevelké pracovně na Západočeské univerzitě v Plzni bojují za záchranu poničených mosulských památek archeologové Karel Nováček a Lenka Starková.
„Jednou důležitou součástí, kterou jsme právě teď dokončili, jsou webové stránky projektu,“ ukazuje Karel Nováček na obrazovku pracovního počítače.
O projektu českých archeologů, kteří sbírají podklady pro obnovu památek v iráckém Mosulu, natáčel zpravodaj ČRo Štěpán Macháček
Adresa stránek je www.monumentsofmosul.com. „V podstatě kdokoliv si na ně může najet. Součástí stránek je interaktivní mapa. Slouží k tomu, aby se kdokoliv mohl podívat a zorientovat se v oblasti historického centra Mosulu,“ popisuje Lenka Starková.
„Ty červené čtverečky jsou vymezující polygony jednotlivých staveb, které už byly v minulosti zničeny. Když si na ně najedete a rozkliknete konkrétní polygon, tak se zobrazí i podrobná informace,“ doplňuje archeoložka.
S informacemi se však musí zacházet hodně opatrně. „Chystáme se tam vložit vrstvu se stojícími stavbami. Ta nebude všeobecně přístupná, protože máme obavu, aby to někomu neposloužilo jako návod,“ podotýká Karel Nováček.
Web zaznamenává, jak se vyvíjí stav jednotlivých památek. Zájemce se může podívat třeba na to, jak je to se známou Jonášovou hrobkou.
„Tady máme hrobku Nabí Júnus, srovnání v době půl roku před vpádem extremistů do Mosulu, a pak stav na nejmladším snímku, který máme, tedy z konce srpna 2015, kde nejen že stavba je kompletně odstřelena, ale ještě tam probíhají nějaké exkavační práce, které někteří kolegové pokládají za černé vykopávky,“ líčí Karel Nováček.
Během bezmála dva roky trvající vlády Islámského státu je Mosul odříznutý od světa. Informace o aktuálním stavu památek se tak získávají velmi obtížně.
Sebrané materiály by mohly pomoci v budoucnu při obnově památek, rekonstrukce třeba podle vzoru poválečné Bosny je však nejistá.
„Já jsem skeptický, protože památek bylo zničeno podle naší evidence asi 38, a jenom zhruba k pěti památkám máme nějakou důkladnější dokumentaci,“ uvádí archeolog.
Určitou naději skýtají materiály, třeba staré fotografie, které mohou mít lidé ve svých soukromých sbírkách. Přihlásit se s nimi mohou i přes sociální sítě – k interaktivní mapě Mosulu patří i facebookový profil.
„My jsme s tím velice spokojeni, protože se pomaloučku daří oslabovat nedůvěru iráckých kolegů, kteří nám na stránky a na profil začínají pomalu přispívat. A začínáme mnohem více komunikovat s širší obcí odborníků a zájemců v Iráku, kteří jsou čím dál tím víc ochotní se podělit o své informace, o své fotografie. Výjimečně se objeví i aktuální fotografie, ale samozřejmě focení památek a vkládání dokumentace na sociální sítě je věc pro aktéra velmi nebezpečná,“ říká Karel Nováček.
V souvislosti s památkami se historici a archeologové obávají i blížícího se dobývání Mosulu.
„Některé cenné historické objekty se můžou stát také určitým štítem pro armádu Islámského státu a budou tyto stavby nějakým způsobem okupovat. Obávám se, že potom nebude zbytí pro iráckou nebo jinou armádu na tyto stavby zaútočit, a i to může znamenat jejich kompletní destrukci,“ uvažuje Lenka Starková.
Oba archeologové by Mosul rádi také co nejdřív navštívili. „Myslím si, že okamžitě to možné nebude, protože bezpečnostní situace v Mosulu bude určitě delší dobu velmi nepříznivá,“ podotýká Karel Nováček.
Unikátní projekt zaštiťuje Akademie věd České republiky. Dvojici plzeňských archeologů doplňuje v týmu ještě historik Miroslav Melčák z Orientálního ústavu.
