Čeští europoslanci jsou ve zpětných opravách svých hlasů rekordmany, hned za španělskými
Europoslanci ODS zpětně změnili své hlasování týkající se emisních limitů pro sekačky na trávu nebo buldozery. Původně hlasovali pro přijetí, nakonec po kritických ohlasech ale vzali své rozhodnutí zpět. Ve zpětných opravách svých hlasů jsou čeští europoslanci rekordmany, jsou druzí hned za španělskými kolegy. Podle Jana Zahradila z ODS jde v evropském parlamentu o běžný krok.
Evropský parlament schválil normu týkající se emisních limitů pro sekačky či buldozery v úterý. Nová norma ale v Česku rozpoutala bouřlivé reakce. ODS pak ve středu dopoledne informovala média, že její europoslanci s novými pravidly nesouhlasí a své hlasy zpětně změnili.
„Ohlas od našich vlastních voličů byl velmi negativní. Říkali nám: tady před 10 dny proběhl brexit, Evropská unie se dostala do největší krize ve své novodobé historii a vy tady schvalujete takové s prominutím kraviny,“ řekl Jan Zahradil.
„A my jsme si uvědomili, že možná v bruselské bublině opravdu někdy podléháme vlastnímu vidění světa a že v tuto chvíli není na místě hlasovat o takovéto technické normě. Tu podporu jsme stáhli, což je něco, co se v Evropském parlamentu dá dělat, a dělá se to docela běžně,“ vysvětlil europoslanec za ODS.
Komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman připomíná, že zpětnou změnu hlasu umožňuje jednací řád Evropského parlamentu a dělají to i jiní poslanci. „Nicméně europoslanci nežijí v bublině, jak uvedl pan Zahradil. Když schvalujete technické normy, tak to nemá souvislost s brexitem, že někdo chce opustit Evropskou unii,“ míní.
To, že politik své hlasování stáhne až poté, co ho zkritizují voliči, je podle komentátora v určitých případech v pořádku. „Pokud je kritika voličů věcná, tak je v pořádku, že politici na ni reagují a své hlasování stáhnou, ale pokud tak reagují pouze z důvodu, že je tady určitá atmosféra, že co je z Bruselu, je špatně, a my jí musíme vyjít vstříc, tak se chovají především jako populističtí politici,“ uvedl.
Podle analytiků mají opravy svůj smysl, protože europoslanci absolvují stovky hlasování a můžou tak mít problém se vyznat v tom, o čem se hlasuje.
„Není to jejich chyba, protože těch zákonů je skutečně celá řada. Detaily u všech schvalovaných materiálů znát nemohou, záleží ale na tom, jak kvalitně pracují jejich poslanecké kluby, různé expertní týmy, aby je připravily tak, aby byli schopni se zorientovat v tom, o čem a jak hlasují,“ dodává komentátor ČRo.
