Ze Charlottesville zmizely čtyři roky po masakru kontroverzní sochy konfederačních generálů

V Charlottesville v americkém státě Virginia byly v sobotu odstraněny dvě kontroverzní sochy konfederačních generálů, o které se vedly mnohaleté spory. Úmysl odstranit památníky vyvolal v roce 2017 nechvalně proslulou demonstraci pravicových extremistů a vyznavačů bělošské nadřazenosti. Jeden z radikálů při ní tehdy najel do skupiny pokojných odpůrců shromáždění. Incident stál život jednoho člověka, desítky dalších utrpěly zranění.

Charlottesville (USA) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Odstranění konfederační sochy v Charlottesville. | Zdroj: Reuters

Město oznámilo rozhodnutí odstranit sochu generálů Roberta Leeho a Thomase „Stonewalla“ Jacksona v pátek, téměř čtyři roky po incidentu, který v USA zažehl další debaty o rasové rovnosti. Situaci tehdy podle řady médií vyhrotil tehdejší prezident Donald Trump, když prohlásil, že na obou stranách sporu stojí „dobří lidé“.

Socha vyvolávající emoce v Charlottesville stále stojí, město ji nemůže kvůli zákonu odstranit

Číst článek

Mezi účastníky krajně pravicového shromáždění přitom byli známí popírači holocaustu, antisemité, stoupenci Ku Klux Klanu, někteří lidé nosili nacistické symboly a řada z nich měla konfederační vlajky, které Liga proti hanobení považuje za nenávistný symbol.

„Odstranění této sochy je malým krokem k tomu, abychom pomohli Charlottesville, Virginii i Americe vypořádat se s hříchem, kterým je ochota zničit černochy kvůli ekonomickému zisku,“ řekl v sobotu ráno místního času (po poledni SELČ) starosta města Nikuyah Walker, když se u památníků chystali pracovníci s jeřáby. Později týmy odstranily i sochu Thomase Jacksona, uvedla agentura AP.

Odstraňování soch přihlížely desítky diváků a podle AP jásali, když se socha generála Lee zvedla ze svého podstavce. Ulicemi zněla hudba a z okolních bloků domů dění přihlíželi aktivisté i celé rodiny. Viditelná byla i přítomnost policie, která okolní silnice uzavřela pro automobilovou dopravu. Práce na odstraňování soch probíhaly zjevně hladce, napsala AP. Přišlo však podle ní i několik odpůrců odstranění soch, včetně muže, který pokřikoval na starostu po jeho projevu. Žádný organizovaný protest se ale nekonal.

Změna zákona

Odstraňování Leeovy sochy si natáčel 59letý Afroameričan Ralph Dixon, rodák z Charlottesville. Vzpomínal, že do parku se sochou chodil od dětství. „Všichni učitelé, každopádně moji učitelé, vždycky mluvili o tom, jak skvělá to byla osobnost,“ vzpomínal Dixon, jehož citovala AP. Jeho chápání poselství sochy se vyvíjelo. Podle něj je důležité chápat kontext doby, kdy byla socha vztyčena, ale po smrti Heather Heyerové při nepokojích ve městě z roku 2017 už podle něj nebyl důvod, aby socha zůstávala na svém místě. „Muselo se to udělat,“ poznamenal Dixon.

O osud soch se ve městě vedly dlouholeté právní i politické spory. Sochy dlouho zůstávaly stát na místě také kvůli místním zákonům na ochranu válečných pomníků, který museli místní zákonodárci změnit.

Úřady prozatím nechaly odstranit jen samotné sochy a jejich podstavce ponechají na místě. Postavy generálů uloží na bezpečné místo, dokud se vedení města definitivně nerozhodne, co s nimi.

Koalice místních aktivistů město pochválila za to, že k odstranění soch přistoupilo v podstatě ihned po naplnění všech zákonných požadavků. Dokud památníky „zůstávaly stát ve veřejných prostorech v centru našeho města, vysílaly signál, že naše společnost toleruje vyznavače bělošské nadřazenosti a ztroskotaného plánu, za který tito generálové bojovali,“ uvedla koalice nazvaná Take ’Em Down Cville (Sundej je, Charlottesville).

Neonacista, který vraždil v Charlottesvillu, dostal druhé doživotí. Soud mu navrch vyměřil 419 let

Číst článek

Konfederované státy americké tvořilo společenství jižanských států, které se v roce 1861 odtrhly od zbytku unie. Učinily tak z velké části kvůli sporu o otázku otroctví, které chtěly zachovat. Konflikt vyústil v krvavou občanskou válku, která skončila o čtyři roky později porážkou Konfederace a formálním zrušením otroctví.

Spory o kontroverzní symboly

O symboly Konfederace se v USA v posledních letech vede řada sporů, které loni ještě vyhrotily demonstrace proti rasismu vyvolané úmrtím černocha George Floyda v Minneapolis. Protestující v řadě měst ničili sochy představitelů Konfederace, zákonodárci začali jednat o jejich odstranění z budovy Kongresu. Členové Kongresu rovněž volali po tom, aby americká armáda přejmenovala řadu svých vojenských základen, z nichž jsou některé pojmenované po jižanských vojevůdcích, kteří de facto vedli vzpouru proti USA.

Proti přejmenování základen ostře vystupoval tehdejší prezident Trump s tím, že jsou již součástí americké vojenské historie. Kongres však nakonec i přes prezidentské veto na konci loňského roku schválil předpis, který ministerstvu obrany dává za úkol do tří let odstranit ze svých zařízení veškerá jména, symboly a památníky, jež připomínají činitele Konfederace.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme