Osvobození Chersonu má velký význam, končí naděje Ruska na postup na západ, říká vojenský analytik

Město Cherson, které od 2. března okupovala ruská armáda, se v pátek vrátilo pod kontrolu Ukrajiny. Osvobození Chersonu má ve válce velký strategický, politický i vojenský význam. „Zatím nevíme, jaké vojenské ztráty Rusové při ústupu utrpěli. Existuje ovšem dost náznaků, že je to z ruského pohledu velmi zlé. Vypadá to, že ústup nezvládli,“ říká pro server iROZHLAS.cz vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

2022-11-11t151505z_9_221111-190353_afo.JPG

„Cherson bylo první a zároveň jediné regionální hlavní město, které Rusové krátce po svém vpádu na Ukrajinu získali,“ říká bezpečnostní analytik | Foto: Valentyn Ogirenko | Zdroj: Reuters

Cherson se stal prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po únorovém vpádu na Ukrajinu. Jaký význam má páteční vstup ukrajinských jednotek do města?
Význam to má obrovský - jak z vojenského, tak z politického hlediska. Cherson bylo první a zároveň jediné regionální hlavní město, které Rusové krátce po svém vpádu na Ukrajinu získali. Nyní ho museli opustit. 

Z čistě vojenského hlediska to znamená, že končí jakékoliv ruské naděje na další postup na západ například směrem na Mykolajiv nebo na Oděsu. I když poslední měsíce byly tyto naděje čím dál více fantasmagorické.

Zatím nevíme, jaké vojenské ztráty Rusové při ústupu utrpěli. Existuje ovšem dost náznaků, že je to z ruského pohledu velmi zlé. Vypadá to, že ústup nezvládli.

Rozsáhlý ústup přes řeku je velmi náročný manévr. Ústup je nutno zezadu krýt a zajišťovat před postupujícím protivníkem, v tomto případě ukrajinskou armádou. Rusové tam pro zajištění a krytí ústupu ponechali jenom jednotky čerstvě mobilizovaných vojáků.

U Chersonu se zřítil Antonivský most přes Dněpr, už dříve ho poničilo ukrajinské ostřelování

Číst článek

Ty se po kontaktu s ukrajinskou armádou téměř okamžitě zhroutily. Ukrajinci velice rychle postoupili a veškeré zóny, kde se Rusové naloďovali na trajekty a prámy, se dostaly do dostřelu ukrajinského dělostřelectva. Ukrajinci toho samozřejmě využili.

Už od včerejšího večera plní ruské sociální sítě naprosto panické zprávy, protože to vypadá, že Rusové utrpěli opravdu hodně velké ztráty jak na lidech, tak na technice.

Rusko teď vykládá, že provedlo ústup a že na pravém břehu nikoho nenechalo. O tom mám opravdu velké pochybnosti. Dokonce se objevují zprávy, že tam zůstala velká spousta ruských vojáků, kterým nebylo umožněno provést ústup, protože Rusové jednoduše přestali s přepravou.

Navíc přestal fungovat Antoninovský most. Není jasné, jestli se zřítil po ukrajinské palbě, nebo jestli ho sami Rusové vyhodili do vzduchu. Každopádně ztráty ruské strany jsou nepochybně rozsáhlé.

Co osvobození Chersonu znamená pro Rusko?
Z politického hlediska je to katastrofa, protože Cherson je hlavní město oblasti, kterou Rusové formálně anektovali a připojili ke svému území. Všichni vykládali, že Rusko je v Chersonu navždy.

Pak se ukázalo, že navždy trvalo zhruba 40 dní. Nevím, jak toto bude ruská propaganda vysvětlovat doma. Tohle se rozumně vysvětlit nedá, je to další selhání v řadě porážek.

Je pozoruhodné, že ústup oznámili ministr obrany Šojgu a generál Surovikin. Vladimir Putin se k tomu zatím nijak nevyjadřoval. Může to napovídat, že jde o vojenský neúspěch, který bude kompletně sveden na armádu. Je možné, že už se hledá obětní beránek.

Když se generál Surovikin stal velitelem ruských vojsk na Ukrajině, předvídalo se, že to bude velmi nevděčná pozice. Nejenom proto, že Rusko ztratilo strategickou iniciativu, ale i proto, že se blížil pád Chersonu.

Generál Surovikin musel být tím, kdo provede ústup. I kdyby ten ústup byl zvládnutý dobře, tak je to stále ústup, což je druh porážky. Jinak se to nedá popsat. Navíc se teď ukazuje, že dobře zvládnutý nebyl.

Uvidíme, na koho padne vina. Je možné, že to bude generál Surovikin nebo ministr Šojgu. Každopádně je to další ruská vojenská a politická katastrofa. Asi za ni někdo bude obviněn.

Ukrajinská armáda osvobodila město Snihurivka v Mykolajivské oblasti. Vítali je potleskem

Číst článek

Ze symbolického hlediska jde také o nesmírně důležitou věc. To, že se Ukrajincům podařilo ofenzivu dotáhnout do úspěšného konce a osvobodit Cherson, nepochybně bude znamenat výraznou posilu z hlediska mezinárodní podpory.

Jakou?

Opět se ukazuje, že má smysl Ukrajině pomáhat, dodávat jí zbraně, peníze a zpravodajské informace. Je to zásadní i v kombinaci s výsledkem voleb do Kongresu v USA.

Panovaly určité obavy, že část republikánů by mohla pomoc Ukrajině výrazně přiškrtit. Ale vypadá to, že volby dopadly poněkud jinak, než se očekávalo.

Nepřišlo žádné zdrcující vítězství republikánů a protrumpovské izolacionistické křídlo Republikánské strany utrpělo jasný neúspěch. Dá se tedy očekávat, že v americkém Kongresu dále bude fungovat velmi jasná a silná většina pro pokračování podpory Ukrajině.

Od prvního ledna 2023 navíc začíná fungovat zákon o půjčce a pronájmu, který Američané znovu aktivovali poprvé od druhé světové války. Ten dává mnohem větší pravomoci exekutivě co se týče pomoci spojenců a oslabuje roli Kongresu.

Je jasné, že americká podpora Ukrajině bude fungovat. Američané si to zkrátka můžou dovolit, pro ně je to takříkajíc kapesné. Za velmi nízkou částku se jí daří dosáhnout destrukce Ruska coby svého mocenského protivníka. I to znamená pro Ukrajinu velké vítězství.

Listopad bude zapsán ve válce jako měsíc dvou velkých vítězství, jednak samotného osvobození Chersonu a jednak toho, že americké kongresové volby dopadly velmi příznivě pro Ukrajinu.

Co s kolaboranty?

Dá se na základě dostupných informací město považovat za osvobozené?
Jako celek ano, ale určitě se dá předpokládat, že ve městě bude spousta min, nástrah a překážek. Ukrajinci se hodně obávají toho, že tam Rusové zanechali záškodníky, respektive že jsou tam ruští vojáci převlečeni do civilních šatů.

Teď bude následovat fáze, která se označuje jako „vyčištění města“. Ukrajinci budou muset projít každý dům, budovu a místnost a zjistit, jestli se tam neschovávají Rusové.

Většina obyvatel nepochybně cítila proukrajinsky, konala proukrajinsky a nepodřídila se okupačnímu režimu. Přesto tam bylo i nějaké množství kolaborantů. Sice menšinové, ale nikoliv zanedbatelné.

Ukrajina bude muset řešit, jakým způsobem s těmito lidmi naloží. Je to nesmírně složitá a citlivá záležitost. Na jedné straně tam lidé chtěli nějakým způsobem přežít a pracovat. Pro spoustu z nich znamenalo, že nějakým způsobem vstoupí do kontaktu s ruskou okupační správou.

Oddělení dětí od rodin nebo násilný přesun obyvatel. Amnesty popisuje svědectví ukrajinských obyvatel

Číst článek

Je velmi těžké najít hranici mezi lidmi, kteří aktivně kolaborovali, a mezi těmi, kteří chtěli jenom přežívat. Je to v podstatě to stejné, co se řešilo po druhé světové válce v zemích, které okupovali nacisté, a to samozřejmě včetně Československa.

Vy jste zmínil, že Rusko prohlašovalo Cherson za svou oficiální součást a stojí si za tím i dnes. Proč se města tedy vzdalo?
Neměli na výběr. Z vojenského hlediska nic jiného možné nebylo. Vojáci v té oblasti byli prakticky odříznutí od zásobování. Téměř všechno zásobování probíhalo z jihu přes Krym.

To se poté, co Ukrajinci vyřadili Krymský most, ukázalo jako nefunkční. Ruská armáda totiž závisí na železnicích téměř stoprocentně.

Již jsme viděli v této válce opakovaně, že prakticky 100 km od nejbližšího železničního nádraží ruská armáda přestává fungovat. Po vyřazení Krymského mostu zásobování z jihu skončilo. Směrem od východu přes Dněpr to taky nebylo možné, protože Ukrajinci postupně vyřadili všechny mosty.

Jediná možnost vojáků v Chersonu byla překonat Dněpr. Sami Rusové řekli, že cílem je zachránit co nejvíc ruských vojáků. Bylo jasné, že pokud by tam zůstali, nakonec by je čekala nevyhnutelná vojenská katastrofa - zničení nebo zajetí.

Kdyby se ústup provedl dříve, tak by ztráty pravděpodobně nebyly nijak katastrofální. Ruští velitelé už v létě nebo na začátku podzimu žádali, aby měli možnost ustoupit z Chersonu, aby zachránili co největší množství vojenských sil. Vladimir Putin toto údajně opakovaně odmítal.

Ústup byl přece jen proveden, ale to už bylo pozdě. Ukrajinci od té doby výrazně postoupili. Celá oblast se dostala do dostřelu veškerého ukrajinského dělostřelectva.

Brit se přiznal ke špionáži pro Rusko. Předal mu údaje zaměstnanců ambasády v Berlíně, kde pracoval

Číst článek

Kdyby ustoupili před dvěma měsíci, tak se té vojenské katastrofě dalo v podstatě zabránit. Nyní Rusko ztratilo nejen Cherson, ale také velké množství vojáků. Je to typický příklad toho, jak to dopadne, když se politici montují do rozhodování vojáků.

Brilantní ofenziva

Jak bude vypadat další postup ukrajinské armády?
Můžeme jenom spekulovat. Do hlavy generálům nevidíme, ale Ukrajinci už nás opakovaně dokázali překvapit. Během posledních měsíců předvedli, že jsou schopni naplánovat opravdu rozsáhlé ofenzivy na operační úrovni.

Charkovská ofenziva byla naprosto brilantní. Chersonská operace zjevně také skončila velkým úspěchem. Nyní se nabízí několik dalších možností.

Nepředpokládám, že by Ukrajinci chtěli překračovat Dněpr, ale nabízí se jiná možnost. Mohli by nyní zaútočit směrem od Záporoží a dál. Mohou se pokusit přetnout pozemní koridor, který vede na Krym z Donbasu.

Rusové už teď na východním břehu Dněpru budují obranné pozice. Ukazují to satelitní fotografie. Dokonce se už objevují obranné pozice budované na Perekopské šíji na severu Krymu. To ukazuje, že Rusové se možnosti, že by Ukrajinci mohli provést nějaký úder směrem od Záporoží, opravdu obávají.

I ruské jednotky stažené na  východním břehu Dněpru mají velký zásobovací problém, protože železniční spojení z Donbasu do Chersonu Ukrajinci přerušili. Jak jsem říkal, ruská armáda je totálně závislá na železnicích.

Nyní tam chybí několik desítek kilometrů kolejí pro zásobování vojáků. A pokud by Rusové chtěli budovat železniční spojení, tak by museli stavět desítky kilometrů kolejí v dostřelu raketometů HIMARS. Na to se dá říct jediná věc, a to sice hodně štěstí.

Máte nějaký osobní odhad za jak dlouhou dobu můžeme očekávat další vývoj?
To si netroufám odhadovat. Je jasné, že válka letos asi neskončí, to se nedá očekávat. Záleží na tom, jaká bude zima. Jsou různé scénáře.

Pokud by zima byla velmi mírná, tak by současný stav rasputici, to znamená všudypřítomného bláta, víceméně zůstával. To by samozřejmě znamenalo velký problém pro ofenzivní operace, tedy pro Ukrajince.

Pokud by zima byla tuhá, tak by to mohlo Ukrajincům paradoxně pomoci, protože bahno by ztuhlo a vytvořil by se znovu pevný terén, na kterém by se daly dobře prováděly velké manévrové operace.

Rusko se podle amerických médií připravuje na test torpéda s jaderným pohonem

Číst článek

Pokud by zima byla hodně tuhá, tak by to zase znamenalo problém, protože ve velkých mrazech se dobře nevedou ofenzivní operace. V takovém případě by válka zamrzla nejenom doslovně, ale i v přeneseném slova smyslu.

Bylo by to podobné jako v letech 2014 a 2015 když se bojovalo na Donbasu. V zimě, která byla tehdy docela dost tuhá, se frontové linie prakticky ustálily a přešlo to do jakési zákopové války.

Když jsme na podzim 2014 sledovali operace tanků, tak se říkalo, že to vypadá jako druhá světová válka.

Když potom přišla tuhá zima, vytvořily se zákopové linie a probíhaly tam souboje dělostřelectva. Říkalo se, že to už vypadá jako první světová válka. Takže otázka je, jak bude vypadat počasí, které stále výrazně ovlivňuje vojenské operace.

I tak je zřejmé, že válka se ještě potáhne do příštího roku, než se Ukrajincům podaří Rusy vytlačit z veškerých okupovaných území, respektive dosáhnout stavu, jaký byl ráno 24. února. To je nepochybně hlavním cílem Ukrajinců.

Rozpad armády

Co znamená osvobození Chersonu pro situaci na poloostrově Krym?
Pokud by Ukrajinci přetnuli zásobovací koridor na Krym, tak by to pro Rusko byla naprostá katastrofa. Krym by byl kompletně odříznutý, nedalo by se tam prakticky vůbec fungovat. S tímhle asi žádné ruské plány nikdy nepočítaly. 

Nyní Ukrajinci nepochybně přeruší Krymský kanál, pomocí kterého se přivádí pitná voda na Krym. Už to, že Rusové přišli o Kerčský most, znamená pro zásobování Krymu velký problém. Situace na Krymu se průběžně zhoršuje a nic nenapovídá tomu, že by se měla nějak zlepšit.

Hlavním cílem Ukrajinců je nepochybně obnovit stav z února 2022, to znamená situaci kdy Rusko okupuje „jenom“ Krym. Co se stane s Krymem dál, těžko říct, protože to všechno samozřejmě bude záviset na politickém vývoji v Rusku.

Samozřejmě je možné, že v důsledku série vojenských porážek, se ruská armáda kompletně zhroutí a že se vzápětí nebo současně s tím se zhroutí i Rusko jako stát.

To, že dojde ke kompletnímu kolapsu a rozpadu Ruska, je stále možný scénář. Rusko se může rozpadnout na nějakých 20 nebo 30 států, může propuknout občanská válka, možná dojde k nějakému pokusu o převrat. Scénářů je celá řada.

Rusko zaplatilo za íránské drony americkými a britskými zbraněmi, které ukořistilo na Ukrajině

Číst článek

V jaké pozici by byl Krym?
Jasné ovšem je, že v takovém případě by se ruská vláda, ať už by byla jakákoliv, určitě snažila v prvé řadě udržet vcelku mezinárodně uznávané území Ruské federace.

V tom případě by Krym rozhodně nebyl nijak vysoko na žebříčku priorit. Umím si představit scénář, ve kterém by se Rusko začalo rozpadat jako země a ruská armáda by se stáhla z Ukrajiny, aby mohla zachránit něco v samotném Rusku.

Krym by byl ponechán svému osudu. Pak už je otázka, jak by Ukrajinci postupovali dál, jestli by se dohodli s nějakou dočasnou administrativou na Krymu. To už je hodně spekulativní.

Nicméně faktem je, že na Krymu proruské cítění existovalo vždycky. Krym je přece jenom něco jiného než třeba Cherson.

Ukrajinci by tam museli postupovat velmi opatrně a ještě opatrněji ve vztahu k tomu, jak posuzovat, kdo je aktivní proruský kolaborant, který by asi měl být potrestán a kdo se tam snažil jenom přežívat, byť za cenu toho, že nějakým způsobem spolupracoval s okupační mocí.

To už je více politická než vojenská otázka. Měli by to řešit politici a právníci a nikoli vojáci.

Ukrajinci teď  oficiálně deklarují, že jejich cílem je osvobodit celé území, tedy včetně Krymu. Je logické, že to říkají, asi bych to na jejich místě říkal taky. Způsob, jakým začlenit Krym zpátky do Ukrajiny, bude opravdu hodně hodně složitý a politicky citlivý úkol.

Julie Šafová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mohlo by vás zajímat

Zprávy ze světa

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Webbův teleskop, Inflace, Petr Pavel, Nejbohatší člověk na světě, Vesmírný teleskop Jamese Webba, Ukrajina online, Jak ušetřit na energiích, Rusko, Ukrajina, Vladimir Putin, Volodymyr Zelenskyj, Volební průzkumy, Koronavirus, Film, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, MS hokej 2023

Doporučujeme