Chodorkovskij chce přispět k propuštění dalších ruských politických vězňů
Omilostněný ruský oligarcha Michail Chodorkovskij se v berlínském Muzeu zdi sešel s novináři a představil své plány do budoucna. Na úvod poděkoval všem, kteří k jeho propuštění napomohli, politikům i médiím, a také sociálním sítím, které v době jeho uvěznění ještě vůbec neexistovaly.
„Velmi děkuji panu Hansi- Dietrichu Genscherovi a taky paní Angele Merkelové za roli, kterou sehráli v mém omilostnění. Zjistil jsem to až poté co jsem se ocitl tady. Až když jsem se mohl podívat do takových zdrojů informací, které se vám možná zdají běžné, pro mě jsou ale úplně nové. Všechny ty Facebooky a Twittery. Když jsem šel do vězení, nic takového neexistovalo.“
V Německu hodlá bývalý nejbohatší Rus zůstat ještě minimálně rok, na který dostal vízum. Do Ruska se vrátit nehodlá, dokud se nevyřeší třetí případ vedený proti němu v souvislosti s firmou Jukos.
Na tiskové konferenci v berlínském Muzeu zdi byla i zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová
V budoucnu se už nehodlá zapojit do byznysu, což mu umožňuje i jeho slušná finanční situace. Nehodlá se ani zapojit do politiky, což slíbil v dopise prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Chodorkovskij jasně upozornil na to, že i po jeho propuštění zůstávají v ruských káznicích političtí vězni. Chce se nějakým způsobem zasadit o jejich osvobození. Několikrát přitom zmínil jméno svého přítele a bývalého společníka z Jukosu Platona Lebeděva.
Chodorkovskij nastartoval svou kontroverzní kariéru v 90. letech, kdy spolu s dalšími ruskými oligarchy pohádkově zbohatl během privatizace sovětského státního majetku. V éře prezidenta Jelcina skupoval prostřednictvím vlastní banky za minimální ceny podíly ve státních podnicích. V roce 1995 takto získal ropnou společnost Jukos, kterou proměnil v prosperující firmu.
Tiskovou konferenci se rozhodl záměrně uspořádat právě v berlínském Muzeu zdi kvůli symbolice místa. Vedení muzea se dlouhodobě věnuje boji za lidská práva. Právě teď je tu výstava věnovaná Michailu Chodorkovskému.
Prostory muzea jsou ovšem malé a místnost určená pro tiskovou konferenci byla tak přeplněná novináři, že se do ní Chodorkovskij téměř nemohl dostat. O nejlepší záběr bývalého magnáta se málem strhla bitka. Tisková konference proto začala s 20 minutovým zpožděním.
Michail Chodorkovskij se považuje za politického vězně kvůli tomu, že kritizoval prezidenta Putina a představoval pro něj mocenského soupeře.
Za mříže se tehdejší majitel ropné společnosti Jukos dostal v roce 2003, kdy ho zatkli kvůli podezření z krácení daní. Dostal 11 let za daňové úniky, praní špinavých peněz a podvody při obchodování s ropou.
S Chodorkovského názorem, že jakožto Putinův oponent a ten, kdo podporuje opozici, byl vězněn kvůli politice, souhlasí například organizace Amnesty International, která ho označuje za vězně svědomí.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, kam se právníci slavného vězně obrátili, ale letos v červenci konstatoval, že proces politický nebyl. Ruští soudci se prý ale dopustili mnoha chyb a prohřešků proti spravedlivému procesu.
