Chorvaté vyrábějí adventní věnce a zdobí stromeček, dárky ale nosí Djed Božičnjak
Chorvaté patří mezi národy s vysokým počtem věřících. Vánoční svátky jsou tak pro ně především oslavou narození Ježíška, i když dárky pod stromeček nosí někdo jiný. Mnoho lidí také chodí na bohoslužby a ke zpovědím už během adventu.
„V období adventu chodíme na ranní mše, Zornice. Jdou s námi i děti, vždycky v kostele dostanou nějakou drobnou sladkost jako odměnu za to, že vstaly dřív a přišly,“ vysvětluje zvyk Melita Špoljarevičová.
Její rodina, která žije na východě Chorvatska ve městě Osijek, oslavuje Vánoce tradičně, v duchu křesťanské tradice.
„Dárky, jídlo a všechno to ostatní kolem pro nás nemá zase tak velký význam. Důležité je být s rodinou a jít do kostela,“ dodává Špoljarevičová.
Chorvaté stejně jako Češi vyrábějí adventní věnec, zpívají koledy a zdobí stromeček. Dárky ale nosí Djed Božičnjak. Natáčela Tea Parkanová.
Takové pojetí Vánoc sdílejí Špoljarevičovi asi s většinou chorvatských rodin, tvrdí kněz v jejich župě Ivan Júrič. Období vánočních svátků a nového roku je pro něj asi nejnáročnější roční doba.
„Vánoce prožíváme velmi slavnostně. Do kostela chodí i ti, kdo se v nich přes rok moc často neukážou. Už o adventu proto pořádáme víc bohoslužeb, aby se jich všichni mohli zúčastnit,“ popisuje kněz a dodává:
„Třeba Zornica se slouží před svítáním, v šest hodin. První mše je spíš pro pracující. Další sloužíme v sedm hodin, na tu zase chodí školáci. Podobně na etapy sloužíme i půlnoční mši.“
Na mši se chodí až po štědrovečerní večeři. Na stole Špoljarevičových nesmí chybět rybí polévka s těstovinami, fazolový salát, bramborový salát a smažená ryba.
Zatímco ve vnitrozemí sáhnou spíše po kaprovi nebo štice, obyvatelé přímoří volí ryby a plody moře.
„Když se vrátíme z půlnoční, můžeme si dát jídla připravená na Boží hod. Obvykle pečeme krůtu, sele nebo jehněčí. Ten den jíme hlavně maso, koláče a cukroví,“ přibližuje Špoljarevičová.
Výroba adventního věnce, zpívání koled, zdobení vánočního stromečku, to jsou tradice, ve kterých se české a chorvatské Vánoce příliš neliší.
Některé zvyky jsou ale jiné. Chorvaté například 13. prosince sejí pšeničku. Ze zrníček do svátků vyroste bohatý zelený trs, který symbolizuje obnovu života a plodnost.
Zatímco české děti po štědrovečerní večeři netrpělivě očekávají zvuk zvonečku, jejich chorvatští vrstevníci si musejí počkat do 25. prosince.
V Chorvatsku navíc dárky nenosí Ježíšek, ale Djed Božičnjak. Velký tlustý děda má husté bílé vousy a dárky rozváží na saních, které jsou tažené soby.
