Chorvaté vyrábějí adventní věnce a zdobí stromeček, dárky ale nosí Djed Božičnjak

Chorvaté patří mezi národy s vysokým počtem věřících. Vánoční svátky jsou tak pro ně především oslavou narození Ježíška, i když dárky pod stromeček nosí někdo jiný. Mnoho lidí také chodí na bohoslužby a ke zpovědím už během adventu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Adventní věnec (ilustr.obr.) | Foto: Dana Bušková

„V období adventu chodíme na ranní mše, Zornice. Jdou s námi i děti, vždycky v kostele dostanou nějakou drobnou sladkost jako odměnu za to, že vstaly dřív a přišly,“ vysvětluje zvyk Melita Špoljarevičová.

Její rodina, která žije na východě Chorvatska ve městě Osijek, oslavuje Vánoce tradičně, v duchu křesťanské tradice.

„Dárky, jídlo a všechno to ostatní kolem pro nás nemá zase tak velký význam. Důležité je být s rodinou a jít do kostela,“ dodává Špoljarevičová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Chorvaté stejně jako Češi vyrábějí adventní věnec, zpívají koledy a zdobí stromeček. Dárky ale nosí Djed Božičnjak. Natáčela Tea Parkanová.

Takové pojetí Vánoc sdílejí Špoljarevičovi asi s většinou chorvatských rodin, tvrdí kněz v jejich župě Ivan Júrič. Období vánočních svátků a nového roku je pro něj asi nejnáročnější roční doba.

„Vánoce prožíváme velmi slavnostně. Do kostela chodí i ti, kdo se v nich přes rok moc často neukážou. Už o adventu proto pořádáme víc bohoslužeb, aby se jich všichni mohli zúčastnit,“ popisuje kněz a dodává:

„Třeba Zornica se slouží před svítáním, v šest hodin. První mše je spíš pro pracující. Další sloužíme v sedm hodin, na tu zase chodí školáci. Podobně na etapy sloužíme i půlnoční mši.“

Na mši se chodí až po štědrovečerní večeři. Na stole Špoljarevičových nesmí chybět rybí polévka s těstovinami, fazolový salát, bramborový salát a smažená ryba.

Zatímco ve vnitrozemí sáhnou spíše po kaprovi nebo štice, obyvatelé přímoří volí ryby a plody moře.

Vánoční dárky v Chorvatsku nosí Djed Božičnjak | Foto: Melita Špoljarević

„Když se vrátíme z půlnoční, můžeme si dát jídla připravená na Boží hod. Obvykle pečeme krůtu, sele nebo jehněčí. Ten den jíme hlavně maso, koláče a cukroví,“ přibližuje Špoljarevičová.

Výroba adventního věnce, zpívání koled, zdobení vánočního stromečku, to jsou tradice, ve kterých se české a chorvatské Vánoce příliš neliší.

Některé zvyky jsou ale jiné. Chorvaté například 13. prosince sejí pšeničku. Ze zrníček do svátků vyroste bohatý zelený trs, který symbolizuje obnovu života a plodnost.

Zatímco české děti po štědrovečerní večeři netrpělivě očekávají zvuk zvonečku, jejich chorvatští vrstevníci si musejí počkat do 25. prosince.

V Chorvatsku navíc dárky nenosí Ježíšek, ale Djed Božičnjak. Velký tlustý děda má husté bílé vousy a dárky rozváží na saních, které jsou tažené soby.

Tea Veseláková, Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme