Chorvaté zřejmě dají ve volbách přednost změně

Chorvaté dnes rozhodují o složení parlamentu. Nová vláda má zemi za rok přivést do Evropské unie. Chorvatsko se ale potýká s velkými ekonomickými problémy, korupcí a rostoucí nezaměstnaností.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Chorvatský opoziční vůdce Zoran Milanović v den voleb

Chorvatský opoziční vůdce Zoran Milanović v den voleb | Zdroj: Reuters

Do volební místnosti číslo 1 ve Vodicích se voliči začali trousit ráno. Dopoledne byla účast nižší, protože většinou byli všichni na mši. Po obědě se očekává vyšší účast.

Podle průzkumů by chtělo volit 76 procent Chorvatů. Rozhodují se v podstatě mezi dvěma velkými bloky – levicově-liberálním a pravicově-středovým.

Přehrát

00:00 / 00:00

Martin Dorazín sledoval nálady v Chorvatsku v den voleb

Současný kabinet premiérky Jadranky Kosorové tvoří především Chorvatské demokratické společenství, které už vládne dvě volební období za sebou. Levicová koalice Kykyryký doufá, že se po osmi letech podaří tuto vládu vyměnit.

„Očekávám, že moje levicová koalice zvítězí. Budeme pokračovat v evropské integraci a demokratizaci společnosti. Musíme také pokračovat v boji s korupcí. To je jeden z našich největších problémů,“ říká místní sociální demokrat Šime Bilan.

Evropská unie i ekonomická krize

Před volební místností si podává ruku s Antem Cukrovem, který tradičně volí konzervativní Chorvatské demokratické společenství:

„Kdo zvítězí, ať vládne, ale nebude mu lehko. Já volím Chorvatské demokratické společenství, které přivedlo naši zemi k nezávislosti. Dopustilo se sice mnoha chyb, ale to je normální. Zpočátku do strany vstupovali lidé kvůli svým osobním zájmům a ambicím, které straně škodily. To teď musíme změnit.“

Hlavním tématem chorvatské předvolební kampaně byla především ekonomická krize, která na Chorvaty těžce dopadá. Státní dluh se pohybuje na úrovni 60 procent HDP. V zemi je navíc stále větší nezaměstnanost a lidé nevědí, co bude zítra.

Oba velké politické bloky sázely také na evropskou kartu. Jak levicově-liberální koalice Kykyryký, tak Chorvatské demokratické společenství se svými satelity se zasazují o co nejrychlejší vstup Chorvatska do Evropské unie. Stát by se tak mělo v roce 2013

Chorvatská premiérka Jadranka Kosorová v den voleb | Foto: Reuters

ČTĚTE TAKÉ: V chorvatských volbách podle průzkumů zřejmě zvítězí opozice

Ještě předtím se ale má v Chorvatsku konat referendum o vstupu. Popularita Unie stále klesá, což by mohlo politikům připravit horké chvíle. Může za to znechucení chorvatskými politiky, domnívá se profesorka Vesna Pusićová, která má v parlamentu na starosti jednání s Evropskou unií.

„Lidé jsou vůči vládě skeptičtí a nedůvěřiví, což se částečně přenáší i na vztah k Evropské unii. Lidé pochybují o tom, co jim politici předkládají s tak velkým nadšením. My to teď musíme přeměnit ve zdravý skepticismus,“ vysvětluje.

Dohodu o vstupu do Evropské unie ovšem bude podepisovat ještě stávající premiérka Jadranka Kosorová a to perem, které jí dal papež ve Vatikánu. Ke slavnostnímu aktu podpisu, který premiérka označila za historický milník v dějinách Chorvatska, by mělo dojít příští týden v pátek.

Martin Dorazín, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme