Chorvati rozhodli, že manželství bude dál možné jen mezi mužem a ženou

Chorvatská ústava bude definovat manželství coby svazek muže a ženy. V referendu o tom rozhodli chorvatští voliči, pro bylo téměř 66 procent hlasujících. Konání referenda prosadili konzervativci a katolické organizace. Naopak ministři občany vyzvali, aby hlasovali proti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Chorvati v referendu rozhodli, že manželství bude v ústavě definováno jako svazek muže a ženy | Zdroj: Reuters

Výsledek referenda je závazný. Hlasování provázela nízká volební účast, svůj hlas odevzdalo 37 procent Chorvatů.

Plebiscit iniciovalo hnutí s názvem ‚Ve jménu rodiny‘ vedené Željkou Markičovou. Ta výsledek uvítala. „Podle rozhodnutí voličů má chorvatská ústava chránit manželství tím, že ho definuje jako svazek muže a ženy," řekla.

„Většina připravila menšinu o její práva," reagoval chorvatský premiér Zoran Milanović. Jeho vláda už připravuje zákon o registrovaném partnerství, který má homosexuálním párům v Chorvatsku zajistit větší práva, než měli dosud.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Radiožurnálu byl komentátor ČRo Alexandr Tolčinský

„Už příští nebo přespříští týden se budeme zabývat zákonem o registrovaném partnerství, na tom se nic nemění,“ ujistil Milanovič.

Podle něj bylo referendum zbytečné a otázka, zda lidé souhlasí s tím, že manželství je svazkem muže a ženy, naprosto nevhodná.

Referendum rozdělilo politickou scénu i veřejnost, řada známých lidí se veřejně postavila na jednu, nebo druhou stranu.

Referenda si všimla i zahraniční média. Třeba rakouská agentura APA soudí, že hnutí Ve jménu rodiny chtělo preventivně znemožnit, aby se homosexuální svazky někdy mohly nazývat manželstvím.

Německý list Frankfurter Rundschau pod titulkem ‚Modernější, homofóbnější Balkán‘ píše, že v Chorvatsku existuje zvláštní mimovládní scéna, kterou vedou katoličtí laici, tedy i iniciativa Ve jménu rodiny.

Vymezení proti unii?

Srbský list Blic si všímá, že katolická identita Chorvatska, kde je asi 90 procent věřících, sloužila jako vymezení vůči pravoslavnému a muslimskému Balkánu.

Teď se ale Chorvatsko připojilo k zemím, vůči kterým se vymezovalo. A Blic se ptá, co se to vlastně s Chorvatskem, po červencovém vstupu do Evropské unie, děje.

Některá média, třeba slovinský list Večer, označují výsledek referenda za „ne-evropské“ rozhodnutí. Unie se zatím k věci oficiálně nevyjádřila.

„Ve společnosti, kde se 90 procent lidí hlásí ke katolické církvi a je to bráno jako součást národní identity, se tento výsledek musel přepokládat,“ myslí si komentátor ČRo Alexandr Tolčinský.

„Toto je doplnění ústavního zákona, a aby se změnil, tak by se musela v parlamentu získat podpora dvou třetin poslanců, a to je při současném rozložení sil a hlavně tradičním vlivu katolické církve v Chorvatsku prakticky nerealizovatelné,“ dodal.

Alexander Tolčinský, Helena Berková, Michaela Vydrová, Simona Bartošová, Tea Turková, mka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme