Chorvatsko má volnou cestu do EU, Slovinsko odblokuje přístupové rozhovory

Slovinsko je ochotné odblokovat přístupové rozhovory mezi Chorvatskem a Evropskou unií. V Záhřebu se na tom dohodli slovinský premiér Borut Pahor a jeho chorvatská kolegyně Jadranka Kosorová.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlajky Evropské unie | Foto: Evropská komise

Slovinsko, které je členem Unie, také uvedlo, že už nebude dál podmiňovat obnovu přístupových jednání s Chorvatskem vyřešením vleklého sporu o námořní hranici. Slovinsko blokuje přístupové rozhovory mezi Chorvatskem a Bruselem od prosince, právě kvůli sporu o přístup k moři.

Dosažení dohody mezi Ljublaní a Záhřebem přivítalo švédské předsednictví Evropské unie. Podle oficiálního stanoviska dokládá tato smlouva sílu evropské integrace, účinnost dialogu a mírového řešení sporů. Tento příklad by mohl být podle Unie modelem pro celý západní Balkán.

Podle Ondřeje Vojtěchovského z Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se ve slovinské politice vůči bývalým republikám bývalé Jugoslávie dlouho sváří dvě koncepce.

Přehrát

00:00 / 00:00

O chorvatsko-slovinském sporu mluvil na Rádiu Česko Ondřej Vojtěchovský z Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

"Na jedné straně by Slovinsko chtělo hrát jakéhosi patrona sbližování těchto zemí s Evropskou unií a přátelskou politikou si zajišťovat vliv v této oblasti. Na druhé straně si přísně hájí své úzké zájmy." Právě ta pozitivní koncepce teď podle Vojtěchovského ve Slovinsku převládla.

Slovinsko-chorvatský spor o námořní hranici kolem Piranského zálivu se táhne od roku 1991. Chorvatsko si doposud nárokovalo polovinu zálivu. S tím Lublaň nesouhlasila a po Záhřebu navíc žádala námořní koridor, který by jí umožnil volný přístup do mezinárodních vod.

Nové jednání o hranicích by se mělo konat za mezinárodního zprostředkování, což už dřív navrhovala Evropská komise. Podle Vojtěchovského má Záhřeb na zachování svých teritoriálních vod mimořádný zájem.

"Jedním z důvodů je i to, že v případě, že by došlo k revizi ve vztazích se Slovinskem, tak by to bylo precedentem pro možné zpochybnění hranic s ostatními zeměmi bývalé Jugoslávie," dodal Vojtěchovský.

Pavel Novák, Igor Maňour, Karolína Dubová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme