Příštím chorvatským prezidentem bude expremiér Milanović, ve volbách porazil současnou hlavu státu

Bývalý sociálnědemokratický premiér Zoran Milanović se stane příštím prezidentem Chorvatska. Po sečtení 99,85 procenta volebních okrsků porazil se ziskem 52,70 procenta hlasů dosavadní prezidentku Kolindu Grabarovou Kitarovičovou, která byla kandidátkou vládního Chorvatského demokratického společenství (HDZ) a získala podporu 47,30 procenta voličů.

Záhřeb (Aktualizováno: 22:37 5. 1. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zoran Milanović poté, co odevzdal svůj hlas ve druhém kole chorvatských prezidentských voleb | Foto: Antonio Bronić | Zdroj: Reuters

V projevu ve svém volebním štábu Milanović pogratuloval své volební soupeřce. Důrazně přitom odmítl pískot přítomných, když zaznělo její jméno.

„Pokud mé těsné, ale čestné a jasné vítězství dodalo trochu víry v naši společnost i mezi našimi lidmi, budu šťastný člověk. Radujme se společně, na zdraví!“ citoval ho server Dnevnik.hr.

Chorvaté volili novou hlavu státu. Do druhého kola postoupil expremiér Milanović a stávající prezidentka

Číst článek

„Odhady i předběžné výsledky ukazují na vedení kandidáta SDP. Takový výsledek jsme neočekávali, čekali jsme vítězství naší kandidátky,“ uvedl podle serveru Dnevnik.hr v zamlklém volebním štábu Grabarové Kitarovičové ministr práce a sociálních věcí Josip Aladrović.

Milanović byl dlouholetým lídrem Sociálnědemokratické strany (SDP), která je momentálně v opozici vůči vládě HDZ. Nejvyšší vládní post tento 53letý politik zastával v letech 2011 až 2016.

Vítězství levice

Milanović vyhrál se ziskem 29,55 procenta hlasů i první kolo. Stávající prezidentka, která byla v průzkumech považována za favoritku volebního klání, tehdy získala o přibližně tři procenta méně (26,65 procenta).

Agentura AP připomíná, že Milanovičovo vítězství je jedním z mála úspěchů levice ve střední Evropě, kde volby v posledních letech vyhrávají populisté a konzervativci. Hlasování nicméně přineslo i posílení krajní pravice. Její kandidát Miroslav Škoro skončil v prvním kole na nepostupovém třetím místě, na druhou Grabarovou Kitarovičovou však ztrácel pouhá dvě procenta.

V pořadí již sedmé prezidentské volby od chvíle, kdy Chorvatsko v roce 1991 získalo nezávislost, sledovalo rekordních 24 333 pozorovatelů. Volebním právem disponuje 3,86 milionu občanů země.

Kateřina Schmiedová, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme