Chorvatský ministr obvinil srbskou menšinu z podvodů při sčítání lidu
Již tak špatné vztahy mezi Chorvatskem a Srbskem zhoršil chorvatský ministr vnitra, který obvinil srbskou menšinu v zemi z podvodů při sčítání lidu.
Vlaho Orepić, chorvatský ministr vnitra úřednické vlády, v rozhovoru pro Večernji list řekl, že desetitisíce lidí, hlavně příslušníků národnostních menšin, lžou o místu trvalého bydliště. Podle něj je takových lidí 50 tisíc, někteří demografové mluví až o 400 tisících.
Nepřímo z tohoto činu označil srbskou menšinu, když řekl, že by těchto 50 tisíc lidí změnilo národnostní složení města Vukovar. Ve Vukovaru je více než 30 % obyvatel hlásících se k srbské menšině. A v tom je problém.
Podle chorvatských zákonů v místech, kde nějaká národnostní menšina dosahuje alespoň 30 % celkové populace, stává se jazyk této skupiny úředním a všechny důležité věci zde musejí být dvojjazyčné. V případě srbštiny jde o to, že všechno musí být psáno cyrilicí.
To se však nelíbí Chorvatům, protože Vukovar je pro ně symbolem boje proti Srbům. Za války v 90. letech zde byly vedeny tvrdé boje. Nápisy v cyrilici se zde objevily před třemi lety a vyvolaly vlnu nesouhlasu a nepokojů.
Orepić prohlásil, že pokud by se umazalo zmiňovaných 50 tisíc lidí, národnostní složení Vukovaru by se změnilo a Srbové by již neměli nárok na nápisy ve svém jazyce.
Srbům se výroky ministra nelíbí
Srbové jsou z výroků chorvatského ministra značně rozčarováni. Srbský ministr práce Aleksandar Vulin prohlásil, že Chorvaté chtějí zavádět tzv. rasové zákony, které existovaly za 2. světové války v tehdejším Nezávislém státu Chorvatsko. Srbský ministr vnitra Nebojša Stefanović řekl, že výrok jeho protějšku je skandální, že chorvatská vláda nerozumí evropským hodnotám a snaží se omezit práva srbské menšiny.
Podobné výroky jsou však v této době běžné. Chorvaté slaví 5. srpna státní svátek a vítězství v občanské válce, Srbové v tento den truchlí za své padlé. Prakticky každý rok se proto objeví nějaké výroky, které druhou stranu z něčeho obviňují.
Za napjaté vztahy mezi oběma státy v posledních měsících můžou především snahy Srbska vstoupit do Evropské unie. S tím však Chorvatsko nesouhlasí. Nelíbí se jim třeba srbská podoba zákona o válečných zločinech. Přesto však přístupová jednání mezi Srbskem a Evropskou unií pokračují.
