Chudým Španělům pomáhá Hnutí postižených hypotékou

Před pár lety to byla skvělá investice: Španělé si houfně brali hypotéky. Kupovali často i druhý a třetí byt či dům, třeba u moře, s tím, že ho budou pronajímat. A banky, omámené nemovitostní horečkou, jim jak na běžícím pásu půjčovaly. Jenže tahle euforie skončila - nemovitostní bublina praskla a uvrhla zemi do hluboké krize.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Před domem se sešli aktivisté, kteří jsou rozhodnuti zabránit vystěhování Adnanovy rodiny. Podobné akce jsou ve Španělsku na denním pořádku. | Foto: David Koubek

Statisíce rodin nezvládají splácet a čelí exekucím. Nejhůř jsou na tom chudší Španělé, kteří kvůli krizi ztratili práci a teď mají přijít i o vysněné vlastní bydlení. V zemi se ale zrodilo lidové hnutí, které se stará o to, aby tito lidé neskončili na ulici.

Před jedním z domů v katalánském městě Hospitalet de Llobregat se sešlo několik desítek lidí. Nad hlavami mávají cedulemi a transparenty s hesly jako „Stop vystěhování" nebo „Lidé bez domovů, domovy bez lidí." Vyzývají řidiče projíždějících aut a motorek, aby na výraz solidarity zatroubili. Všichni přišli zabránit exekutorům vystěhovat rodinu, která už nezvládá splácet svou hypotéku. Podobné případy jsou ve Španělsku na denním pořádku.

Domem bez výtahu stoupám za třicetiletým Kataláncem Adnanem Bashirem. Jeho rodiče přišli z Pákistánu, za lepším. Byt koupil před šesti lety v přepočtu za pět milionů korun.

Nevelké 3+1 v posledním patře je zpustlé. Ze stěn jsou svěšeny obrazy - připraveno k vystěhování.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Davida Koubka: Lid versus exekutoři

„Loni v říjnu byt vydražili. Tak jak to teď banky běžně dělají: získají polovinu původní odhadní ceny a zbytek úvěru musíš doplatit. To jsi pak zadlužený na celý život. A ještě tě vyhodí z domova."

O to se už jednou pokusili. Tehdy odešli, v bytě ještě žila Adnanova sedmadevadesátiletá babička a rodiče. Matku i babičku poslal Adnan k příbuzným do chudého pákistánského Pandžábu - prý z toho stresu už byly nemocné.

Hnutí postižených hypotékou

Teď se snaží dalšímu pokusu o vystěhování zabránit aktivisté pod okny - lidé z Hnutí postižených hypotékou, na které se Adnan obrátil. Jedním z nich je Cesar Guerrero.

„Začalo to v roce 2009. Tady v Hospitaletu jsme zastavili několik exekucí. Také jsme s pomocí našich právníků zařídili, že se banka spokojila s nemovitostí a nechtěla už po dlužníkovi dál splácet."

Bashirovi se dlouho snažili dostát svým dlužnickým povinnostem, i když splátky byly čím dál vyšší. Adnan si ke studiu přibral práci v závodě na recyklaci plastů. Jenže to by ve Španělsku nesměla být krize:

Ve výloze nedaleké banky nabízejí akci na novou hypotéku | Foto: David Koubek

„Já, můj otec a bratr jsme ztratili práci. Majitelé už nezvládali splácet své dluhy. Vlastně ani nezavřeli, oni firmu opustili. A my jsme zůstali koukat s otevřenou pusou..."

Na mzdu čekají ještě dnes. Málo platné - splácet už dál nezvládali. A banka Caixa Catalunya se podle Adnana na nových podmínkách odmítla dohodnout. Na její stanovisko jsme se ptali, ale bez výsledku.

Co se v podobných případech banka snaží dojednat, popisuje ředitel jedné z poboček Banca Cívica - José Antonio Sanz:

„Prodloužení doby splácení, může se dočasně splácet jen úrok nebo se domluví úplný odklad splátek. Vystěhování je pro banku velmi nákladné, je to úplně poslední možnost."

Vystěhování se dotkne statisíců

Často se to ale děje. Podle odhadu Asociace postižených obstavením majetku a dražbou se vystěhování z bytu nebo domu dotkne v následujících několika letech celkem sedmi set tisíc domácností, které si vzaly hypotéku ve „zlatých letech" 2004 až 2008 - tedy každé páté z nich.

Podle konzultantské firmy LDC je ve Španělsku přes 3,4 milionu volných bytů či domů. Nejvíce v Barceloně a v Madridu. Někteří aktivisté proto zvolili krajní řešení: v polovině října, po velké celošpanělské demonstraci, obsadili symbolicky prázdné nemovitosti právě ve dvou největších městech.

Dům na náměstí v barcelonské čtvrti je ukázkou nemovitostní bubliny. Už několik let je prázdný | Foto: David Koubek

Dům na náměstí v barcelonské čtvrti Nou Barris je ukázkou nemovitostní bubliny; horečky, která zachvátila Španělsko. Budova působí uprostřed dělnické čtvrti jak pěst na oko. Už několik let je prázdná, nikdo si v ní nechce koupit byt. Teď ji obsadili aktivisté a ubytovali v ní ty, kteří kvůli finanční tísni přišli o své bydlení.

„Vystěhovali mě v březnu. Už jsem neměl peníze na nájem. Ztratil jsem práci a vyčerpal jsem už i to, co jsem našetřil předtím. Z podpory platím alimenty.“

Třiačtyřicetiletý Felix mi nechce říct příjmení. Jeho dvě malé dcery jsou u matky, se kterou se rozvedl. K otci nechodí, nemají kam. Felix pracoval jako řidič, ale přišel o práci. U kamaráda už dál bydlet nemohl, tak je tady. Nemá strach, že bude muset z ilegálně okupovaného bytu ven?

„Myslíš, že přijede policie? To je riziko, které musíme podstoupit…"

Před domem je malý informační stolek, aktivisté na něj lepí plakáty.

Jeden z nich, Pol Gabarró, mi vysvětluje, proč si vybrali zrovna tohle místo. Tahle dělnická čtvrť je totiž obzvlášť poznamenaná krizí - hlavně úpadkem stavebnictví, kde mnoho lidí pracovalo.

„Podívej, tady je čtyřiceti až padesátiprocentní nezaměstnanost. A taky tu je nejvíc exekucí na hypotéky. Právě proto jsme si tohle místo vybrali - kromě toho, že tahle budova patří bance."

Zadlužené ve Španělsku jsou dnes nejen firmy a stát. Dluh domácností se v posledním desetiletí ztrojnásobil.

Kořeny z let šedesátých

Barcelonský ekonom Arcadi Oliveres vzpomíná, jak kdysi nikoho nenapadlo koupit si třeba auto dřív, než na něj našetří. Kořeny současných problémů - nejen španělských - se podle něj dají hledat v 60. letech.

„Tehdy to začalo. Obchody, podporované bankami, umožnily financování na splátky. Lidi ovládl konzum. A aby mohli konzumovat, začali se zadlužovat. Tenhle konzum jednoznačně podporují i sdělovací prostředky."

Adnan Bashir vidí z domu na pobočku banky, u které mu zůstává velký dluh - v korunách je to přes dva miliony a další milion a půl na úrocích. Ve výlohách banky stále visí plakáty, propagující hypoteční úvěry. Dívka a kluk z plakátu se usmívají: Tady si můžete půjčit na bydlení. Uvnitř banky teď symbolicky slaví aktivisté: Exekutoři neuspěli. Vystěhování rodiny Bashirů se jim podařilo zabránit, přestože u všeho asistovala i policie.

S Adnanem, jeho bratrem a právníkem teď sedíme ve ztichlém bytě nad čajem. Volá někdo z rodiny. Ptá se, jak to dopadlo. Adnan musí počkat na dopis, ve kterém mu soudce sdělí další termín vystěhování.

„Může mi dát měsíc, dva, šest. Půl roku by stačilo - kdyby ale nebyla krize a dala se najít práce. Ale jsem si jistý, že práci nenajdu. Protože práce zkrátka není."

Krize nekončí. Hnutí postižených hypotékou bude mít dál napilno.

David Koubek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme