Cílem čečenských běženců je nyní Rakousko
Střední Evropou přešly před několika měsíci stovky čečenských uprchlíků. Nejprve se z Polska, kde si stěžovali na špatné podmínky v tamních táborech, přesunuli do České republiky. A pravděpodobně ti samí běženci pak ilegálně přešli přes hranice do Rakouska. Podle informací Radiožurnálu by jich u našich jižních sousedů mělo být více než šest set.
Důvodem, proč Rakousko údajně ve větší míře běžence nevrací, je podle Romana Prosy z českého velvyslanectví ve Vídni existence mezistátní dohody. "Mezi námi a Rakouskem působí dohoda z roku 1991 o převzetí osob na společných státních hranicích, která obsahuje i ustanovení o tom, za jakých okolností lze předat cizince ze třetího státu z Rakouska do České republiky. Jsou tam určité lhůty a jestliže se nedodrží, tak cizinec zůstává na území Rakouska a naopak."
Tomáš Haišman, ředitel odboru azylové a migrační politiky českého ministerstva vnitra tvrdí, že Rakousko, na rozdíl od Německa, zatím do této chvíle žádného Čečence nevrátilo. "Což samozřejmě zpětně vyvolává obrovské naděje v těch lidech, kteří se o to pokoušejí."
Co ale Čečence nutí kočovat napříč Evropou? Podle svědectví samotných čečenských uprchlíků, kteří pobývali v táboře ve Vyšních Lhotách, jsou ve své vlasti diskriminováni a nic jiného než útěk jim nezbývá.
Jak říká pětadvacetiletý Timur, který je z Grozného, tyto věci ale českým úřadům není vůbec lehké dokázat. "Žil jsem doma a dělal svou práci; jednou nás v noci sebrali ruští vojáci - všechny příbuzné, sousedy. Ničí nás, zabíjejí. Když děláme tady u vás pohovory, tak chtějí vědět přesně, kdo, kdy a co nám udělal, ale já to nemůžu dokázat. Kdybych měl dokumentaci, ukázal bych ji, ale jet přes celé Rusko a mít takové dokumenty je těžké, vlastně nemožné."