Čína a Filipíny se přou o skalnaté ostrovy. Láká je ropa i strategický význam
Územní spor mezi Čínou a Filipínami o několik skalnatých ostrovů v Jihočínském moři se prohlubuje. Rétorika obou znesvářených stran je stále odvážnější a v čínském tisku se dokonce objevily názory, že by ostrovy měly být připojeny silou. Ve hře jsou nerostné suroviny, ale také strategické záměry.
Scarborough Shoal, skupina ostrůvků a skalisek je v době přílivu a vysokých vln těžko viditelná, přesto vzbuzuje stále větší vášně. Už měsíc se v okolních vodách pohybují čínská a filipínská plavidla, včetně těch vojenských, a žádná ze stran nemíní ustoupit.
Obě země navíc společně se spojenci demonstrovaly svou sílu na moři – Číňané s Rusy, Filipínci s Američany. Z Pekingu i Manily sice v době manévrů znělo ujišťování, že nejsou namířeny proti žádné konkrétní zemi, představitelům vlád států v jihovýchodní Asii i expertům je ale jasné, že konflikt v tomto regionu není vyloučen.
Redaktor Robert Mikoláš zjišťoval, proč mají Filipíny i Čína zájem o nadvládu nad skalnatými ostrovy v Jihočínském moři
Internetoví uživatelé v Číně, na Filipínách, ale třeba také na Tchajwanu či ve Vietnamu pak jdou ještě dál, když otevřeně vyzývají k vojenskému střetu. Politici jsou však pochopitelně mnohem opatrnější. „Svět ví, že Čína má více lodí a více letadel a my s ní v tomto směru nemůžeme soupeřit. Proto i nadále usilujeme o diplomatické řešení,“ prohlásil v reakci na stupňování napětí v Jihočínském moři mluvčí filipínského ministerstva zahraničí Raul Hernandez.
Peking si je své vojenské i ekonomické převahy jasně vědom, proto se brání jakémukoli přenesení problému na půdu mezinárodních organizací. Vše chce řešit jen v rámci dvoustranných rozhovorů, kde může vystupovat z pozice síly.
Malé ostrůvky jsou vzdálené od čínské pevniny 1200 kilometrů a nesou jméno po lodi, která v 18. století převážela čaj a ztroskotala na útesech. Po staletí zde lovili rybáři a jinak tomu není ani v současnosti. Riziko ztráty bohatého loviště ovšem není tím, co Číňany a Filipínce trápí především.
Peking, argumentující mapou z konce 13. století, kde je Scarborough Shoal označen za součást Říše středu, má pochopitelně zájem o nerostné suroviny. Ovládnutím celého Jihočínského moře si pak chce zajistit kontrolu nad strategickou námořní trasou a přístup do Indického oceánu a jižního Pacifiku. Čínské vítězství v případném ozbrojeném konfliktu by znamenalo oslabení vlivu Spojených států a bylo by i důrazným varováním pro ostatní země v regionu nárokující si další sporné ostrovy.
