Čína buduje první vojenskou základnu mimo své území. V Džibuti už jsou i Američané

Peking buduje první vojenskou základnu mimo čínské území. Bude v africkém Džibuti, kde už mají vojenská zařízení například Francouzi i Američané. Právě Spojené státy jich ve světě provozují vůbec nejvíce, a to celkem ve 42 zemích. Čína se tak zařadí k několika málo zemím, které budou mít vlastní základny v zahraničí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vojáci čínského námořnictva | Foto: Reuters

Vojenská námořní základna, kterou Číňané staví v Džibuti, má rozlohu asi 360 tisíc metrů čtverečních. Chybět v ní nebude sklad zbraní či zařízení na údržbu lodí a vrtulníků. Také proto ji Peking označuje za logistické a zásobovací centrum.

Čína nicméně připouští, že do Džibuti může vyslat i menší oddíly námořních nebo speciálních sil. Podle džibutského ministra zahraničí ale půjde až o několik tisíc vojáků. Peking pak za pronájem zaplatí dvacet milionů dolarů ročně, smlouva je uzavřená na deset let s možností dalšího prodloužení.

Džibuti si Čína vybrala kvůli strategické poloze. Nachází se totiž u průlivu Bab-al-Mandab, který spojuje Rudé moře s Adenským zálivem. Džibuti se také nachází blízko konfliktních oblastí, ať už jde o Somálsko nebo země Sahelu (zkratka pro pás území - stepí a savan - v severní části Afriky zahrnující území Mauretánie, Senegalu, Mali, Burkiny Faso, Nigeru, Čadu, Súdánu a Etiopie, pozn. red.).

Ostatně Čína se také v roce 2008 zapojila do mezinárodní mise proti somálským pirátům a na africký kontinent posílá i modré přilby, její vojáci tak nyní slouží v rámci sil OSN v Jižním Súdánu, který už řadu měsíců zmítají ozbrojené nepokoje.

Masivní čínské investice v afrických zemích

Čína se po ekonomických investicích především v Africe snaží zvýšit v oblasti i svůj vojenský vliv. A právě v Africe, do které v posledních letech masivně investuje.

Pro srovnání, v roce 2006 činila její finanční pomoc zemím černého kontinentu pět miliard dolarů, o tři roky později to už bylo deset miliard a v roce 2012 dvacet miliard dolarů. A když byl prezident Si Ťin-pching vloni v Africe, tak přislíbil dokonce trojnásobek, tedy 60 miliard dolarů a k tomu ještě 60 milionů pro africké síly rychlého nasazení.

Spojené státy nevnímají čínské aktivity nijak nadšeně. Čínská základna v blízkosti americké podle nejmenovaných diplomatů přináší i různá rizika, ať už jde třeba o možné odposlouchávání.

Spojené státy také využívají zařízení v Džibuti k protiteroristickým operacím a v této souvislosti je určitě nepotěšila prohlášení džibutských představitelů. Podle nich totiž budou mít Číňané stejná práva jako Američané nebo Francouzi, co se týče používání dronů.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme