Čína buduje první vojenskou základnu mimo své území. V Džibuti už jsou i Američané
Peking buduje první vojenskou základnu mimo čínské území. Bude v africkém Džibuti, kde už mají vojenská zařízení například Francouzi i Američané. Právě Spojené státy jich ve světě provozují vůbec nejvíce, a to celkem ve 42 zemích. Čína se tak zařadí k několika málo zemím, které budou mít vlastní základny v zahraničí.
Vojenská námořní základna, kterou Číňané staví v Džibuti, má rozlohu asi 360 tisíc metrů čtverečních. Chybět v ní nebude sklad zbraní či zařízení na údržbu lodí a vrtulníků. Také proto ji Peking označuje za logistické a zásobovací centrum.
Čína nicméně připouští, že do Džibuti může vyslat i menší oddíly námořních nebo speciálních sil. Podle džibutského ministra zahraničí ale půjde až o několik tisíc vojáků. Peking pak za pronájem zaplatí dvacet milionů dolarů ročně, smlouva je uzavřená na deset let s možností dalšího prodloužení.
Džibuti si Čína vybrala kvůli strategické poloze. Nachází se totiž u průlivu Bab-al-Mandab, který spojuje Rudé moře s Adenským zálivem. Džibuti se také nachází blízko konfliktních oblastí, ať už jde o Somálsko nebo země Sahelu (zkratka pro pás území - stepí a savan - v severní části Afriky zahrnující území Mauretánie, Senegalu, Mali, Burkiny Faso, Nigeru, Čadu, Súdánu a Etiopie, pozn. red.).
Ostatně Čína se také v roce 2008 zapojila do mezinárodní mise proti somálským pirátům a na africký kontinent posílá i modré přilby, její vojáci tak nyní slouží v rámci sil OSN v Jižním Súdánu, který už řadu měsíců zmítají ozbrojené nepokoje.
Masivní čínské investice v afrických zemích
Čína se po ekonomických investicích především v Africe snaží zvýšit v oblasti i svůj vojenský vliv. A právě v Africe, do které v posledních letech masivně investuje.
Pro srovnání, v roce 2006 činila její finanční pomoc zemím černého kontinentu pět miliard dolarů, o tři roky později to už bylo deset miliard a v roce 2012 dvacet miliard dolarů. A když byl prezident Si Ťin-pching vloni v Africe, tak přislíbil dokonce trojnásobek, tedy 60 miliard dolarů a k tomu ještě 60 milionů pro africké síly rychlého nasazení.
Spojené státy nevnímají čínské aktivity nijak nadšeně. Čínská základna v blízkosti americké podle nejmenovaných diplomatů přináší i různá rizika, ať už jde třeba o možné odposlouchávání.
Spojené státy také využívají zařízení v Džibuti k protiteroristickým operacím a v této souvislosti je určitě nepotěšila prohlášení džibutských představitelů. Podle nich totiž budou mít Číňané stejná práva jako Američané nebo Francouzi, co se týče používání dronů.
