Čína čelí kritice sousedů za stavbu utajovaných přehrad

Obyvatelé zemí Jihovýchodní Asie kritizují Čínu kvůli stavbě přehrad. Vodní díla totiž podle nich mají za následek nízký stav vody a přímo ohrožují jejich živobytí. Kritická je situace hlavně v povodí 10. největší řeky světa - Mekongu pramenícího v Tibetu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přehrada Tři soutěsky - Čína | Foto: Robert Mikoláš

Podle ekologů, ale také rybářů a farmářů z Thajska a dalších zemí je kritika Číny oprávněná. Jak říkají, stavbou vodních děl dochází k erozi na březích řek, což ohrožuje jak samotný rybolov, tak i okolní ekosystém. Když k tomu přidáme snižující se stav vody, jde skutečně o závažný problém.

Jen podél dolního toku Mekongu totiž žije na 60 milionů lidí. O dalším osudu tohoto veletoku i možnostech řešení současného stavu, v Mekongu je totiž nejméně vody za posledních 50 let, má už v dubnu jednat komise čtyř zemí Jihovýchodní Asie. Kambodžu, Vietnam, Laos a Thajsko budou zastupovat jejich nejvyšší představitelé.

Krátce před zahájením summitu zveřejnili alespoň trochu pozitivní zprávu, tedy že Čína slíbila poskytovat okolním státům údaje z monitorovacích stanic o stavu vody na jejím území, což dosud nedělala.

Přehrát

00:00 / 00:00

O utajených čínských přehradách hovořil v Ranním Radiožurnálu tamní zpravodaj ČRo Robert Mikoláš

Peking přiznává, že v Tibetu chce postavit na 750 hydroelektráren, které prý mají produkovat ročně na 1800 miliard kilowatthodin elektřiny. Budovány jsou v převážně nepřístupných oblastech, kam se cizinec prakticky nedostane, navíc informovány o tom nejsou ani čínští sousedé, přestože jde i o spojence, jako tomu bylo v případě Pákistánu. Islámábád se o přehradě na přítoku Indu dozvěděl až po jejím vybudování.

Čína navíc plánuje odvádět vodu z Tibetské náhorní plošiny pomocí tunelů a potrubí na sever, který je každoročně zasažen velkým suchem. Podle jednoho projektu by mohlo být odváděno až 200 miliard kubíků vody z Brahmaputry, Mekongu a řeky Salin, což pochopitelně vyvolává odpor v okolních státech.

Na vodě z řek pramenících v Tibetu je de facto závislá téměř polovina světové populace. Kontroverzně je však tento plán vnímán i v samotné Číně. Podobná síť kanálů se ale začala budovat už v r. 2002, a to z řeky Jang-c´, na 50 miliard kubíků vody z tohoto veletoku ročně má v příštích 50 letech zajistit její dostatek pro západní, střední a východní Čínu.


Robert Mikoláš, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme