Už jsem to nemohl dělat, říká v unikátním svědectví muž, který pracoval v cenzurní mašinérii Číny
Když byl ještě mladý, využil Ceng Ťia-ťün svůj technologický talent k tomu, aby z čínského venkova objevil pravdu o masakru na náměstí Nebeského klidu, kterého se dopustil v roce 1989 čínský režim. Deset let poté se stal součástí cenzurní mašinérie, skrze kterou se komunistická strana snaží umlčet čínský kybernetický prostor. Jeho příběh popisuje agentura AFP.
„Zpočátku, když jsem tam pracoval, tak jsem o tom moc nepřemýšlel, protože práce je prostě práce,“ vypráví s lehkostí tento devětadvacetiletý mladík, který ani nepožádal o to, aby novináři neuváděli jeho celé jméno.
„Ale cítil jsem, že to neodpovídalo mým etickým hodnotám,“ dodává ze své kanceláře v kalifornském Silicon Valley, kde sídlí významné technologické firmy a kde nyní žije. „Když ale pracujete v této oblasti (cenzury) příliš dlouho, tak tato vnitřní pnutí posilují,“ přibližuje. Svědectví člověka, který působil v aparátu čínské propagandy, je velmi vzácné.
Špatná vlajka, kalhotky nebo hvězdy a pruhy. Čína potrestala 27 lidí za ilustrace v učebnici matematiky
Číst článek
Ceng vyrůstal s internetem. Narodil se v roce 1993 v provincii Kuang-tung na jihu Číny. Jeho první zkušenost s počítači je ze základní školy, když jeho otec přinesl domů stolní počítač. To, co objevil na internetu, ho překvapilo. „Bylo to jako úplně nový svět, který na mě čekal a který jsem začal objevovat,“ říká.
Tehdy byla čínská cenzura nedokonalá. Stačilo mít jednoduchou VPN službu, která umožňovala přístup k informacím, které byly tabuizované. Mladík tehdy na internetu objevil dokumentární film Brána nebeského klidu o studentských demonstrací v Pekingu v roce 1989. Cenga tehdy záběry násilného potlačení demonstrací bezbranných studentů hluboce šokovaly.
„Byla to tak významná historická událost, ale nikdo o ní nikdy nemluvil a nebylo o ní možné sehnat ani informace na čínském internetu - byla to prostě smazaná epizoda dějin,“ vzpomíná. „Měl jsem pocit, že stojím před obrovskou lží a že velká část dějin byla skryta,“ dodává.
Počáteční nadšení
Jako mnozí další lidé ze své generace Ceng studoval v zahraničí, a to konkrétně v Estonsku. Jeho schopnosti na poli výpočetní techniky ho nakonec přivedly do společnosti ByteDance, která vytvořila sociální síť TikTok a konkuruje dalším sítím jako twitter či facebook.
„Na začátku jsem z toho byl nadšený, protože ByteDance je jedinou čínskou firmou, která slaví úspěch i mimo Čínu,“ vysvětluje. „Mají TikTok, který vítězí na internetu v USA a v Evropě, na což jsme velmi hrdí,“ doplňuje. Zajímavá práce mu navíc měsíčně přinášela 4000 eur, tedy zhruba 100 tisíc korun, což byl v Pekingu výrazně nadprůměrný plat.
Ceng byl tehdy součástí týmu, který vyvíjel algoritmy pro mazání obsahu, který byl podle společnosti ByteDance nevhodný. Díky umělé inteligenci tak prohledávali záběry a nahrávky, aby našli zakázané obsahy na TikToku. Když systém poukázal na nějaký problém, tak informace putovala k zaměstnancům, kteří mají pravomoc mazat fotografie či zastavit přímé přenosy.
Přísná cenzura
Většinou šlo o obsah, který mažou i další sociální sítě - sebepoškozování, pornografii či nepovolenou reklamu.
Virtuální armáda japonských psů #NAFO bojuje na internetu proti ruské propagandě. Zbraní jsou memy
Číst článek
Cenzura se ale zaměřuje i na politický obsah. Fotografie obrněných vozů, svíček či žlutých deštníků, které byly symbolem prodemokratických protestů v Hongkongu, jsou například soustavně cenzurovány. Podobný osud mají i kritická vyjádření na adresu prezidenta Si Ťin-pchinga či jiných vedoucích činitelů komunistické strany.
Podle Cenga navíc ByteDance postupuje nad rámec vládních nařízení, jež jsou záměrně mlhavá.
„Omezení jsou v Číně bez jasných hranic. Přesně nevíte, co by se mohlo znelíbit vládě, takže někdy jdete i nad rámec nařízení a aplikujete přísnější cenzuru,“ přibližuje. V takové situaci ByteDance musí „opatrně našlapovat“. Cenzurní seznam navíc není nikdy konečný a úřady ho často aktualizují po událostech, jež vyvolaly kontroverzi.
Smrt doktora, který odhalil covid
Na začátku roku 2020 se systém zaměřil také na doktora Li Wen-Lianga, jenž varoval před smrtelnou chorobou, která se objevila ve Wu-chanu a pak otřásla světem - covidem-19. První zprávy o nakažlivé nemoci úřady zamlčely. „Propagandisté v televizi tvrdili, že tento doktor šíří nepravdivé informace,“ vzpomíná Ceng.
‚Byl ochotný říkat pravdu.‘ Li Weng-liang jako první varoval před koronavirem, sám mu podlehl
Číst článek
Když se koronavirem nakazil i samotný doktor Li, tak to uživatele čínského internetu velmi pobouřilo. Všichni aktualizovali své twittery či účty na čínské sociální síti Weibo, aby se dozvěděli poslední informace a pohybovali se mezi zvěstmi a oficiálními postoji úřadů, které zprávy odmítaly. „Mnoho příspěvků na twitteru či Weibo bylo smazáno,“ dodává Ceng.
„Napsal jsem něco ve smyslu: Chceme svobodu informací, pryč s cenzurou, a můj účet na Weibo byl také zcenzurovaný,“ vypráví Ceng. Smrt doktora Li byla pro Cenga onou pomyslnou poslední kapkou. „Cítil jsem, že už to nemohu dále dělat,“ tvrdí.
Podal výpověď, vrátil se do svého rodného města, kde zlepšil své schopnosti programátora, a zapsal se na americkou Severovýchodní univerzitu, která má jedno ze svých studijních středisek v Kalifornii.
V současné době, kdy Si Ťin-pching bude zřejmě jmenován potřetí do čela komunistické strany a jeho vláda se vydává čím dál více nacionalistickým směrem, cítí Ceng hořkost.
„Myslím si, že se do Číny nebudu moci vrátit dříve než za deset let,“ míní. Z dlouhodobého hlediska je ale optimistou. „Když se podíváte do našich dějin, tak se vždy vynoří velmi odvážní idealisté, kteří ve vhodné době dokáží změnit poměry,“ uzavírá.
