Čína chce nové reaktory, o jejich vývoji jedná s Billem Gatesem

Americký miliardář Bill Gates jedná o vývoji miniaturních či menších atomových elektráren s Čínou. Peking přitom plánoval do roku 2020 zvýšit produkci v reaktorech ze současných asi 11 na téměř 100 GW, po havárii ve Fukušimě ale původní plány redukuje.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bill Gates | Foto: Microsoft

Čína nutně potřebuje snížit závislost na uhlí, ze kterého se nyní vyrábí přes 70 procent veškeré elektřiny v zemi, což se negativně podepisuje na tamním životním prostředí. I kvůli tomu je také Čína největším producentem skleníkových plynů na světě.

V současnosti je v Číně v provozu 14 nukleárních reaktorů a dalších 27 se začalo stavět a jaderný boom má i nadále pokračovat, bez ohledu na havárii v japonské Fukušimě.

Přehrát

00:00 / 00:00

O malých jaderných reaktorech, o kterých jedná s Čínou i americký miliardář Bill Gates, mluvil na Radiožurnálu bývalý zpravodaj Českého rozhlasu ve východní Asii Robert Mikoláš

Bill Gates je předsedou společnosti TerraPower, která přišla s konceptem nového množivého reaktoru s postupnou vlnou a ten získal i patentovou ochranu USA.

„V Číně na prosazení celého projektu nebude problém s finančním krytím. Navíc první nový reaktor by mohl být uveden do provozu už v roce 2020 nebo možná ještě dřív a Peking vynakládá na jadernou energetiku, ale stejně tak i na obnovitelné zdroje, miliardy dolarů. A to pochopitelně ví i Gates,“ říká bývalý zpravodaj Českého rozhlasu ve východní Asii Robert Mikoláš.

Štěpení jader nových reaktorech probíhá ve vlně velmi pomalu postupující palivem, což umožňuje generovat po 50 až 100 let obrovské množství energie bez nutnosti výměny paliva. Reaktor s postupnou vlnou pak spotřebuje pro zahájení jaderné reakce jen velmi malé množství obohaceného jaderného paliva, vystačí si také s přírodním uranem nebo i s použitým palivem z dosavadních jaderných reaktorů.

Výhody jsou tedy jasné, snížení zásob použitého jaderného paliva a snižuje i obavy z rizika možného zneužití manipulace s jaderným palivem.

Japonci podobné reaktory vyvíjejí už řadu let a chtějí je využít při výrobě elektřiny pro obytné domy. Takovéto reaktory o výkonu 10 MW mohou být dlouhé jen šest a široké necelé dva metry a náklady na výrobu energie jsou zhruba poloviční ve srovnání s cenou energie ze sítě. Navíc nepotřebují dálkové rozvodné sítě.

Otázkou ale samozřejmě je, jaký zdroj energie budou jednotlivé země v budoucnu využívat.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme