‚Vláda je odkoupila a nechala zabít.‘ Pátrání po zdroji covidu vede k čínským farmám, ty jsou ale prázdné
Co stojí za propuknutím pandemie covidu-19 a jak se koronavirus přenesl na člověka? Odpovědi na tyto otázky jsou předmětem mnoha odborných i neodborných diskusí, které se snažila osvětlit i mise expertů vyslaná Světovou zdravotnickou organizací do Číny. Tým vědců došel k závěru, že se virus s největší pravděpodobností rozšířil z čínských farem na chov divokých zvířat. Ty jsou ale v současnosti prázdné, další pátrání se proto značně komplikuje.
Rok a půl po propuknutí pandemie covidu-19 zůstává přesný původ koronaviru neznámý. Objasnit se to snažil mezinárodní tým vědců oslovený Světovou zdravotnickou organizací (WHO), kteří začátkem letošního roku přicestovali do jedenáctimilionového čínského města Wu-chan, odkud se nákaza rozšířila do celého světa.
Čekalo se na ni měsíce, odpovědi na klíčové otázky ale stále chybí. Co přinesla expertní mise ve Wu-chanu?
Číst článek
Po zveřejnění výsledků mise zůstala řada otázek nevysvětlených, jejich bádání ale dospělo k závěru, že tržiště ve Wu-chanu, kde se prodávala divoce žijící a exotická zvířata, „nebylo původním zdrojem nákazy“. Stejně tak je podle vědců nepravděpodobné, že by virus unikl z laboratoře, ukazují ale na čínské farmy, které divoká zvířata na wuchanský trh dodávaly.
„Nejpravděpodobnější hypotéza je, že se virus přenesl z netopýrů nebo jiného volně žijícího živočicha na zvířata, která mohla být chována na farmách. A odtamtud se přenesl na člověka a na tržiště ve Wu-chanu. Spolu s většinou členů mise ze strany WHO i Číny mám za to, že to je ten nejpravděpodobnější scénář,“ popsal britsko-americký odborník na zoonózy Peter Daszak, který bádání v Číně také účastnil.
Stopy vedou k farmám v jihočínské provincii Jün-nan, která leží při hranicích s Laosem a Barmou. Tamní farmáři chovali nebo odchytávali divoká zvířata, která byla následně prodávána jako zdroj kožešin, prostředek pro tradiční čínskou medicínu nebo končila na talířích zákazníků.
Podle listu Wall Street Journal by se proto další pátrání mělo soustředit právě na jihočínské farmy s divokými zvířaty, je tu ale jeden zásadní problém – téměř všechna zvířata jsou dávno pryč. Poté, co jim čínské úřady začátkem loňského roku nařídily obchodování zastavit, majitelé farem zvířata usmrtili nebo je rozprodali.
„Vláda je odkoupila a všechna je nechala zabít,“ vysvětluje 40letý farmář Jang Po z jihočínského Jün-nanu, který ročně odchoval asi 1000 bambusových krys, s počátkem pandemie se ale byznysu musel vzdát a všechny zaměstnance propustit.
Podle vědců je sice vybíjení chovů důležitým krokem k zabránění potenciálního šíření viru, opatření ale mělo nastat až po důkladném otestování nejen zvířat, ale také pracovníků farem. Jestli k něčemu takovému došlo, čínské úřady nezveřejnily. Hledání zdroje pandemie se tak značně komplikuje a nedůvěra mezi Čínou a velkou části demokratického světa opět roste, píše list Wall Street Journal.
Už po návratu z Číny si totiž někteří z členů mezinárodního týmu stěžovali, že neměli přístup k údajům, které ke své práci potřebovali. Znepokojení nad závěry mise pak vyjádřilo i 14 zemí včetně Kanady, Austrálie, Izraele nebo Česka, které mimo jiné upozorňují na to, že zpráva WHO o původu covidu-19 přišla se zpožděním a chybí v ní přístup ke kompletním datům.
Čínské kožešinové farmy
Za hypotézu, podle níž jsou zdrojem koronaviru jihočínské farmy, se před nedávnem postavil také uznávaný německý virolog a poradce tamní vlády Christian Drosten. V rozhovoru pro švýcarský magazín Republik uvedl, že únik z laboratoře je vysoce nepravděpodobný, skutečným viníkem jsou ale podle něj kožešinové farmy.
Bude se Čína zodpovídat z rozšíření covidu-19? Vyhnuli bychom se tím další pandemii, říká aktivista
Číst článek
„Nemám pro to žádné důkazy kromě jasně prokázaného původu viru Sars-1, a to je virus stejného druhu. Viry stejného druhu dělají stejné věci a často pocházejí ze stejného zdroje. V případě Sars-1 bylo vědecky doloženo, že přechodnými hostiteli byli psíci mývalovití a cibetky. Jisté je také to, že v Číně se psíci mývalovití hojně využívají v kožešinovém průmyslu. Pokud si kdekoliv koupíte bundu s kožešinovým límcem, je to téměř bez výjimky čínský psík mývalovitý,“ uvedl Drosten.
Německý virolog ale upozorňuje, že žádný z odborných článků v Číně se možnému propojení koronaviru SARS-CoV-2 se zvířaty chovanými na těchto farmách nevěnuje. Na otázku, proč žádná taková studie neexistuje, Drosten odpovídá, že to sám neví. „Jediné, co vám mohu říct, je, že všechno, co musíte udělat, je jít tam, provést výtěry a následně PCR,“ podotýká.
Že je takový krok zapotřebí, uvádí s odkazem na odborníky vyslané do Číny také list Wall Street Journal. Podle nich je pro další objasnění původu koronaviru důležité otestovat bývalé farmáře a jejich kontakty na přítomnost protilátek a zjistit, zda byli také nakažení. Čas se ale krátí, protože hladiny protilátek postupně slábnou.
„Další sledování těchto farem je zásadní, nebylo ale provedeno na úrovni, kterou skutečně potřebujeme, abychom definitivně řekli, zda to je, či není cesta,“ říká pro americký deník Peter Daszak, který řadu let spolupracoval s Wuchanským institutem virologie. Kvůli tomu také čelí podezření ze střetu zájmů, na který upozorňují jak zahraniční média, tak odborná veřejnost.
Covid je tu strašidelné téma. Neslyšel jsem, že by se očkování někdo bál, říká Čech z Tchaj-wanu
Číst článek
Někteří odborníci nicméně nejsou přesvědčeni o tom, že by další pátrání v bývalých jihočínských farmách přineslo zásadnější pokrok.
Jedním z nich je Martin Beer z německého Institutu Friedricha Loefflera, který se specializuje na nemoci zvířat. Podle něj se dá jen těžko cokoliv objasnit, pokud vědci nemají v rukou vzorky od potenciálních mezihostitelů (zvířata, ze kterých nový koronavirus přeskočil na lidi) odebrané v době výskytu prvních případů covidu-19.
K podobnému závěru se kloní také epidemioložka Kolumbijské univerzity Maureen Millerová, podle které mělo být testování na zvířatech provedeno už na počátku pandemie – jen díky tomu by se dalo rozklíčovat, z jakých zvířecích druhů se nákaza na člověka přenesla a rozpoutala tak pandemii, která si vyžádala na čtyři miliony lidských životů.
Je ale otázkou, zda Čína testování na farmách provedla, a pokud ano, tak proč nejsou tyto výsledky dosud zveřejněné.
„Neobviňuji Čínu z toho, že je zdrojem pandemie… Přisuzuju jim ale odpovědnost za to, že nesdílejí informace, které mají, včas, pokud vůbec,“ dodává Millerová.
