Čína dotuje cizí země miliardami. Nejvíc jich proudilo do Ruska plného ropy

Z kdysi chudé Číny povstal ekonomický obr, který v objemu odeslané zahraniční pomoci šlape na paty Spojeným státům. Nejvíc peněz přitom odteklo na první pohled nečekaným směrem: z čínských miliard nejmohutněji profitovala Ruská federace. Od Pekingu přijala téměř 37 miliard dolarů. Informovala o tom výzkumná analýza citovaná serverem Foreign Policy.

Doporučujeme Peking - Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

"Žíznivá čínská ekonomika chce získat přístup k obřím ruským zásobám ropy." Na ilustračním snímku čínský prezident Si Ťin-pching se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Na rozdíl od své americké kolegyně se neohlašuje s takovou pompou a mnohdy není snadné ji vystopovat, přesto je nadmíru čilá. Řeč je o finanční pomoci zahraničním zemím, kterou Čínská lidová republika sponzoruje oblasti svého ekonomického i geopolitického zájmu. 

ČÍNSKÁ ZAHRANIČNÍ POMOC

V letech 2000-2014 proudily čínské peníze v hodnotě 354,3 miliardy dolarů do celkem 140 států a území, zjistil tým AidData. Nejvíc finanční pomoci od Číny přijaly tyto země:

  • Rusko (36,6 miliard)
  • Pákistán (16,3 miliard)
  • Angola (13,4 miliard)
  • Laos (11,0 miliard)
  • Venezuela (10,8 miliard)
  • Turkmenistán (10,1 miliard)
  • Ekvádor (9,7 miliard)
  • Brazílie (8,5 miliard)
  • Srí Lanka (8,2 miliard)
  • Kazachstán (6,7 miliard)

Na špici států, jež z čínského bohatství nejvíc profitují, přitom není žádná typická rozvojová země v Africe či Asii. Mezi lety 2000 a 2014 totiž nejvíc peněz od Pekingu přijala Ruská federace: konkrétně 36,6 miliardy dolarů v půjčkách, grantech a dalších nasmlouvaných transakcích.

Uvádějí to výsledky několikaroční studie výzkumného týmu AidData při virginské univerzitě College of William and Mary, na niž upozornil server Foreign Policy. Za "jedničkou" Ruskem stál v období 2000-2014 Pákistán (24,3 miliardy dolarů) a za ním, na třetím místě, je s 16,6 miliardy Angola.

Honba za ruskou ropou

Ve srovnání se Spojenými státy, jejichž oficiální objem zahraniční pomoci dosáhl v letech 2000-2014 celkem 394,6 miliardy dolarů, pokulhává Čína jen zcela nepatrně - s 354,3 miliardy dolarů. To znamená, že Rusko přijalo více než desetinu této celkové částky.

Naprostou většinu přitom tvoří 25miliardový balík, který Čínská rozvojová banka v roce 2009 půjčila ruským průmyslovým gigantům Rosněfť a Transněfť. Žíznivá čínská ekonomika tak chce získat přístup k obřím ruským zásobám ropy, vysvětlil pro Foreign Policy šéf výzkumného týmu AidData Brad Parks. 

Kromě černého zlata sehrálo další důležitou úlohu uhlí, konkrétně šestimiliardová půjčka z roku 2010. Zbytek - tedy přibližně pět miliard - představují transakce mezi Čínskou rozvojovou bankou a čínskou Eximbank na jedné straně a ruskými ústavy jako Sberbanka či VTB banka na straně druhé. 

Jak si stojí KLDR?

Pro zajímavost: Severní Korea, často skloňovaná v souvislosti s čínským mecenášstvím, se ani zdaleka neumístila v první desítce. Tamní objem čínské pomoci v daném období totiž  AidData vyčíslil na 272,65 milionu dolarů. Je ovšem nutné zdůraznit, že se jedná o oficiální čísla, která v tomto případě nemusejí plně odpovídat realitě.

Zmíněná částka se týká celkem 20 projektů, od v podstatě zanedbatelných dotací na zboží základní potřeby po finančně náročnější pomoc. Například už v roce 2000 poskytla Čína svému severokorejskému spojenci počítače, meteorologické přístroje a telekomunikační satelity.

Vypnout transpondér a vzít to přes Rusko. Jak KLDR vyzrála na čínské embargo? Pomohla jí Čína

Číst článek

O osm let později, u příležitosti návštěvy Si Ťin-pchinga v KLDR, Čína přislíbila 5000 tun paliva pro stíhačky a nádavkem k tomu 14,6 milionu v hotovosti. Severokorejský sklářský průmysl se v roce 2005 mohl radovat z 31,7 milionu a Čína vypomohla také při stavbě dálnice, zahájené před třemi lety. 

Nicméně jak už bylo zmíněno, skutečná výše čínské pomoci KLDR se může pohybovat v úplně jiných číslech. "Důvodně se domníváme, že (námi odhalená částka) výrazně podceňuje celkové čínské financování Severní Koreje," varují AidData. "(Náš) výzkum naznačuje, že Čína poskytla KLDR velké množství potravin a paliva, které značně přesahuje (námi) zachycené projekty."  

Otevřená data jsou v Číně tradičně problém a za politicky ožehavé pokládá Peking také čísla o zahraniční pomoci, proto je oficiálně nezveřejňuje. Platí to tím spíš v případě Severní Koreje, už tak zatížené velmi problematickým postavením vůči Pekingu. 

"Číňané jsou ohledně svého vztahu se Severní Koreou stále citlivější," konstatoval pro Foreign Policy Evans J.R. Revere, seniorní analytik think tanku Brookings. Tajnosti ohledně sponzoringu Pchjongjangu podle něj dokládají "potřebu neodhalit mezinárodnímu společenství rozsah, v němž je Severní Korea Číně zavázaná, a tudíž jak moc Čína zodpovídá za přetrvávající existenci KLDR."

mls Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme