Proč se evropští astronauti učí čínsky? ‚Jsme jako dokonalé lepidlo, které Čínu přivede do rodiny‘

Ještě letos hodlá Čína vstoupit na odvrácenou stranu Měsíce a za pět let chce mít vlastní stálou vesmírnou stanici. Zatímco americká NASA odmítá čínským ambicím podat ruku, evropská ESA se spolupráci nebrání. „Čínští astronauti jsou jako rodina. Čím víc nás bude, tím budeme lepší,“ myslí si astronaut ESA Matthias Maurer. Sám se z Číny nedávno vrátil, a jak řekl BBC Future, „byla to hodně intenzivní zkušenost.“

Doporučujeme Peking Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čína neskrývá ambice stát se vesmírnou velmocí. Na ilustračním snímku zkoumají čínští vědci a technici kabinu vesmírné lodi Šen-čou-11, která úspěšně přistála ve Vnitřním Mongolsku, listopad 2016. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Vznášel jsem se tam v záchranném člunu a pozoroval nebe... Stačilo by jen trochu hudby, a připadám si jako někde na Havaji,“ popisuje Matthias Maurer.

Na místě, kde se podle svých slov cítil tak „hezky a uvolněně“, se přitom mělo odehrávat drama – anebo aspoň jeho simulace. Matthias Maurer je totiž německý astronaut z Evropské vesmírné agentury (ESA) a v tom záchranném člunu absolvoval výcvik přežití na moři. Do Evropy měl přitom v tu chvíli daleko.

Jedna rodina v Jen-tchaj

Není to tak dávno, co poblíž města Jen-tchaj na břehu Žlutého moře vyrostlo velké výcvikové středisko, plod rozkvétajícího kosmického programu Číny. Říše středu se svými ambicemi tváří v tvář kosmu netají a jako nastupující vesmírná velmoc je otevřená mezinárodní spolupráci – minimálně na té úrovni, že nabízí zahraničním astronautům možnost tréninku. 

Obří teleskop v Číně má problém: zkoumání vesmíru narušují davy dychtivých turistů

Číst článek

Maurer jí využil a spolu s další astronautkou ESA Samanthou Cristoforettiovou do Jen-tchaje loni na čtrnáct dní odletěl. Teď má zajímavé srovnání s výcvikovým programem v americkému Houstonu, popsal pro BBC Future.

Zásadní rozdíl? Všudepřítomný kolektivismus, který životy „tchajkonautů“ (jak jsou na Západě označováni čínští kosmonauti) splétá do jednoho celku.

„Společně jsme trénovali, žili ve stejné budově jako čínští astronauti, jedli to samé jídlo. Byla to hodně intenzivní zkušenost,“ hodnotí německý astronaut. „Přišlo mi to, jako bych byl součástí jedné rodiny – úplně něco jiného než v Houstonu, kde si pronajímám byt a svoje kolegy vídám jen během dvou nebo tříhodinových výcviků.“

A zatímco na Západě se kolektivní duch tmelí speciálními teambuildingy, v Číně na to jdou z gruntu. „Čínští astronauti spolu dokonce tráví dovolenou,“ říká Maurer. „Znají se dokonale, takže jsou jako bratři a sestry. Když jsme tam žili, cítili jsme se, jako bychom do té rodiny patřili.“

Nebeský kůň

Ostatně, Maurer i Cristforettiová už delší dobu pilují standardní čínštinu. Maurer už se bez problémů domluví, což neznamená, že by neměl rezervy; přiznává, že „je co zlepšovat“. Ale ohledně svého čínského jména na pochybách není. Znamená prý Nebeský kůň.

Čínská vesmírná loď Šen-čou (Shenzhou) před startem do vesmíru (červen 2013). | Foto: AFP | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Za nebeského koně se dá symbolicky pokládat také vesmírná loď Šen-čou (Shenzhou), kterou Číňané vyvinuli podle vzoru sovětského Sojuzu. Stejně jako on je i Šen-čou navržena pro tříčlennou posádku, jenže na rozdíl od ruského korábu, jehož lze pokládat za úctyhodného veterána, mnohem lépe souzní s 21. stoletím.   

„Překvapily mě ty rozměry. Má větší průměr než kabina Sojuzu a je o dost vyšší,“ vzpomíná pro BBC Future Matthias Maurer. Číňané si podle něj „ruský hardware dobře prohlédli, zjistili, co je na něm dobrého, a vyzkoumali to, co mohli zlepšit“.

Což německý astronaut ocenil mimo jiné právě během výcviku na moři. Když se zřícená kabina zmítá ve vlnách, není snadné se v ní pohybovat, natož převléknout se ze skafandru do záchranného obleku. Šen-čou je navržena tak, aby obtížný proces pokud možno usnadnila. 

„Je tam spousta místa a měli jsme dokonce nafukovací záchranné čluny, které v Sojuzu nejsou. Během ruského výcviku na moři žádný člun nemáte, skáčete přímo do vody. Je vám strašná zima a je to mnohem těžší,“ srovnává Maurer.  

Místo rivality spolupráce 

Evropská vesmírná agentura ESA, pod jejíž křídla Maurer spadá, se spolupráci s Číňany neuzavírá tak jako Spojené státy. Ty si s Čínou nechtějí podat ruce ani na ISS neboli Mezinárodní vesmírné stanici, píše BBC Future. 

ESA vidí věci trochu jinak. Sám Matthias Maurer začal s čínskou stranou navazovat kontakty už v roce 2012, tehdy ještě jako pracovník Evropského astronautického centra v německém Kolíně nad Rýnem. O rok později vyrážel do Pekingu, aby obhlédl tamní zařízení a simulátory.

Za další tři roky (2016) už do ESA mířil čínský „tchajkonaut“, aby se zúčastnil jedné z jejích pravidelných jeskynních expedic – jak BBC připomíná, výcvik v podzemí planety se považuje za nejvhodnější přípravu na pobyt ve vesmíru.

Pohled do čínského hvězdného městečka:

Už v roce 2023, tedy za pouhých pět let, by Čína v kosmu ráda měla vlastní stálou vesmírnou stanici. A ještě mnohem dřív, rovnou letos, plánuje misi na odvrácenou stranu Měsíce. ESA se podle Maurera snaží nastolit rovnováhu a přispět k mezinárodní spolupráci – něčemu, co prý sama dobře ovládá.

„ESA už je jako taková výsledkem spolupráce mezi 23 členskými státy. Takže víme, co to obnáší, svést partnery dohromady,“ připomíná Maurer a srší přitom optimismem. „Mluvíme mnoha jazyky, je nám vlastní mezikulturní povědomí. Jsme jako dokonalé lepidlo, které Čínu přivede do téhle velké mezinárodní vesmírné rodiny.“

Venkovský učitel v jedničkách a nulách? Čínské školy v nouzi experimentují s online vyučováním

Číst článek

Čína nedávno podepsala dohodu s Úřadem OSN pro vesmírné záležitosti, v níž se zavázala, že na svou plánovanou vesmírnou stanici pozve i mezinárodní výzkum. Teoreticky by se to mohlo vztáhnout také na samotné astronauty, spekuluje BBC Future a připomíná slavný sovětský program Interkosmos.

‚Čím víc, tím lépe‘

Přijdou i další Remkové, kteří do vesmíru vystoupají po obdobné internacionále? „Mám dojem, že kterákoli země na světě, co chce poslat astronauta do vesmíru, může Číňany kontaktovat prostřednictvím OSN. Nejde jen o Evropany, ale také o rozvojové země, které momentálně výcvikový program pro astronauty nemají,“ myslí si Maurer.

Nicméně Evropa má nakročeno přece jen lépe. Už v nadcházejících měsících zahájí astronauti ESA výcvik v čínské kabině a budou doufat, že se některý z nich podívá do vesmíru – stejně jako to má už napřesrok v plánu Matthias Maurer. Možná, že to pak bude právě on, kdo po boku tchajkonautů vyrazí o tři roky později na čínskou vesmírnou stanici.

Ať tak či tak, Maurer pevně věří v jedno: spolupráce dává větší smysl než rivalita. „Jakmile vyhlédneme za oběžnou dráhu Země, k Měsíci nebo i Marsu, budeme potřebovat veškeré možné partnery, které na téhle planetě zvládneme najít,“ je přesvědčený. „Protože to bude čím dál těžší a čím dál dražší. A potřebujeme tu nejlepší technologii. Čím víc nás v (naší vesmírné) rodině bude, tím budeme lepší.“

Čínské lunární moduly Čchang-e-3 (Chang'e-3) a Ju-tchu (Yutu) na kombinovaném snímku z prosince 2013. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme