BASKETBAL: Srbsko - Česko právě teď živě

Čína chce mít z Hongkongu svou výkladní skříň, byznys a politika jsou si blíž a blíž, myslí si analytička

Až miliony nespokojených demonstrantů v ulicích, ostré policejní zákroky. Hongkong v posledních týdnech rozhodně nepřipomíná město z reklamního letáku a ideální místo pro byznys. Čína ale chce mít z Hongkongu svou výkladní skříň, říká v Interview Plus analytička výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Alice Rezková. Byznys si je pak podle ní s politikou blíž a blíž. Už ji totiž nejde uložit někam do šuplíku.

Interview Plus Praha/Hongkong Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podnikatelé zatím podle Rezkové neopouštějí Hongkong fyzicky, protože není není snadné přesunout se z měst jako Londýn nebo New York. Posouvají se ale podle ní mentálně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby

„Obecně řečeno, byznys už tady není jen obchod, ale i politika. Doteď se říkalo, že děláme byznys a politiku dáváme stranou. Teď už ji ale nejde uložit někam do šuplíku jako třeba otázku lidských práva a podobně. To už v Hongkongu nejde, protože lidé v ulicích hájí to, na co byli zvyklí a o co se bojí, že přijdou,“ říká v Interview Plus analytička výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.

Co donedávna ale dělalo z Hongkongu tak atraktivní centrum světového obchodu? „Blízkost Číně, které je pro ně výhodou, ale i prokletím,“ odpovídá.

Výhoda i prokletí

Když v roce 1997 předali Britové Hongkong Číně, byl to pro ně důležitý most ke světu. „Tehdy šlo až 50 procent čínského obchodu přes Hongkong, dnes je to pouhých 12 procent. Taky tam byla vláda zákona, stabilita a britský administrativní systém. Taky když se Číňanům ‚něco pokazilo‘, dalo se to v Hongkongu spravit. Jenže postupem doby Hongkong svou roli přeprodávání zboží a finančního centra ztrácí,“ popisuje Rezková.

Také to má svou logiku, která vychází z obrovského růstu samotného čínského trhu posledních let. Byznysmeni se už tak nebojí a se svými firmami míří přímo do Čínské lidové republiky.

O protestech v Hongkongu

Protesty, na kterých obyvatelé regionu původně vyjadřovali nesouhlas se zákonem o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny, od června postupně přerostly v širší demonstrace proti erozi demokratického politického systému. Jedním z požadavků protestujících je i odstoupení správkyně Hongkongu Carrie Lamové.

Poslední kapkou, a vlastně i důvodem, proč jsou dnes lidé v ulicích Hongkongu, byl podle analytičky opravdu extradiční zákon. Protestující se bojí, že ho čínské orgány zneužijí k represi politicky nepohodlných osob.

„Uvědomují si, že cokoli dalšího se teď stane, naprosto zásadním způsobem ohrožuje svobody, které až dosud měli,“ myslí si.

Nejsou to totiž první demonstrace. První začaly už v roce 2004, kdy se Čína snažila prosadit protiteroristický zákon, podle kterého má každý, kdo ohrožuje její bezpečnost a zdržuje se na území Hongkongu, problém.

„V roce 2012 přišel zákon o vzdělávání, taková ideologická občanská výchova. Už tehdy se to blížilo ke katarzi, která sjednotila mladou generaci, a vyšli do ulic,“ vzpomíná. 

Politika jedné Číny

Proč na Hongkong ale vlastně vláda tak tlačí? Analytička výzkumného centra se domnívá, že Čína chce na Hongkongu demonstrovat Tchaj-wanu, že právě to je ta správná cesta.

„Pořád si myslí, že dokáže mladou generaci přesvědčit. Když jim dají ekonomické benefity, práci a vyhlídky na dobrou budoucnost, tak bude ochotna obětovat své základní politické a osobní svobody. A je to pro ně docela zásadní. Dokonce je vize, že by se z celého regionu (kantonu) udělala jakási výkladní skříň. Že by už nebyly dva systémy, ale jeden stmelený a jakoby se tam trošku něco povolilo, ale vlastně ne tak úplně.“

V celém kantonu totiž podle ní nastala obrovská změna. „Když jsem tam studovala a člověk přešel do vedlejšího města Šen-čen, tak jste doslova cítili změnu, naprosto jiné prostředí i myšlení. Dnes je to jen další mrakodrapové město, kde se dělá byznys. Proto ten obrovský tlak na stmelení těchto entit, aby to vypadalo na jednu Čínskou lidovou republiku. Zapomínají ale na těch sto let něčeho, co v Šen-čenu nikdy nebylo. Snadno je stmelit asi jen tak nepůjde,“ odhaduje.

Lidé si prostě zvykli na svůj životní styl, kterého se odmítají vzdát. „Je to vlastně jen drobnost, ale Číňan nemůže používat sociální sítě typu facebook. A pro mladou generaci je to docela zásadní věc, když by najednou neměla přístup k otevřenému internetu,“ doplňuje.

Čína má čas

Podle Rezkové má čínská vláda všechen čas na světě. Jediné a hlavní, co vládu v Pekingu znepokojuje, je ekonomika.

„Na tom vlastně stojí jejich legitimita, na ekonomice mají postavený celý společenský model. Že lidé trochu omezí tlak na to, co pro ně znamenají osobní svobody, a předají tak své požadavky na svou vládu. Ta pak zajistí stabilitu, ekonomiku, blahobyt. Jakmile jim to ale Peking přestane dodávat, přestanou s jejich modelem souhlasit. Proto taky lidi chodí do ulic, protože nemají jinak možnost svou nespokojenost a frustraci vyjádřit, taky proto tam jsou demonstrace tak časté a vlastně naprosto běžné,“ popisuje analytička výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.

V každé demokratické zemi slouží k vyjádření nespokojenosti volby. „Čínská vláda má legitimitu na vstupu, ne na výstupu, tedy že je někdo zvolí,“ dodává Rezková.  

Jak vidí budoucnost čínské ekonomiky nebo nutnost reforem? Poslechněte si v audiozáznamu pořadu Interview Plus, který moderoval Jan Bumba.

Jan Bumba, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme