Čína hrozí zásahem v Tibetu, jeho exilové vedení neuzná

Čína odmítla nabídku nového premiéra tibetské exilové vlády k jednání. Peking připouští pouze setkání s emisary dalajlámy. Dosavadních devět kol rozhovorů mezi zástupci obou stran ale nepřineslo žádný výsledek. Čína navíc varuje před dalšími protesty v Tibetu, které je připravena potlačit silou. Při protičínských protestech před třemi lety zahynulo v Tibetu nejméně 22 lidí, podle dalajlámy bylo ale obětí na čtyři sta.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lobsang Sangay. Tibet

Lobsang Sangay. Tibet | Zdroj: Reuters

Peking, a to i kvůli tlaku mezinárodního společenství zřejmě neudělá, přestože dosavadních devět kol rozhovorů mezi oběma stranami skončilo bez jakýchkoli výsledků. Čína nicméně jasně vymezila mantinely pro další jednání.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zpravodaj ČRo v Číně Robert Mikoláš mluvil o situaci v Tibetu ve Světě o druhé..

Jak uvedl zástupce čínské Jednotné fronty Ču Wej-čchün, který s emisary nejvyššího tibetského duchovního vyjednává už od roku 2002, jakékoli rozhovory budou vedeny pouze s osobními vyslanci dalajlámy a jen o dalajlámově budoucnosti.

Peking tak jasně odmítl nabídku, kterou po svém dubnovém zvolení učinil nový předseda tibetské exilové vlády Lozang Sanggjä. Ten oznámil, že je s čínskou stranou ochoten jednat kdekoli a kdykoli, pro Tibet ale chce skutečnou autonomii v rámci ČLR.

Stejný požadavek v minulosti vyjadřoval i dalajláma, který se sice vzdal politického vedení, ale stále zůstává duchovním vůdcem Tibeťanů. Peking ho však i nadále označuje, v tom slušnějším případě za separatistu a hlavního organizátora všech dosavadních protestů v himálajské autonomní oblasti.

Čínský vyjednavač s dalajlámou údajně pohrozil i dalším zásahem bezpečnostních sil v Tibetu. Ču Wej-čchün uvedl, že jakékoli násilné protesty budou potlačeny a že Peking v takovém případě nebude váhat nasadit ozbrojené složky. Jeho slova byla určena především buddhistickým mnichům, kteří se i přes násilnou převýchovu a každodenní kontrolu ze strany čínských úřadů či policistů odmítají smířit s osudem.

500 tisíc čínských vojáků

Podle odhadů je v Tibetu rozmístěno na 500 tisíc čínských vojáků, nemluvě o příslušnících ozbrojené policie a dalších složek. Na konci loňského roku navíc armáda ČLR uskutečnila historicky první cvičení s ostrými střelbami v Tibetu, a to ve vzduchu i na zemi, navíc v blízkosti hranice s Indií a v nadmořské výšce 4700 metrů.

„Tady bychom samozřejmě mohli rozebírat důvody a možné hrozby pro Indii, ale co se samotného Tibetu týče, tak je jasné, že se Peking snaží budováním silnic do všech obcí dostat pod kontrolu ozbrojených složek i ty nejvzdálenější oblasti,“ uvedl zpravodaj ČRo v Číně Robert Mikoláš.

Přesto napjatá zůstává situace v řadě tibetských klášterů i nyní, dokonce i mimo samotnou tibetskou autonomní oblast. Při zásahu policie v S‘-čuanu byli dokonce zabiti dva Tibeťané. Konkrétně jde o klášter Kirti v S‘-čuanu, který čínské ozbrojené složky obklíčily už před dvěma měsíci a od té doby zatkly asi 400 mnichů.

Investice do Tibetu. Ale ne pro něj

Dalajláma proto na konci dubna vyzval Peking, aby všechny propustil, a zároveň žádá mezinárodní společenství, aby na Čínu vyvinulo dostatečný tlak a situace Tibeťanů se dále nezhoršovala. Peking dnes na druhé straně prostřednictvím médií přispěchal s informacemi, kolik peněz vynakládá na rozvoj Tibetu.

Podle stranického listu People‘s Daily v této himálajské autonomní oblasti Čína letos investuje v přepočtu zhruba 70 miliard korun, mezi největší projekty pak patří prodloužení nejvyšší železnice na světě ze Lhasy do Šigatse, budování silnice spojující Tibet se Sin-ťiangem na západě Číny, a to v nadmořské výšce 5 tisíc metrů, nebo výstavba kontroverzní obří hydroelektrárny na řece Jarlung Zangpo, v Indii zvané Brahmaputra.

„Samotných Tibeťanů se ale nikdo neptá, zda si něco podobného přejí, profit totiž mají především čínské firmy a obchodníci, nemluvě o těžbě nerostných surovin, které končí v samotné Číně. I proto nový předseda tibetské exilové vlády Lozang Sanggjä požaduje skutečnou autonomii Tibetu, stejně jako před ním i dalajláma, uši čínských představitelů však k tomu zůstávají hluché a změna jejich postoje se nedá očekávat ani v budoucnu,“ uzavřel Mikoláš.

Robert Mikoláš, Michal Šenk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme