Si Ťin-pchingův host Mun Če-in. 'Číně na Jižní Koreji záleží mnohem víc než na Severní', míní koreanista

Z očí do očí si ve čtvrtek promluví hlavy Jižní Koreje a Číny. Mun Če-in přijal Si Ťin-pchingovo pozvání a ledy nad Žlutým mořem tají. Sledujeme konec krize kolem amerického protiraketového systému THAAD, který Čína trestala sankcemi? Soul tančí mezi vejci, ale Jižní Korea je pro Čínu strategicky důležitá, znamená totiž bezpečí i peníze, vysvětluje pro iROZHLAS.cz koreanista Jaromír Chlada. Kde je v těchto zájmech místo pro Severní Koreu?

Rozhovor Peking Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

"Když se podíváme na vztahy Jižní Koreje a Číny, vidíme silné přirozené vazby. Nejen historické a kulturní, ale také obrovské ekonomické pouto." | Foto: Koláž iROZHLAS | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Jihokorejský prezident Mun Če-in tento týden zavítal do Pekingu. Oficiální návštěva hlavy Korejské republiky v Číně potrvá od středy do soboty a jeho vrcholem bude osobní jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Řeč bude pochopitelně o severokorejském jaderném programu a hrozbě, kterou pro Dálný východ i pro svět představuje. Jenže KLDR zdaleka není to jediné, co mají Čína a Jižní Korea společného, zdůrazňuje koreanista Chlada.

Proč je Mun Če-inova schůzka se Si Ťin-pchingem důležitá? 
Toto setkání na nejvyšší úrovni má mnoho rovin. Ta základní je, že jihokorejský prezident přijal Si Ťin-pchingovo pozvání u příležitosti 25. výročí navázání diplomatických vztahů – je to tedy důležitý mezník v jihokorejsko-čínských vztazích, čas pro určitou bilanci, zejména ekonomických vztahů, ale i v dalších oblastech.

Druhým zásadním bodem má být řešení současné krize na ose Peking-Soul, která trvá už zhruba rok a kterou vyvolalo instalování amerického protiraketového systému THAAD na území Jižní Koreje.

KDO JE JAROMÍR CHLADA?

Jaromír Chlada absolvoval koreanistiku na FF UK v Praze a severokorejská studia (North Korean Studies) na Dongguk University v Soulu. S životem v KLDR má vlastní bezprostřední zkušenost: strávil tam půl roku na studijním pobytu. Dlouhodobě se zabývá zejména problematikou severokorejských uprchlíků.

Přátelská spolupráce

Čínský ministr zahraničí Wang I už stihl ocenit, že prezident Mun vyšel vstříc „přátelské spolupráci“ s Čínou. Není to přitom tak dávno, kdy Peking právě kvůli vámi zmiňované krizi uvalil na Jižní Koreu sankce, které nepříjemně dopadly na jihokorejskou ekonomiku. Znamená to, že ledy mezi Jižní Koreou a Čínou tají?
Mohli bychom to tak říct. Posun předznamenala už dvě předchozí setkání obou prezidentů u příležitosti summitů G20 a APEC v červenci a v listopadu nebo společné prohlášení ministrů zahraničí obou zemí na konci října. To všechno jsou kroky na cestě k normalizaci vztahů. Od nynějšího pozvání Mun Če-ina do Číny se očekává, že bude dalším krokem, možná vyvrcholením této společné snahy.

Říjnové prohlášení se týkalo právě systému THAAD. Vytáhlo Číně, která se proti THAADu ostře staví, trn z paty?
Společné prohlášení zdůraznilo, že oba státy mají zájem na tom, aby daly do rovnováhy své vzájemné geopolitické zájmy a prohloubily spolupráci. Jižní Korea se zavázala k takzvanému „trojímu ne“. Zaprvé nebude instalovat žádnou další část systému THAAD. Za druhé nebude v rámci amerického systému nijak aktivní ve smyslu, že by narušila čínské bezpečnostní standardy. A konečně nebude posilovat vojenskou koalici mezi Spojenými státy, Japonskem a Jižní Koreou.

Je to základ, jehož obě strany dosáhly v dosavadním jednání. Nicméně zdůrazňuje se, že to není konečné řešení. Zdroj blízký Modrému domu (sídlo jihokorejského prezidenta, pozn. red.) se nechal slyšet, že z nynější Mun Če-inovy návštěvy v Číně nebude vydáno žádné společné prohlášení - právě kvůli rozdílným postojům k THAADu. Z druhé strany pak nebyl naplněn zájem Číny, aby byl THAAD stažen. 

Když už mluvíte o „třech ne“, četla jsem analýzu 38 North, která zase píše o trojí výhodě pro Čínu: „Soul ujistil Čínu o její strategické pozici v regionu; díky smíru s Jižní Koreou má Peking lepší politické prostředí k řešení krize kolem KLDR; dohoda Číně umožňuje pasovat se u příležitosti Trumpova asijského turné na zodpovědnou mocnost.“ Jestliže tenhle říjnový kompromis přináší Číně nějakou výhodu, případně dílčí vítězství, v čem je výhodný pro Jižní Koreu?
Neřekl bych, že pro Čínu je to nějaké vítězství. Spíš jen nutný krok, aby mohlo dojít ke krokům dalším. A ze strany Soulu si musíme uvědomit, jak delikátní a složitá je pozice administrativy prezidenta Muna.

Na jedné straně musí dostát roli vojenského spojence USA – už z logiky věci, kdy Spojené státy zajišťují Jižní Koreji protiraketový deštník a mají na její půdě obrovskou vojenskou základnu s několika desítkami tisíc vojáků. Nehledě na to, že pokud bude Jižní Korea napadena, je její obrana přímo napojena na americkou armádu a její velení. Mluvíme tu o skutečně silném spojenectví. Spolu s Japonskem, kde je další americká základna, můžeme všechny ty tři státy chápat jako vojenskou alianci.

„Jižní Korea bude od této chvíle nesmírně obezřetně dbát na to, aby systém THAAD nenarušil bezpečnost Číny. Jižní Koreji se v tomto duchu dostalo opakovaného ujištění ze strany Spojených států. “

Mun Če-in v pondělním rozhovoru s čínskou státní televizí

Na druhou stranu, když se podíváme na vztahy Jižní Koreje a Číny, vidíme silné přirozené vazby. Nejen historické a kulturní, ale také obrovské ekonomické pouto. Pro Jižní Koreu je dnes Čína největším obchodním partnerem a podobně i pro Čínu je jihokorejský trh jedním z nejdůležitějších. (Statistiky exportu z ČLR za rok 2016 v amerických dolarech: 1. místo USA, 388,1 miliard dolarů; 2. Hongkong, 292,2 miliard; 3. Japonsko, 129,5 miliard; 4. Jižní Korea, 94,7 miliard, pozn. red.) Ekonomické zájmy, které mezi Čínou a Jižní Koreou existují a které potvrdila i vzájemná dohoda o volném obchodu, jsou pro obě země zásadní.

Jižní Koreje se samozřejmě velmi dotkly i vámi zmiňované sankce, která zastavily příliv čínských turistů do Jižní Koreje a zároveň vedly k bojkotu jihokorejských firem a značek v Číně. Za těch několik měsíců vzájemný obchod radikálně klesl. Takže z hlediska Soulu jsou korektní a fungující ekonomické vztahy s Čínou strategickou, klíčovou věcí. I proto je ekonomika stěžejním tématem aktuální Mun Če-inovy návštěvy a jednání se Si Ťin-pchingem.

To je postoj jihokorejské vlády, která dobré vztahy s Čínou potřebuje. Jak to ale vidí jihokorejská veřejnost? Zaujalo mě srovnání dvou průzkumů: první je z loňska a zjistil, že skoro 74 % Jihokorejců uvádí jako nejbližší cizí zemi USA, zatímco Čínu jmenovalo ani ne 10 %. Druhý je z letošního července a tvrdí, že prezidentu Trumpovi věří pouhých 17 % Jihokorejců a jen o procento víc ho považuje za dostatečně kvalifikovaného. Může to být posun sympatií od Ameriky směrem k Číně, nebo je to jinak?
Ony se ty sympatie přelévají v určitých cyklech, ovlivňují je (jiho)korejsko-(severo)korejské vztahy. V předchozích dvou volebních obdobích, kdy v Jižní Koreji vládly pravicové vlády, byly korejsko-korejské vztahy blízké bodu mrazu a jihokorejsko-americké vztahy se tudíž logicky zlepšily. 

Naopak současný prezident Mun Če-in už během své volební kampaně zdůrazňoval, že chce se Severem znovu otevřít dialog, zvýšit humanitární pomoc atd., a Jihokorejci tomu byli nakloněni, po těch necelých deseti letech, kdy dialog mezi Korejemi skoro neexistoval. A pak je tu politika amerického prezidenta Trumpa, který nastoupil cestu provokací vůči Severní Koreji a na té vyhrocené situaci se do jisté míry podepsal. Náladu Jihokorejců to pochopitelně obrací na druhou stranu.

Strategie peněz

K těm přirozeným vazbám mezi Jižní Koreou a Čínou: v Číně dnes narazíte na názory, že je možná načase, aby Čína navázala funkční vztah s alespoň jednou Koreou. V tom smyslu, že vztah Číny a KLDR je v posledních letech přinejlepším chladnou tolerancí a že by se Jižní Korea mohla ukázat jako spolehlivější partner. Si Ťin-pching po svém nástupu do funkce vyrazil místo do Pchjongjangu na oficiální návštěvu Soulu;  s jihokorejským prezidentem (exprezidentkou Pak i prezidentem Munem) se osobně sešel hned několikrát, zato s Kim Čong-unem ani jednou. Už od korejské války vnímáme Čínu jako spojence, případně sponzora Severní Koreje. Ale platí to vůbec ještě?
Myslím, že je to přirozený vývoj. Pod příměřím, které (v roce 1953) fakticky ukončilo korejskou válku, je zástupce Číny podepsán na stejné straně jako zástupce Severní Koreje. V téhle éře Čína skutečně byla přirozeným partnerem Severní Koreje. Další velký skok ve vztazích přišel s pádem socialistického bloku na konci 80. let, kdy Čína jako rozvíjející se ekonomika začala navazovat vztahy s Jižní Koreou a dalšími asijskými tygry 90. let. Ekonomický boom vedl k tomu, že se tyto dvě ekonomiky celkem přirozeně sblížily.

DOPORUČUJEME: Vypnout transpondér a vzít to přes Rusko. Jak KLDR vyzrála na čínské embargo? Pomohla jí Čína

Číst článek

Už jsem říkal, že Čína je největším obchodním partnerem Jižní Koreje. Ovšem zároveň je také největším obchodním partnerem Severní Koreje. Pokud se tedy bavíme o ekonomice, platí obojí, co jste řekla. Ale politický vliv, který Čína na Severní Koreu mívala, už samozřejmě opadl, politické páky na KLDR už dnes Čína nemá. Nicméně skrze ekonomiku je přirozeným dominantním prvkem v regionu a obchodní vztahy hrají velmi důležitou, strategickou roli.

China-North Korea Trade Volume

Ještě je tu otázka vojenské obrany. Číňané a Severokorejci v roce 1961 podepsali smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, jíž se Čína zavázala k vojenské intervenci v případě nevyprovokované agrese vůči KLDR. Tato smlouva má být obnovena v roce 2021. Jenže zaslechla jsem už zvěsti, že Čína by z tohoto závazku možná chtěla vycouvat a smlouvu revidovat. Co myslíte?  
Faktem je, že v Číně už od 90. let, a v posledním desetiletí už hodně intenzivně, probíhá vnitřní dialog, jak se k Severní Koreji stavět. A zaznívají i liberálnější hlasy, které říkají, že Severní Koreu je potřeba odstřihnout a zlikvidovat. To ano. Ale myslím si, že s tím závazkem intervence Čína pořád počítá. Když USA začaly opakovaně mluvit o preventivním útoku na Severní Koreu, Čína prohlásila, že pokud jako první zaútočí Severokorejci, zůstane neutrální, ale když to bude naopak, hodlá stát na straně KLDR. Tohle prohlášení pak ovlivnilo úvahy o možných scénářích, které by mohly po úderu na Severní Koreu nastat. Takže ten závazek má z čínské strany zřejmě pořád váhu.

Severní, nebo Jižní?

Stejně jako důraz na vztahy s Jižní Koreou. Touhle otázkou to patrně zjednoduším, ale přesto ji položím: která z Korejí je dnes pro Čínu důležitější? Severní, nebo Jižní?
Myslím, že mnohem důležitější je ta Jižní. Jak kvůli ekonomice, tak ze strategického zájmu, protože americká posádka v Jižní Koreji je pro Čínu pořád velkým faktorem a potřebuje korektní vztahy s Jihem, aby si zajistila svou strategickou bezpečnost.

Ale je pravda, že je to velmi komplexní problém. Jižní Korea je ekonomický tahoun a v podstatě i regionální vojenská velmoc, navíc s podporou armády USA. Na druhou stranu ze Severní Koreje už je také vojenská velmoc. A strategické zájmy jednotlivých států, které se na Korejském poloostrově angažují (obě Koreje, Čína, USA, Japonsko nebo částečně i Rusko), jsou různé a protichůdné a jen těžko se mezi nimi nastoluje rovnováha.

Ta donedávna existovala, protože Obamovo „strategické vyčkávání“ bylo v podstatě nicnedělání a udržovalo status quo, který všem vyhovoval. Ale pak přišel Donald Trump a instalace systému THAAD na území Jižní Koreje, byť rozhodnutí tam ten systém umístit padlo už za Obamy a exprezidentky Pak. Čína i Rusko proti THAADu vehementně vystupují od samého počátku, okamžitě po zveřejnění záměru si Peking i Moskva nechaly předvolat jihokorejské velvyslance a důrazně protestovaly. Trumpovy výroky na adresu Pchjongjangu olej do ohně ještě přilévají.

Hlavním faktorem je samozřejmě samotná Severní Korea. Rozvoj jejího raketového systému je markantní a její opakované jaderné a raketové testy jsou jádrem celého problému. Je ale důležité rozlišovat, co je příčina a co následek.

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme