Číňané jsou úplně posedlí bohatstvím. Vydělávání peněz je motor, popisuje sinolog Molčanov

Komunistická strana Číny počátkem července oslavila sté výročí svého vzniku. V uplynulých desetiletích prosadila reformy, které ze země učinily největší ekonomiku světa. Na výlučném mocenském postavení ale strana pod vedením konzervativního maoistického křídla nic měnit nehodlá. „Jde o totální kontrolu společnosti,“ říká v Interview Plus sinolog Denis Molčanov.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čeští politici by se neměli obávat reakcí ČLR, když mají potřebu podpořit tchaj-wanskou vládu. | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

V Číně prý dlouhodobě funguje kult osobnosti, který nyní nabývá na síle. „O Si Ťin-pchingovi se mluví jako o nejvyšším vůdci, což bylo označení, které se používalo v době Mao Ce-tunga,“ přibližuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

Molčanov popisuje, že intelektuální kruhy v Číně se na členy komunistické strany dívají kriticky, nezaznívají ale hlasy volající po zavedení zastupitelské demokracie či zmenšení vlivu strany.

„Lidem se daří lépe. Od konce kulturní revoluce, kdy platil egalitarimus, že nikdo nemá víc, tak se lidem ve velké většině daří lépe,“ podotýká sinolog. Současně se prý ale čínský režim obává, že pokud se ekonomická situace zhorší, jeho podpora skončí.

Posedlost penězi

Od 90. let přitom došlo k postupnému rozkladu sociálního státu a Číňané jsou zvyklí na to, že stát dodává infrastrukturu a je na každém, aby si zařídil život, jak může.

„Když si zlomíte ruku, tak zaplatíte. Velmi to připomíná zdravotní péči ve Spojených státech. Když pro vás má přijet sanitka, tak se nejdřív zeptají, jestli jste solventní,“ popisuje.

Přibližně do roku 2000 bylo základní školství bezplatné, dnes ale už i školy žádají rodiče o příspěvky. „To způsobuje, že Číňané jsou úplně posedlí bohatstvím. Vydělávání peněz, to je ten motor. Takže to vlastně působí čistě kapitalisticky,“ uvádí Molčanov.

„Spočítali si, že Čína by jinak vymřela hladomorem. Je třeba připomenout politiku jednoho dítěte, která přišla zároveň s reformami,“ vysvětluje sinolog, proč země zavedla tržní reformy – ještě na konci 70. let prý byla Čína ekonomicky na úrovni Somálska.

Ekonomický blahobyt měl přitom podle představ západních expertů přinést i politické uvolnění. Molčanov to však považuje za podobně absurdní jako myšlenku, že by mohl fungovat princip jedna země, dva systémy, jenž se vztahuje na Hongkong a Macao.

Zároveň ale vyzývá k podpoře Tchaj-wanu, který označuje za důkaz toho, že Číňané jsou schopni zastupitelské demokracie.

„Čeští politici by se neměli obávat reakcí ČLR, když mají potřebu podpořit tchaj-wanskou vládu. Ale zároveň musí ctít princip jedné Číny, Tchaj-wan není nezávislým státem,“ uzavírá.

ert, Lukáš Matoška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme