Epidemiolog: Koronavirus se může rozšířit po celém světě. Na superpřenašeče jsou krátké i termokamery

„Je to hlavně otázka náhody a štěstí, za stávající situace je ale velmi pravděpodobné, že spíš dříve než později budeme mít případy nákazy i v Evropě. Je možné, že i v České republice,“ říká o novém čínském koronaviru specialista v oboru epidemiologie Rastislav Maďar. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz mimo jiné popisuje, kdo je takzvaný superpřenašeč, v čem je nebezpečná další mutace viru nebo proč se koronaviry tohoto typu objevují právě v Číně.

Rozhovor Wu-chan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hlavními příznaky nákazy virem 2019-nCoV jsou horečka, kašel a problémy s dýcháním | Foto: Kim Kyung-Hoon | Zdroj: Reuters

Nový typ koronaviru si vyžádal devět životů. Čína hlásí stovky potvrzených případů nákazy, skutečný počet nemocných však může být i více než 1700. Kde se tento virus nachází na vaší pomyslné škále nebezpečnosti?
Je to potřetí v historii lidstva, kdy byla překonána mezidruhová bariéra betakoronavirem. Poprvé to bylo na přelomu let 2002–2003 v případě SARS, následně se objevil i MERS, který je v podstatě aktivní až do dnešní doby.

Hygienička ke koronaviru: Nevíme, jak je přenos do Evropy pravděpodobný. Může se tu ale objevit

Číst článek

Toto je tedy třetí verze koronaviru stejného rodu, který velmi pravděpodobně existuje už delší dobu v živočišné říši. U koronaviru jsou známí přírodní hostitelé, především netopýři, od kterých se virus šíří dál – ať už přímo, nebo nepřímo přes jiná zvířata. V případě MERS to byli velbloudi, u SARS pak například cibetky. Nyní to může být zase jiné zvíře, prostřednictvím kterého se pak dostane do lidské populace.

Naprosto klíčové je ale to, že se dokáže šířit z člověka na člověka. To vytváří sekundární nákazy, a pokud s tím člověk sedne do letadla, je otázkou náhody a štěstí, kam všude se koronavirus dostane a kdo se nakazí.

Právě z tohoto důvodu je tedy nový koronavirus nebezpečný víc než běžné epidemie?
Přesně tak. Má potenciál rozšířit se po celém světě – minimálně do trvale obydlených oblastí a v první řadě do velkých metropolí, kde je čilý cestovní a obchodní ruch. Pokud vezmeme v potaz, že ohniskem epidemie je s největší pravděpodobností tržiště ve městě Wu-chan, které má jedenáct milionů obyvatel a přímé letecké spojení s 33 mezinárodními letišti v 21 zemích, přináší to skutečně obrovský potenciál k šíření. (Čína ve středu večer oznámila, že město Wu-chan dočasně pozastavilo veřejnou dopravu, letiště i nádraží – pozn. red.) 

Co je Koronavirus?

Koronavirus (Coronavirus) je společné označení pro čtyři rody virů obsažených v podčeledi Coronavirinae: Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus. Způsobují závažnější i méně závažná onemocnění zvířat a lidí. Jejich název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu ve tvaru sluneční koróny.

Mimochodem co do počtu přímých spojení a počtu mezinárodních pasažérů je na prvním místě letiště v Bangkoku (Thajsko má už čtyři případy nákazy – pozn. redakce), kde se běžně vyskytují desítky až stovky občanů České republiky. Jen v loňském roce letělo přes Wu-chan do Spojených států přes 60 tisíc lidí, to samo o sobě ukazuje, jak obrovský potenciál nárůstu dalších případů tam je.

Z epidemiologického hlediska situaci zhoršuje lunární nový rok, který začíná 25. ledna. V tomto období se v jihovýchodní Asii dává do pohybu obrovská populace lidí, kteří odjíždí domů za rodinou nebo na dovolenou. Až následující týdny proto ukážou, co vlastně nový koronavirus dokáže. V porovnání s virem SARS se ale zatím zdá být méně nebezpečný.

SARS byl schopný zabít i mladé lidi a lidi středního věku bez chronických nemocí, u nového typu koronaviru se ale zdá, že jeho smrtelný potenciál je především u lidí starších nebo chronicky nemocných. Jednou z posledních obětí je 48letá žena, která měla cukrovku a různé další chronické nemoci. Bohužel to ale není žádná zásadní výhra. I kdyby virus představoval smrtelné riziko jen pro chronicky nemocné a starší osoby, těch je v každé populaci velké množství – v případě Česka to jsou statisíce lidí.

Termokamery nestačí

Víme tedy, že se nový typ koronaviru dokáže šířit z člověka na člověka. Jakým způsobem tento přenos probíhá?
S velkou pravděpodobností je to přenos vzdušnou cestou, kdy se za ten nejrizikovější perimetr s největší pravděpodobností nákazy považuje vzdálenost dvou metrů. V takovém případě je poměrně velká šance, že se člověk může nakazit.

Bohužel přenos vzdušnou cestou je právě to, co vytváří pandemický potenciál. Například ebola se vzdušnou cestou nepřenáší, proto také pandemický potenciál nikdy neměla. Koronaviry bohužel ano. Respirační přenos je přitom ten nejjednodušší a nejhůře kontrolovatelný způsob šíření infekční nákazy. 

Zdravotníci varovali před obzvláště nakažlivými pacienty, kteří by mohli šíření viru dále urychlovat. Kdo je takzvaný superpřenašeč, před kterým odborníci varují?
V době šíření SARS se zjistilo, že existuje část populace, která je schopná vylučovat ze svých horních dýchacích cest obrazně řečeno kvanta viru, zatímco u ostatních k něčemu takovému nedocházelo. Proč tomu tak je, ale zatím není stoprocentně dokázáno.

Kdo je Rastislav Maďar?

Je specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních chorob. Už pět let je spolupracovníkem Královské lékařské akademie Velké Británie a Severního Irska. Oxford Encyclopedia ho zahrnula mezi nejvýznamnější osobnosti České a Slovenské republiky.

Musíme si přitom uvědomit, že hlavním preventivním opatřením dnešní doby jsou termokamery, které na letištích odchytávají lidi se zvýšenou tělesnou teplotou, následně se provádí jejich izolace a diagnostické testy. Státy jihovýchodní Asie termokamery využívaly téměř kontinuálně, například Spojené státy je ale na některých letištích aktivovaly až od epidemie eboly v roce 2014. 

Termokamery jsou proto velkou pomůckou, pokud tedy nejde o superpřenašeče. Najednou se může objevit člověk, který zatím nemá ani zvýšenou teplotu, z dýchacích cest ale vylučuje obrovské množství koronavirů a tím pádem je pro své okolí značným infekčním rizikem.

Lidé kolem jsou bez šance někoho takového poznat…
Přesně tak. Takový člověk ještě nemusí mít příznaky horečky, ale už virus vylučuje. Lidé kolem něj nemají nejmenší šanci poznat, že je takto nakažlivý. Následně se mohou sami nakazit a stát přenašečem na své okolí, které kvůli tomu může bojovat o život.

Virus se podle nových zpráv přizpůsobuje a mutuje. Proč je taková mutace nebezpečná?
Mutace je nebezpečná hned z několika hledisek. Jedním z nich je, že by se virus mohl lépe adaptovat na lidský organismus a tím pádem být ještě infekčnější. Teoreticky by mohl způsobovat také větší poškození organismu.

Druhá věc je pak ta, že může vzniknout nový klon, který bude více rezistentní vůči léčbě. Ta do určité míry existuje – minimálně u SARS fungovala antivirotika typu inhibitoru proteázy, která se používají i teď.

A je tu i třetí důvod. Pokud by se časem přistoupilo k vývoji vakcíny, než by se ji podařilo vyvinout, hrozilo by, že se cirkulující virus odkloní a vakcíny by proti němu nefungovaly. Rizik je tam proto několik a na různých úrovních.

Možná se objeví i v Česku

Kromě Číny hlásí případy nákazy i Thajsko, Spojené státy, Jižní Korea, Japonsko, Tchaj-wan, Hongkong a Macao. Sám přitom zmiňujete, že nový koronavirus má potenciál šířit se po celém světě. Je tu riziko, že se virus začne v blízké době šířit také do Evropy?
Skutečně si myslím, že je to hlavně otázka náhody a štěstí. Za stávající situace je ale velmi pravděpodobné, že spíš dříve než později budeme mít případy nákazy i v Evropě. Je možné, že i v České republice. Tím nechci říct, že je důvod k panice, k obezřetnosti ale ano.

Nový typ koronaviru je přenosný z člověka na člověka. České ministerstvo nabádá turisty k opatrnosti

Číst článek

Číňané čím dál víc cestují i do Česka. Slaví se navíc nový rok a jsem přesvědčen, že i nemalá část asijské komunity, která má trvalý pobyt v České republice, také odjela na dovolenou na svátky domů a bude se vracet zpátky.

Cestuje ale i naše populace. V jihovýchodní Asii nyní běží hlavní turistická sezona – je sucho a příznivé počasí, mnoho lidí proto míří kromě Číny především do Thajska, Singapuru, Malajsie, Indonésie a dalších částí jihovýchodní Asie, kam se virus může rozšířit. Největší riziko je nicméně přenos cestujících v letadlech a na letištích, kde se koncentruje velké množství lidí na relativně malém prostoru.

To jsou hlavní kanály, přes které se virus může dostat i k nám. Zaznamenáváme proto zvyšující se počet žádostí o informace od zaměstnavatelů, kteří mají své zaměstnance v Číně. Říkáme jim, že zatím nejsou nutná žádná omezení, situace se ale poměrně rychle vyvíjí a zatímco dnes říkáme, že určitě není důvod rušit cesty do jihovýchodní Asie, které jsou naplánované na začátek února, na přelomu ledna a února už může být náš názor trochu opatrnější nebo negativnější, zejména pokud jde o cestování do určitého typu destinací.

Virus je často připodobňován k SARS, který v letech 2002–2003 postihl jižní Čínu a vyžádal si v několika zemích a oblastech přes 700 obětí. Proč zrovna Čína? Je náhoda, že se nové typy koronaviru objevují právě tady?
Je zjevné, že zoonotické viry, které se vyskytují v přírodě a o mnohých z nich často ani nevíme, se nejčastěji dostávají do kontaktu s lidmi v lidnatých rozvojových zemích. Pokud se virus, který se objeví někde na čínském venkovně, dostane do velké konglomerace jako Wu-chan nebo u SARS Hongkong, může se začít šířit globálně.

V Číně během víkendu přibylo 139 případů zápalů plic způsobených koronavirem. Třetí člověk zemřel

Číst článek

Na čínském venkově běžně dochází ke kontaktu lidí s nejrůznějším druhem zvířat, v čínském jídelníčku je navíc mnohem širší spektrum různých živočichů, než je obvyklé v jiných částech světa. Jde o nejlidnatější zemi světa, lidé jsou zde proto v neustálém kontaktu. Nicméně bych rád upozornil, že k takovému překonání mezidruhové bariéry může v Číně docházet poměrně často, ale pokud to zůstane na venkově ve formě lokální epidemie s několika úmrtími, někdy se o ní ani nedozvíme.

Existuje nějaká rada – zejména pro lidi, kteří budou cestovat do postižených oblastí – jak se nákaze bránit? Je to zvýšená hygiena nebo zakoupení roušek?
Letecké společnosti se možná budou muset vrátit k opatřením, která se objevovala během epidemie SARS. Pokud cestující na palubě letadla vykazoval příznaky nemoci, byla tu snaha o jeho izolování tak, aby mezi ním a ostatními cestujícími vznikla nějaká bariéra. Poté, co odeznělo období SARS, se situace vrátila do normálu. Přímo vedle vás tak mohl kdokoliv kýchat a kašlat, mít horečku a nikoho to nezajímalo. Teď je ale podle mě čas, aby se to změnilo.

Pokud jde o osobní opatření, zatím bych doporučil to, aby se lidé v těchto místech nezdržovali blíž než na dva metry od nikoho, kdo jeví znaky respirační nákazy – kdo kašle, kýchá, může mít horečku – a dodržovali pečlivou hygienu rukou. Existují samozřejmě speciální roušky, které se dají zakoupit i u nás a použít na cesty.

Hromadné doporučení zatím není nutné, nicméně jak jsem říkal, za týden za dva, kdy se lidé vrátí z oslav nového lunárního roku, se epidemiologická situace může zhoršit. Pak bychom roušky možná doporučovali všem, kdo se pohybují na letištích, v letadlech a dalších místech s vysokou koncentrací osob.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme