Čína nepovolila vstup britským poslancům do Hongkongu, Londýn to označil za politováníhodné
Čína znemožnila skupině britských poslanců navštěvu Hongkongu, kde pokračují protesty prodemokratických aktivistů a studentů požadujících přímé svobodné volby. Mezi Pekingem a Londýnem se kvůli tomu rozhořel diplomatický spor. Britské úřady označily rozhodnutí za politováníhodné. Asijská velmoc hovoří naopak o vměšování do vnitřních záležitostí země.
Členové zahraničního výboru britského parlamentu v čele s Richardem Ottawayem chtěli v Hongkongu zjistit, jak je implementována britsko-čínská deklarace o předání oblasti pod čínskou správu po 30 letech od jejího podepsání.
Dohoda, kterou 19. prosince 1984 podepsala tehdejší britská premiérka Margaret Thatcherová, obsahuje i čínský slib o umožnění přímých svobodných voleb. Očekávalo se, že vůbec poprvé by si 7 milionů obyvatel Hongkongu mohlo svého správce volit už v roce 2017. To ovšem letos Čína odmítla a výsledkem jsou už přes dva měsíce trvající protesty.
Čína odmítla povolit vstup britských poslanců do Hongkongu. Tématu se věnuje redaktor Robert Mikoláš
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí prohlásila, že za zahraniční politiku Hongkongu odpovídá Peking a je tedy výlučně na něm, koho tam pustí a koho ne.
Cestu britských zákonodárců do Hongkongu označuje Čína za vměšování do vnitřních záležitostí. Mluvčí o nich mluvila jako o takzvané delegaci. Dodala, že čínské úřady zmíněné poslance varovaly, aby cestu zrušili.
Richard Ottaway tento postup, kdy Čína podle jeho slov brání demokraticky zvoleným poslancům demokratické země ve vstupu na území Hongkongu, označil za konfrontační a chce o tom jednat v britském parlamentu.
Pozorovatelé připomínají, že jde o pokračování sporu, kdy Číňané odmítli dát vízum konzervativci Richardu Grahamovi, který se měl zúčastnit britsko-čínského fóra v Šanghaji, a zákonodárci v reakci na to účast zrušili.
Střety v Hongkongu pokračují
V samotném Hongkongu mezitím pokračují střety mezi demonstranty a policií. Kvůli potyčkám bylo dnes chvíli uzavřené sídlo hongkongské vlády a policisté použili proti aktivistům obušky a pepřový sprej.
Protesty trvají už více než dva měsíce. Do ulic vyšly desetitisíce lidí poté, co Peking odmítl přímé svobodné volby předáků Honkongu. Místo toho mají hongkongští voliči vybírat pouze z kandidátů, které schválí výbor čínského parlamentu, takže je jasné, že půjde o člověka podporujícího režim v ČLR.
Poslední vývoj protestů v Hongkongu a čínsko-britské vztahy okomentoval zahraničněpolitický komentátor ČRo Milan Slezák
„Voliči si budou moci vybrat jen ze dvou či tří kandidátů, kteří musí navíc projít poradním výborem, ve kterém budou samozřejmě převládat lidé, kteří jsou nakloněni Pekingu. Na to místo se nedostane nikdo, kdo by se Pekingu nelíbil,“ doplňuje komentátor ČRo Milan Slezák.
Čína z vyprovokování protestů viní "zahraniční síly", prakticky každého, kdo s požadavky studentů vyjádřil souhlas. I kvůli těmto obviněním ze strany Pekingu se tak do prodemokratických protestů nezapojili zahraniční učitelé a profesoři na hongkongských vysokých školách.
