Čína obhajuje tendr na výstavbu protiraketového deštníku v Turecku
Čína se snaží uhasit požár kritiky ze strany NATO i Spojených států. Důvodem je vybudování protiraketového systému v Turecku, na kterém se má podílet čínská firma. O zakázku za téměř tři a půl miliardy dolarů se přitom ucházely i americké a evropské společnosti. Washington a Brusel to ale považují za bezpečnostní riziko. Turecko je totiž důležitým členem NATO.
Největším problémem je fakt, že by protiraketovou obranu členské země NTO měl vybudovat někdo, kdo stojí takzvaně na opačné straně barikády.
Američtí i evropští vojenští experti také varují, že systém FD-2000 od čínské firmy China Precision Machinery Import and Export Corporation nebude kompatibilní s tím, který používají partneři Turecka v NATO.
Obavy neskrývají před možným zneužitím technických dat, ke kterým se Číňané dostanou, nemluvě o počítačovém pirátství.
Čínské ministerstvo zahraničí vše odmítá a tvrdí, že jde čistě o byznys, o obchod mezi dvěma státy. Američané i vedení NATO tak prý zakázku jen politizují. Čínská firma ji získala ve výběrovém řízení, kterého se zúčastnily i společnosti z Ruska, Spojených států i některých evropských zemí. Nakonec rozhodla nejnižší cena, tedy 3,4 miliardy dolarů.
Firma čelí sankcím ze strany USA
Turecko nyní používá americké protiraketové systémy Patriot, které jí poskytli alianční spojenci kvůli konfliktu v Sýrii. Vlastní tedy nemá. A Ankara také vítězství čínské firmy obhajuje tím, že nový systém se má vyrábět především na tureckém území, a nikoli v Číně.
Američané mají ale ještě další důvod k výtkám vůči Turecku, které je pro ně významným aliančním partnerem. Spojené státy totiž uvalily letos v únoru právě na tuto čínskou firmu sankce, na černou listinu se dostala kvůli porušení zbrojního embarga, a to kvůli vojenské spolupráci s Íránem, Severní Koreou a Sýrií.
Dohoda mezi Tureckem a čínskou firmou ještě nebyla definitivně uzavřena, a pokud k tomu nakonec skutečně dojde, bude to pro Číňany pochopitelně znamenat obrovský úspěch.
