Covid Číně pomohl mít lidi pod dohledem. Přesně na tom Peking pracuje celá léta, říká zpravodaj Jakš
Čínský státní aparát s koronavirem nadále bojuje pomocí přísných lockdownů celých provincií. Politika nulového covidu v Číně povede kromě drastických zásahů do života lidí také k ekonomickým problémům. „Číňané až na výjimky nesmějí cestovat, pořád dokola se testují. Té metodice testování a hlavně následných karantén ale nikdo z obyvatel nerozumí,“ říká zpravodaj Českého rozhlasu v Asii David Jakš.
„Peking se na jednu stranu chvástá před celým světem, jak skvěle covid zvládl. Poučuje kdekoho, co by ta která země měla dělat. Ale v podstatě je Čína zemí, která v době postcovidové prohrává na celé čáře.“
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby s Davidem Jakšem, zpravodajem Českého rozhlasu v Asii
Podle Jakše se čím dál tím větší množství lidí, především ze zahraničí, zajímá o to, co se ve skutečnosti za těmito zákazy a velmi radikálním uzavíráním celých obrovských městských aglomerací, skrývá.
„Zda vláda bojuje s nějakou daleko horší nákazou, skrývá nějaké jiné vnitrostátní problémy anebo jestli je to všechno silová hra prezidenta Si Ťin-pchinga, který tímto způsobem ukazuje svým oponentům, že kam se země dál vydá, závisí víc a víc jenom na něm.“
Pravidla lockdownu v Číně jsou podle Jakše velmi striktní: „Velmi často je dané území ohraničeno plastovými zátarasy. Ty jsou často naplněny vodou, aby je lidé, kteří jsou v lockdownu, nemohli odstranit a aby tam nemohla vjíždět auta, která tam nemají podle čínských úřadů co dělat. Často jsou tam přítomny soukromé ochranky – polostátní a polopolicejní –, které hlídkují před vchody. Jsou zodpovědné za to, že nikdo neproklouzne ven.“
„Koronavirus ještě utužil kontrolu čínských úřadů.“
David Jakš
„Mluvíme o Číně, čili přibývá případů, že lidé se ven na nějaký provizorní nákup dostanou. Někdy ano, někdy ne. A rozhodující roli pochopitelně hraje trasování. To znamená, že lidé musí mít ve svých mobilech nainstalovaný sledovací program – aplikace, které o nich podávají pravidelně informace –, musí ho sami upgradovat, přihlašovat se. To je přesně to, na čem Čína pracuje celá léta. A covid tomu dohledu velmi pomohl.“
„Koronavirus ještě utužil kontrolu čínských úřadů, toho, co ze země vychází, jak o té zemi, o životě a o všech ekonomických a politických záležitostech referují zahraniční novináři.“
Nebezpečí vlivu na asijské země
Pandemie spustila v mnoha asijských zemích velké ekonomické potíže. Často souvisejí s propadem turistického průmyslu, ale není to jediný faktor.
Dramatické události se v souvislosti s propadem životní úrovně odehrávají na Šrí Lance, ale Mezinárodní měnový fond varuje, že to nemusí být jediná země, kterou čekají problémy. Mnohé státy jsou zadlužené, často u Čínské lidové republiky.
Alan Keenan z nevládní mezinárodní Krizové skupiny (Crisis Group) je přesvědčen, že velkým problémem je pro mnoho asijských zemí, že v nich Čína podporovala velmi nákladné infrastrukturní projekty, které se ukázaly jako ekonomická zátěž.
„Čína je alfou a omegou jejich zahraničních vztahů.“
David Jakš
„Pro tyto země je to zásadní problém,“ souhlasí s Keenanem Jakš. „Musíme na to nahlížet ne naší optikou, tedy členské země EU, která má vždycky daleko více šancí, cest nebo tunelů, jak se z krize dostat.“
„Ale státy jako Pákistán, Laos, Kambodža, Šrí Lanka, to jsou všechno země, které jsou na tom ekonomicky mnohem hůře. Jsou mnohem náchylnější k jakékoliv krizi finanční, potravinové atd. A popravdě řečeno, věřitelů nebo zemí, které by přispěchaly s nějakou ekonomickou finanční pomocí, je velmi málo.“
Jakš v této souvislosti připomíná začátek války na Ukrajině, kdy mnoho renomovaných místních novinářů psalo o tom, jestli se „odvaha“, se kterou Rusko zaútočilo, může opakovat v případě Číny na Tchaj-wan.
„Pro Čínu by byly ekonomické sankce možná mnohem těžší, ale troufám si tvrdit, že podpora asijských zemí v případných sankcích vůči Číně by byla mnohem menší, než je teď vůči Rusku… Byla by velmi vlažná.“
Země si tak podle něj vybudovala takovou pozici, že mnohé státy se proti ní už nemůžou postavit.
„Čína je alfou a omegou jejich zahraničních vztahů. Úplně učebnicovým příkladem je Singapur a Brunej. No a potom je velmi malá skupina států, které jdou hlavou proti zdi a naznačují Číně, že s ní nepůjdou do žádného kompromisu a jasně se proti ní vymezují. Kromě Tchaj-wanu je to třeba dlouhodobě Vietnam.“
Jak pandemie proměnila život Asii? Které státy zvládají situaci lépe a které hůře? A jak moc lidi v Asii zajímá válka na Ukrajině? Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby.
