Čína prosazuje nátlakem zájmy v Jihočínském moři, tvrdí WikiLeaks
Čína odmítá jednání o sporných námořních oblastech v rámci ASEANu. Sdružení zemí jihovýchodní Asie se na svém zasedání tímto problémem na návrh Filipín zabývá, Peking proti tomu ale ostře protestuje. Čína označuje Jihočínské moře za oblast národního zájmu. Tajné americké depeše zveřejněné serverem WikiLeaks navíc potvrzují, že Peking své nároky prosazuje i výhrůžkami.
Několik zahraničních ropných společností včetně amerických kvůli hrozbám Pekingu raději ukončilo své aktivity ve sporných oblastech.
Jde o hrozby různým zahraničním společnostem, které chtěly uzavřít dohodu o průzkumu nerostných surovin s Vietnamem. Právě Hanoj totiž vede s Pekingem vleklý spor o velká území v Jihočínském moři, důsledkem toho je i zrychlující se zbrojení. Vietnam kvůli tomu začal spolupracovat i s někdejším úhlavním nepřítelem - Spojenými státy.
Čína se však nekompromisně snaží zabránit jakékoli internacionalizaci celého problému a podle zveřejněných depeší i zmíněným nátlakem. Výhrůžky ze strany Pekingu začaly už v roce 2006 a týkaly se takových ropných gigantů jako Exxon Mobil, BP (British Petroleum) a Chevron. Nátlaku ovšem byly vystaveny i menší společnosti jako například Petronas z Malajsie.
O nátlakových akcích Číny na firmy pracující v Čínském moři mluvil v Odpoledním Radiožurnálu Robert Mikoláš
Mnohé firmy tak raději od původních plánů ustoupily nebo je odložily na neurčito. V červenci 2007 pak z americké ambasády v Hanoji odešla do Washingtonu zpráva, která potvrdila, že čínskému nátlaku byly vystaveny 4 americké a 8 dalších firem, z nichž 5 nakonec od kontraktů odstoupilo. Společnost BP tak nakonec přišla o 200 milionů už investovaných dolarů.
Čína v podobných aktivitách údajně pokračuje a dokonce se uchyluje i k přeřezávání kabelů zahraničním lodím provádějícím ve sporném moři průzkum.
K případu došlo letos v květnu a opět šlo o plavidlo pracující pro Vietnam. Peking pak v této souvislosti vyhrožuje dokonce i Indii, respektive tamní státní firmě usilující o průzkum ložisek ropy a plynu u vietnamského pobřeží.
Zveřejněné depeše ale ukazují, že čínští diplomaté neváhají intervenovat ani přímo v sídlech dotyčných firem, konkrétně v americkém Texasu. Hrozí, že pokud firmy nepřeruší aktivity v Jihočínském moři, tak přijdou o možnost podnikat na čínském trhu. Peking vede spor především o 2 souostroví v Jihočínském moři.
Problém chce řešit především pomocí dvoustranných rozhovorů, protože pak může jednat z pozice síly. I proto nyní protestuje proti snaze Filipín přenést celý problém na půdu ASEANu, tedy sdružení 10 zemí.
Jako jeden blok je totiž mnohem silnější, navíc se do sporu vkládají i Spojené státy. Jihočínské moře je totiž druhou nejvytíženější námořní trasou na světě. Experti navíc odhadují, že se v této oblasti nachází až 28 miliard barelů ropy a také zemní plyn.