Čína prožívá nejtemnější období svých dějin, tvrdí disident Pei Ling
V Číně pokračuje masové zatýkání disidentů, spisovatelů a blogerů. V neděli byl dokonce zadržen i přední čínský umělec Aj Wej Wej. O tom, že situace je v Číně vážná, mluví i přední čínští disidenti. Jeden z nich, Pei Ling poskytl Radiožurnálu exkluzivní rozhovor.
Čínská vláda masově zatýká. Od únorových demonstrací inspirovaných jasmínovou revolucí v Africe a na Blízkém východě se situace disentu výrazně zhoršila. Podle organizací bojujících za lidská práva se jen od ledna dostalo do čínských věznic nejméně pět desítek lidí.
"Od října loňského roku, kdy Liou Siao Po získal Nobelovu cenu, se začalo zatýkat ve velkém. Policisté a agenti prohledávají byty, vyslýchají, zatýkají a odsuzují. Internetoví blogeři, umělci, spisovatelé - lidé všech povolání - mizí. Je to nejtemnější období současných čínských dějin," říká k situaci v zemi zakladatel čínského zahraničního PEN klubu, disident a spisovatel Pei Ling.
Čínský disident Pei Ling poskytl exkluzivní rozhovor Kateřině Procházkové ze zahraniční redakce Radiožurnálu
Nedělní zatčení čínského umělce a architekta Aj Wej Weje tak podle něj bylo jen jasným vyústěním těchto stoupajících represí.
„Aj Wej Wej měl být podle všech předpokladů ve vězení už dávno. Je to jeden z nejodvážnějších lidí, kteří dnes vystupují proto komunistické straně a vládě. Je sledovanou osobností a má i velký ohlas u čínské veřejnosti. Ze všech současných tvůrců je tím nejvýraznějším. Z těch lidí, kteří se otevřeně staví proti komunistické straně, má pak největší hrdost, nenechá se ničím a nikým zastrašit.“
„Byla to tedy otázka času, kdy ho komunisté přestanou tolerovat a zavřou. Myslím si, že kdyby nebyl tak známý a neměl mezinárodní věhlas, tak by ve vězení skončil už dávno. To, že se to stalo teď, není tedy žádným překvapením."
To, že zlo plodí jen další zlo, se ví. A tak je to i v Číně. Strach komunistických lídrů z toho, že by je jednou někdo potrestal za to, co provedli, je nutí být ještě důslednějšími a krutějšími, vysvětluje tvrdost režimu Pei Ling.
„Zlo, které komunisté napáchali ve svůj prospěch, je jistě straší. Bojí se, že by jednou mohli být potrestáni. A pokud by přišli o moc, tak by se to i mohlo stát. Když západní mocnosti podporují změnu politického systému tím, že oceňují disidenta, bere to Čína jako otevřený střet. Teď jsou ale v pozici, že se nemusí bát nikoho - Spojených států, dalších velmocí a ani Václava Havla. Německo a Francie stojí o jejich přátelství a oni teď mají pocit, že si mohou dovolit cokoliv."
Sliby čínské vlády o demokratizaci společnosti, které dala světovému společenství před olympiádou v roce 2008, byly pak podle Pei Linga jen lží. Manipulace je totiž podle něj běžným prostředkem čínské vlády k získávání toho, co potřebuje.
„Čínský komunistický režim je už od začátku založen a postaven na velké lži. Takže nějaká pravda nebo dodržování slova se tam nenosí. Když ale vládě o něco jde, pak je ochotna udělat pár menších ústupků nebo přistoupit na některé podmínky. Když se ale cítí v ohrožení nebo už jim o nic nejde, pak zase zpřísní kontroly. Situace na Blízkém východě a v Africe ji ale teď děsí, proto kontroluje a zatýká.“
„V tom, kam čínská vláda zajde, je pak neodhadnutelná. Bohužel, to její sebevědomí je podpořeno také tím, jak tato země ekonomicky roste a jakou pozici získává na mezinárodním poli. Zahraniční mocnosti se tak bohužel stávají čínským spojencem.“
Pei Ling strávil v čínském vězení několik měsíců, ven se dostal na kauci a pak musel emigrovat do Spojených států. Hrůzy režimu zmiňuje i v biografii o blízkém příteli, nositeli Nobelovy ceny za mír - Liou Siao Poovi, která vychází v Německu.
