Západ je na pozoru kvůli možným dodávkám čínských zbraní do Ruska

Ruský prezident Vladimir Putin by mohl ve válce proti Ukrajině použít čínské válečné zbraně. Otázkou zůstává, jestli by Peking byl ochotný je Rusku opravdu dodávat. Západ se má na pozoru, píše server německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle.

Svět ve 20 minutách Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čínsky prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin

Čínsky prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Na postoji Spojených států k možným dodávkám čínských zbraní do Ruska se podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena nic nemění.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

V případě, že Peking Moskvu v agresi vůči Ukrajině podpoří dodávkami zbraní nebo systematickým obcházením sankcí, bude to považováno za vážný problém.

Blinken doplnil, že tento americký postoj tlumočil v závěru únorové Mnichovské bezpečnostní konference čínskému diplomatovi Wang Iovi. Také německý kancléř Olaf Scholz minulý týden vyzval Peking, aby Moskvě zbraně nedodával.

Spojené státy zatím nemají žádné indicie, které by ve Washingtonu vedly k podezření, že Číňané Rusku vojensky pomáhají.

„Zatím jsme nezaregistrovali, že by Peking Moskvě dodával smrtící nástroje,“ prohlásil nedávno mluvčí Pentagonu Pat Ryder. Jak ale dodal, úřad zjistil, že téma dodávek zbraní do Ruska Číňané ze stolu úplně nesmetli.

Opatrně se vyjadřuje také prezident Joe Biden. „V otázce vyzbrojování Ruska od Číny neočekávám žádnou velkou iniciativu,“ řekl šéf Bílého domu ve vysílání stanice ABC News.

Náznaky možné spolupráce Pekingu a Moskvy na poli zbrojení nevidí ani šéf ukrajinských tajných služeb Kyrylo Budanov. Nic prý nenasvědčuje tomu, že by Čína v současnosti chtěla zbraně Rusku dodávat, píše Deutsche Welle.

Náhradní díly

Žádná veřejná data zatím obavy Washingtonu nepodporují. Tvrdí to ředitelka Nadace Friedricha Naumanna v Tchaj-peji Anna Martiová. „Je sice myslitelné, že by Čína mohla dodávat zbraně Rusům, nicméně existuje mnoho důvodů, které proti takovému kroku hovoří,“ vysvětluje šéfka organizace.

Náznaky, že Peking Moskvě dodává vojenská zařízení, tu podle Martiové sice jsou, dodávky se ale omezují především na náhradní díly, například do dronů.

Muskův Twitter jako šance pro extremisty? Čína, Rusko i džihádisté požadují obnovení svých profilů

Číst článek

Číňané také vypomáhají navigační technikou do bojových letounů. Kdyby posílali do Ruska smrtící zbraně, tajné služby by o tom určitě věděly, myslí si expertka.

Podobně to vidí analytička Helena Legardaová z berlínského výzkumného institutu pro Čínu Merics. Podle jejího názoru má Čína velký zájem na tom, aby Rusko válku s Ukrajinou neprohrálo. „Jak Čína, tak Rusko vidí ve Spojených státech a NATO svého hlavního nepřítele. Oba státy chtějí předělat současné uspořádání světa, kterému podle nich Američané dominují až příliš,“ zamýšlí se analytička.

Nejhorším vývojem pro Peking by proto byla politická změna v Kremlu, která by Rusko přiblížila k liberální demokracii a Západu.

„V takovém případě by Čína byla ve svých geopolitických ambicích mnohem více izolována,“ vysvětluje Legardaová a dodává, že Peking se kvůli těsnému sousedství s Ruskem obává také politické nestability v případě jeho porážky.

Pro a proti

Navzdory čínským zájmům má Peking i několik dobrých důvodů, proč zbraně Rusku nedodávat.

Putin začíná chápat limity své armády, uvedla šéfka výzvědných služeb USA. Územní zisky Ruska nečeká

Číst článek

Ze strachu ze sekundárních sankcí například mnozí čínští podnikatelé dodržují západní restrikce uvalené na Rusko. „Čínská vláda si je vědoma, že vztahy ke Spojeným státům a Evropě by se v případě dodávek zbraní ruské armádě nadále zhoršovaly,“ má jasno analytička Legardaová.

Přesto se Spojené státy mají dál na pozoru. Podle republikána a předsedy zahraničního výboru Michaela McCaula musí Washington možné náznaky zbraňových dodávek brát vážně. „Taková podezření nelze ignorovat. V opačném případě by Rusové za chvíli mohli stát na polské hranici a Čína napochodovat na Tchaj-wan,“ varuje McCaul.

Deutshce Welle závěrem doplňuje, že určitým varovným signálem může být i to, že Čína chce zvýšit své vojenské výdaje o více než sedm procent. Výrazné navýšení obranného rozpočtu je patrné z návrhu, který byl prezentován minulý víkend na zahájení týdenního výročního zasedání Lidové kongresu v Pekingu, upřesňuje německá veřejnoprávní stanice.

Výběr z komentářů, článků a reportáží zahraničních médií pro vás připravil Jakub Rerich.

Jakub Rerich, Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme