Čína se stane jedním z hlavních odběratelů ruského plynu

Čína a Rusko jsou blízko dohody o budoucím odběru zemního plynu ze Sibiře. Tzv. cestovní mapa, na základě které dojde k podpisu smlouvy mezi Gazpromem a Pekingem, počítá s uzavřením smlouvy na dodávky 70 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vladimir Putin | Foto: OSN

Historický kontrakt v Číně osobně podpořil ruský premiér Vladimír Putin. Obě země také podepsaly další ekonomické dohody ve výši 3,5 miliardy dolarů.

Čína má od roku 2014 či 2015 získávat zhruba desetinu ruského plynu, který se ročně vytěží. Umožnit to má smlouva, která podle místopředsedy ruské vlády Igora Sečina může být podepsána už na jaře příštího roku. Hlavním problémem ale stále zůstává prodejní cena této suroviny.

V případě sjednání kontraktu bude zemní plyn do Číny proudit dvěma plynovody ze západní a východní Sibiře. Moskva a Peking také podepsaly více než třicet dohod, mimo jiné dvě půjčky čínských bank, každá ve výši 500 milionů dolarů. Čínské firmy také získaly možnost investovat do ruského stavebního průmyslu.

Podle analytiků je vytváření strategického partnerství Číny a Ruska protiváhou moci Spojených států a jejich spojenců.

Rusko má v Číně jistotu

"Dá se říci že Rusko a Čína posilují svou vzájemnou potřebu a že to dělají vědomě a rádi. Do jisté míry jsou na sobě obě mocnosti závislé, a to jak politicky tak hospodářsky," potvrzuje zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu Milan Slezák a dodává:

"Většinu ruského exportu do Číny tvoří ropa a další nerostné suroviny, což pro Rusko znamená určitou nevyváženost obchodu. Moskva se už nyní pasivního salda zahraničního obchodu obává, chtěla by skladbu vzájemného obchodu změnit, ale nedisponuje k tomu účinnými nástroji. Čína si je totiž schopna takřka vše vyrobit sama," upřesnil Slezák v rozhovoru pro Rádio Česko.

"Na druhou stranu je vývoz ropy Ruska do Číny značnou jistotou. Rusko za ropu dostalo od Číny úvěr v hodnotě 25 miliard dolarů, což uvítaly především ruské těžařské firmy, jelikož mohou snáze modernizovat těžební zařízení," domnívá se Slezák.

Pro Rusko navíc Čína představuje diverzifikaci vývozních cest ropy. "Kdyby došlo k neshodám s EU, bude Čína nadále stabilním partnerem pro odběr ropy, a to minimálně na zmíněných dvacet let. Stejná situace panuje v oblasti dodávek zemního plynu," potvrzuje Slezák.

Robert Mikoláš, Lukáš Vincourek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme