Prokázali existenci táborů, kde Čína internuje miliony Ujgurů. Pomohly satelitní snímky i vládní tendry
Australský institut strategické politiky prokázal existenci internačních táborů v čínské oblasti Sin-ťiang, a to pomocí satelitních snímků a veřejně dostupných dat. Vláda v Pekingu přitom existenci táborů dlouhodobě popírá.
Spojené státy by měly uvalit sankce na Čínu, za to, že v internačních táborech vězní až dva miliony Ujgurů. Tento týden je k tomu vyzvala nevládní organizace Human Rights Watch, která bojuje za dodržování lidských práv po celém světě.
Vláda v Pekingu dlouhodobě popírá, že by na jejím území byla nějaká detenční centra, do nichž by umísťovala příslušníky muslimské menšiny Ujgurů. Australský institut strategické politiky (ASPI) ale pomocí satelitních snímků a veřejně dostupných zdrojů loni na podzim existenci táborů prokázal.
„Chtěli jsme se podívat na internační tábory v oblasti Sin-ťiang, kterým čínská vláda říká ‚převýchovná centra‘. Zdálo se nám, že existuje velké množství volně dostupných dat, která jen zatím nikdo nedal dohromady. A my bychom z těchto informací mohli poskládat relevantní data,“ řekla Radiožurnálu v exkluzivním rozhovoru vedoucí australského týmu Danielle Cavevová.
Nezávislý think tank analyzuje různé dostupné zdroje a radí australským úřadům v oblasti obrany a strategie. Tentokrát se tým Australského institutu strategické politiky zaměřil na satelitní snímky a veřejně dostupná data o dění v dané oblasti.
„Začali jsme vytvářet databázi, ve které jsme se zaměřovali na čínské vládní tendry. Ty musela vláda vypisovat, aby mohly firmy tyto tábory postavit, bylo potřeba zajistit stravování nebo bezpečnostní dozor a sledovací techniku kolem těchto táborů. Sledovali jsme také čínská média a webové stránky čínské vlády kvůli informacím o veřejné bezpečnosti v oblasti Sin-ťiang,“ přibližuje Cavevová.
„Tyto informace už většinou smazali, ale nám se podařilo najít dostatek informací a stránky si uložit do archivu. Tohle se při této práci naučíte – když se ve svém výzkumu zaměřujete na Čínu, spousta těchto dat z webu prostě zmizí. Takže to všechno ukládáme, aby tato data mohli použít i další lidé.“
Přijíždějí, neodjíždějí
Zpracovaná data podle ní mluví jasně: v Sin-ťiangu vzniklo v posledních letech velké množství internačních táborů.
„Asi u třiceti center jsme s velkou jistotou potvrdili naše podezření, že to jsou internační tábory. Rozhodně to nebyla žádná tréninková zařízení. Bylo zcela jasné, že lidé tam přijíždějí, ale už neodjíždějí pryč. A z dostupných zpráv víme, že tam je spousta Ujgurů a příslušníků dalších menšin - poslední čísla, která jsem viděla, mluví o 1,5 milionu Ujgurů, kteří jsou v zajetí v čínských táborech .To je opravdu strašná situace,“ říká Cavevová.
Věznění příslušníků muslimské menšiny Ujgurů je teď velmi probíraným tématem i v souvislosti s obchodní válkou, kterou teď Čína vede se Spojenými státy americkými. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se dostává pod tlak za to, že proti Číně kvůli situaci v Sin-ťiangu zatím neuvalila sankce, jak jí to umožňuje tzv. Magnitského zákon.
‚Virtuální klec.‘ Podle The New York Times využívá Čína vyspělé technologie k pronásledování Ujgurů
Číst článek
Tento federální zákon umožňuje vládě USA zaměřit se na osoby porušující lidská práva po celém světě, a to zmrazením jakéhokoli jejich majetku v USA, zákazů cestování do USA a zákazu ve Spojených státech obchodovat.
Čtyři američtí kongresmani z řad republikánů i demokratů už poslali ministru zahraniční Mikeu Pompeovi dopis, ve kterém vládu vyzývají k činnosti. A na to, že situace v oblasti Sin-ťiang se ani zdaleka nelepší a Čína není schopná propustit větší množství zajatců z internačních kempů, upozorňuje i nevládní organizace Human Rights Watch. Důkazy o tom poskytuje i práce týmu Cavevové.
„Na satelitních snímcích jsme si všimli, že v roce 2016 některé z těchto táborů ještě vůbec neexistovaly nebo byly ještě velmi malé. Na snímcích z roku 2018 už bylo vidět, že se neuvěřitelně rozrostly. Spočítali jsme, o kolik metrů čtverečních se zvětšily, a vytvořili jsme timelapse, abychom ukázali, jak se tyto tábory v čase rozrůstaly. V roce 2016 měl největší tábor 500 tisíc čtverečních metrů, ale za dva roky se zvětšil až o 500 procent své plochy,“ vysvětluje.
Danielle Cavevová se svým týmem teď chce monitorovat, jestli se čínské internační tábory dál rozšiřují.
„Je to dobrý příklad situace, kdy diplomaté a novináři se už do oblasti Sin-ťiang nemohou dostat a pokud ano, tak je sledují tucty bezpečnostních důstojníků. Zpravodajské informace využívající otevřená data a satelitní snímky jsou velmi důležitým nástrojem, díky kterému můžete zjistit, co se děje v terénu,“ uzavírá.
