Svědectví muslimů o převýchově v Sin-ťiangu: ‚Bůh neexistuje. Věřím v Komunistickou stranu Číny‘

„Komunistická strana Číny je skvělá! Si Ťin-pching je skvělý! Kéž žije 10 tisíc let!“ Kanadský novinář Nathan VanderKlippe mluvil s lidmi, které věznili v centrech pro ideologickou převýchovu.

Doporučujeme Urumči (Sin-ťiang, Čína) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vyobazení Ujgurů na čínském propagandistickém plakátu (okres Aksu v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, Čína, červenec 2015). | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Si Ťin-pching je skvělý! Komunistická strana (Číny) je skvělá! Nechápala jsem, že jedině Si Ťin-pching a Komunistická strana mi mohou pomoci, a proto si zasloužím trest,“ nutili ji opakovat.

A také: „Moji duši nakazily těžké nemoci. Bůh neexistuje. Nevěřím v Boha. Věřím v Komunistickou stranu.“

Den za dnem se musela znovu a znovu přiznávat, že je zrádkyně. Separatistka. Teroristka. „Jsem tak slepá, že nevidím velikost zákonů naší silné země! Jsem tak hloupá, že jsem necítila vděk vůči Si Ťin-pchingovi!“

Ohýbat stromek, dokud je ujgurský

Na konci června jsme na iROZHLAS.cz vydali velký rozhovor se známým investigativním novinářem Ethanem Gutmannem, který se podílel na vyšetřování nezákonného odebírání orgánů v Číně. Řeč byla také o aktuální situaci v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde vláda Čínské lidové republiky uplatňuje tvrdou asimilační politiku vůči původním, nečínským obyvatelům.  

Čína staví devět krematorií pro půl milionu vězňů. Selhali jsme, děsí se autor Jatek

Číst článek

Agresivita této represivní kampaně v posledních několika letech a hlavně měsících citelně vzrostla. Množí se svědectví nejen o totalitních praktikách vládního režimu v každodenním životě, ale také o zařízeních známých jako „převýchovná střediska“. Těchto internačních táborů vyrostly po celém Sin-ťiangu desítky a počet lidí, které v nich vláda drží, dnes výzkumníci odhadují na několik set tisíc, možná i přes milion.

Podobně jako během kampaně proti pravičákům v 50. letech minulého století či později během Kulturní revoluce, i nyní je cílem ideologická převýchova. S tím rozdílem, že u nynějších „reakcionářů“ už nejde o třídu, ale o etnicitu, v druhé řadě pak o náboženství. Princip je ovšem stejný: odlišnost, kterou je třeba v zájmu "stalibity" zlomit a setřít.

Podle dostupných zpráv a vyšetřování převládají mezi zadrženými sinťiangští Ujgurové a Kazachové. Za zdmi převýchovných center na ně čeká psychický i fyzický nátlak, který zhusta přerůstá v hrubé i rafinované násilí. Má je přimět, aby zavrhli své „pokřivené myšlení“, rozuměj svou etnickou a muslimskou identitu, a nahradili ji identitou občana poslušného Komunistické strany Číny.

Jedno z převýchovných středisek na satelitním snímku: 

Sin-ťiang je dnes střeženou oblastí, kam mají nevládní výzkumníci i novináři velmi ztížený přístup. Přesto se některým z nich občas podaří do terénu proniknout – tak jako čínskému zpravodaji kanadského deníku The Globe and Mail Nathanu VanderKlippovi. Jak uvedl Ethan Gutmann v rozhovoru s iROZHLASem, VanderKlippe v Sin-ťiangu dlouho nepobyl; čínské bezpečnostní složky ho rychle zadržely a předvedly k výslechu.

Nicméně v jednom se Gutmann pletl: VanderKlippe o tom, co zjistil, přece jen napsal. Svůj článek postavil na rozhovorech s lidmi, kteří mají s převýchovou v režii Komunistické strany Číny vlastní bolestnou zkušenost – jako žena ze začátku tohoto textu.

Kéž Si žije 10 tisíc let!

Svědectví těchto lidí popisují zařízení velmi podobná vojenským vězením, s přísnými bezpečnostními opatřeními a ozbrojenou stráží; kamery sledují každý krok, včetně těch na toalety. Některé zadržené mučili, jiným podávali neznámé léky, další se pokusili o sebevraždu. A všem do jednoho vštěpovali, jak dobrá a pečující je vládní strana – především pak její hlava.

Harmonická okupace muslimů: statisíce kádrů učí Ujgury, jak milovat Komunistickou stranu Číny

Číst článek

Dny vyplňovaly lekce „o Si Ťin-pchingovi, o nikom jiném,“ tvrdí třicetiletý Kajrat Samarkan. V převýchovném táboře v Sin-ťiangu absolvoval nedobrovolný pobyt v loňském roce, než ho díky diplomatickému tlaku propustili a umožnili mu vycestovat do Kazachstánu. „Všechno je to o Sim jako o vůdci světa. Nová Čína je nejlepší. Všechny ostatní země, hlavně USA, jsou zlé. Kapitalismus je zlý, plete se a selhal. Socialismus s čínskými rysy je nejlepší.“

Si Ťin-pching je prý provázel i u stolu. „Před snídaní jsme museli opakovat: ‚Dlouhý život Si Ťin-pchingovi! Kéž žije 10 tisíc let!“ vzpomíná Samarkan. „A po jídle jsme to museli říct znovu.“

Dem začínal brzy. Už v šest ráno vězně probudili, ať si před snídaní uklidí noclehárny – spí se na tenkých dekách rozprostřených na cementové podlaze. Po jídle dvě hodiny vyhrazené memorování komunistických písní a sloganů, řada z nich ještě z doby rudé revoluce; od 10.00 do 12.00 se naučené texty zapisovaly.

Odpoledne zasvěcená politice a propagandě strany, se zvláštním důrazem na nebezpečí „nákazy“, jež číhá za hranicemi. A konečně, dlouho do večera i noci, sepisování sebekritik: přiznat všechno „špatné, jakoukoli negativní myšlenku o Číně nebo čínském lidu,“ říká Kajrat Samarkan. Ani noci prý nebyly vždy klidné. Jednou se střediskem rozeznělo hlasité svolávání k modlitbě. Ty, kdo na něj zareagovali, odvedli, popisuje Samarkan.

Oholenou hlavou do zdi

On sám už to jednoho dne nedokázal snést: rozběhl se, hlavou přímo do zdi. Odvezli ho do nemocnice a pohrozili, že jestli ještě jednou zkusí něco podobného, skončí na osm let ve vězení.

'Jako by mi srdce rozřezával nůž.' Annie Yang: žena, které čínský lágr vysál barvu z vlasů

Číst článek

Pro všechny zadržené neplatil stejný režim. Rozdělili je do tří skupin. Zaprvé věřící lidé. Za druhé ti, kteří vycestovali do zámoří, případně tam měli kontakty. Za třetí ti, kteří porušili pravidla – například zmeškali vyvěšování vlajky nebo mluvili jiným jazykem než čínsky. Některým dávali prášky či injekce, a takoví lidé pak podle Samarkana „zapomínali věci, nemohli se soustředit, vypadali otupěle“.

Samarkanovu verzi událostí potvrdili VanderKlippovi dva další bývalí vězni. Ujgurku citovaná na začátku článku drželi v převýchovném centru loni na podzim. Popsala, že ji po přistání na letišti v Sin-ťiangu zadrželi ozbrojení příslušníci bezpečnostních jednotek a spolu s několika členy její rodiny je převezli do nejprve do místního menšího střediska a pak do jiného v jejím rodném městě. Její příbuzné tam stále zadržují, proto VanderKlippe neuvádí ani jméno dotyčné ženy, ani název města.

Tuto ženu díky intervenci jejího manžela propustili už po dvou týdnech. Do centra ji zavřeli i s jejím malým, ani ne ročním dítětem. Žena tvrdí, že ve středisku věznili také další matky s malými dětmi. Hned na začátku ženám zabavili spodní prádlo a bez vysvětlení oholili vlasy. Pak nastoupil rigidní převýchovný program.

Otec Si a matka Strana

Jeho principy a uplatňování v oblasti Sin-ťiangu zkoumá mimo jinými historik Rian Thum z Loyolské univerzity v americkém New Orleans. Do regionu pravidelně jezdí už od roku 1999 a je jedním z mála, jimž se podařil terénní výzkum také v loňském roce. Ideologickou převýchovu charakterizuje jako způsob, jak „silou vytvořit loajální poddané“. Menšiny v Sin-ťiangu jsou „lidé, u nichž strana vidí potřebu silnější dávky indoktrinace,“ říká Thum.

Mrtvé duše: Souostroví Gulag po čínsku

Číst článek

Komunistická strana Číny nedávno ukotvila „Si Ťin-pchingovo myšlení“ v ústavě a spolu s tím se upravují také školní materiály a osnovy. Středoškolské učebnice nabobtnaly o nové stránky vysvětlující politickou filosofii dnešní hlavy Číny a napříč univerzitami se objevují nová výzkumná centra zasvěcená jejímu studiu.

Tento trend se nevyhnul ani Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Patřičnou osvětovou kampaň tam úřady vyhlásily na začátku června pod heslem „10 milionů učitelů a studentů sdílí třídu a studuje nové myšlení“; lekce mají být přenášeny i televizí a internetem. „Především v Sin-ťiangu se lidé potřebují naučit novému myšlení a vládní strategii strany v Sin-ťiangu,“ vysvětlil to profesor Tibetské univerzity Siung Kchun-sin v rozhovoru se stranickým deníkem Global Times.

Jak v červnu pro iROZHLAS.cz upozornil Ethan Gutmann, úřady v Sin-ťiangu si o lidech zadržovaných v převýchovných centrech vedou veřejné statistiky. Dalším střípkem do mozaiky „převýchovy“, tentokrát vně zdí těchto středisek, mohou být také videozáznamy každodenního života v Sin-ťiangu. Na ty se zaměřuje antropolog Darren Byler z Washingtonské univerzity.

Také v nich hraje prim Si Ťin-pchingovo jméno, popisuje VanderKlippe. „Dítě moje, běž a dej polibek svému dědečkovi Si Ťin-pchingovi,“ říká na jednom z těchto záznamů Ujgurka malému dítěti, načež se batole rozběhne a políbí zarámovanou podobiznu hlavy státu.

Jiné video zachycuje muže, který prozpěvuje nápěv ujgurské lidové písně s pozměněnými slovy: „Si ťin-pching je mým otcem, strana je mojí matkou. Je nám tak bezpečno pod křídly strany. Jsme proti zlým silám („tři zlé síly“ neboli separatismus, extremismus a terorismus, pozn. red.). Věřící lidi pálíme v ohni.“ Kolem postávají další muži, kteří zjevně popíjejí pivo a čínskou pálenku paj-ťiou. Bylerova interpretace? „Každý teď pije a kouří. Chtějí ukázat, že nepotřebují převychovat.“ 

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme