Čína sníží množství vypouštěných škodlivých látek
Čína, největší znečišťovatel ovzduší na světě, zveřejnila svůj první plán na snižování emisí skleníkových plynů. Do roku 2020 zredukuje množství vypouštěného oxidu uhličitého až o 45 procent ve srovnání s rokem 2005. Peking to oznámil krátce před začátkem klimatického summitu o v Kodani, kam pojede i čínský premiér Wen Ťia-pao.
"Vzhledem k dalšímu očekávanému růstu čínské ekonomiky ale ve výsledku dojde ke zvýšení exhalací, i když je nutno říci, že mnohem menšímu, než kdyby tento takzvaný zelený plán Peking nepřijal," říká zpravodaj Českého rozhlasu v Číně Robert Mikoláš.
Čína totiž návrh vyspělých ekonomik, snížit množství vypouštěných emisí do roku 2050 až o 80 procent, u ostatních zemí pak o 50 procent, i nadále odmítá.
Zpravodaj Českého rozhlasu v Číně Robert Mikoláš mluvil na Rádiu Česko o čínském závazku snižovat znečišťování ovzduší.
"Je to v duchu hesla, vy, bohaté země, plaťte, my, rozvojové, ne, protože musíme dále budovat průmysl v zaostalejších oblastech, v případě Číny nyní v centrální a západní části země," podotýká Mikoláš a pokračuje:
"Peking ale přesto svým rozhodnutím vysílá minimálně signál, že existuje prostor pro další vyjednávání na nadcházejícím ekologickém summitu v Kodani, kde má dojít k nahrazení Kjótského protokolu." Jeho platnost vyprší v roce 2012.
Největší znečišťovatel ovzduší
Přístup Číny, jako největšího znečišťovatele ovzduší na světě, bude pro nadcházející summit v Kodani klíčový.
Ústřední vláda ví, že globální oteplování má negativní dopad i na Čínu a důkazy lze sledovat jak v Tibetu, tak i v ostatních částech Číny, které čím dál více trápí sucho a nedostatek pitné vody. Peking musí také každoročně vynaložit na odstraňování ekologických škod miliardy dolarů.
Podle zprávy Greenpeace, Energy Foundation a Světového fondu na ochranu přírody pak skryté škody na ekologii a další náklady související s těžbou uhlí dosahují 250 miliard dolarů, tedy více než 7 procent hrubého domácího produktu Číny. Nejlidnatější země světa je totiž převážně závislá na uhlí, ze kterého vyrábí tři čtvrtiny veškeré elektrické energie.
"Komunistické vedení je ale limitováno několika faktory. Krom toho, že na nižší, provinční a lokální úrovni se celostátní rozhodnutí a nařízení nedělají, ví, a také to nahlas říká, že k zajištění sociální stability je nutný 8 procentní hospodářský růst a tomu je podřízeno vše," pokračuje zpravodaj Českého rozhlasu v Číně.
Bojuje za ekologii
Prosazení zeleného plánu má pomoci hlavně zavedení ekologických daní a podpora obnovitelných zdrojů energie.
Ústřední čínská vláda v posledních měsících a letech představila smělé plány na snižování emisí a zlepšování stavu životního prostředí. Spolu se Spojenými státy například vybuduje středisko zaměřené na výrobu čisté energie z uhlí, podporuje také výrobu aut na hybridní provoz, staví jednu solární elektrárnu za druhou, v provincii Jün-nan se dokonce staví největší solární elektrárna v celé Asii o výkonu 166 megawatt.
Čína se tak stává světovým lídrem ve výrobě a exportu zelených technologií.
"Jde ale jen o jednu stránku mince. Na druhé je nutné vidět třeba to, že na produkci panelu o výkonu jednoho kilowattu jsou potřeba dvě tuny uhlí. Stačí také vyjet z metropole Pekingu, dávané za vzor zlepšování ovzduší, třeba do autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko či se projet kolem Perlové řeky v Kuang-tungu a zjistíte, jaká je realita," upozorňuje z Číny Mikoláš.
Chválu si nezaslouží
Ze světa se přesto v souvislosti se zveřejněným čínským plánem na snižování emisí ozývají hlavně pochvalné hlasy. Kladně se vyjádřil například sekretariát OSN pro klimatické změny, pozitivně plán hodnotí i Greenpeace.
"Když ale ponecháme emoce stranou, zjistíme, že není příliš velký důvod k radosti. Peking se jednak skutečně k ničemu nezavázal písemně, ale jen ústně, a zavádějící jsou i uváděné hodnoty. Pokud totiž slibuje do roku 2020 zredukovat množství vypouštěného oxidu uhličitého na jednu jednotku HDP o 40 až o 45 procent ve srovnání s rokem 2005, znamená to, že za 11 let vypustí jen o něco málo více, než třeba v současnosti Německo," vysvětluje zpravodaj Českého rozhlasu v Číně Robert Mikoláš.
Prohlášení Číny tak má spíše psychologický efekt, tedy že summit v Kodani má šanci skončit nějakou dohodou, a Peking nabízí prostor pro další vyjednávání.
