,Neúspěch by znamenal jeho konec.‘ Čínské cvičení u tchajwanského pobřeží mělo posílit pozici prezidenta
Čínský prezident Si Ťin-pching nedokázal zabránit předsedkyni americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové v návštěvě Tchaj-wanu, a tak nařídil armádě mnohem agresivnější krok – nacvičit blokádu, která by podle expertů hrála zásadní roli při násilném obsazení ostrova, píše agentura Reuters. Jaký vliv na postavení čínského prezidenta může mít cvičení u Tchaj-wanu analyzuje Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
Čínští vojenští plánovači o blokádě debatují už dlouho, ale až doteď považovali její nácvik za příliš provokativní, upozorňují bezpečnostní odborníci.
Po návštěvě Pelosiové však čínská armáda poprvé odpálila rakety, které přeletěly Tchaj-pej, vyslala několik vln dronů nad ostrovy v tchajwanských pobřežních vodách i válečné lodě přes dělicí čáru Tchajwanského průlivu a celý ostrov obklíčila.
„Tyto kroky v podstatě změnily status quo tchajwanské bezpečnosti,“ upozorňuje profesor Li Ming-ťiang z Radžaratnamovy školy mezinárodních studií v Singapuru. Číně to podle něj poskytlo „nový bod, ze kterého může při budoucích cvičeních vycházet a posouvat další hranice“.
Čína hrozí silou, pokud USA budou bránit sjednocení s Tchaj-wanem. Američany viní i z krize na Ukrajině
Číst článek
Čínská armáda předvádí své schopnosti a odhodlání mnohem razantněji než během takzvané „třetí krize v Tchajwanském průlivu“ v roce 1996, kdy naposledy vypálila rakety v blízkosti Tchaj-wanu. Schopnost uvalit blokádu by Pekingu umožnila přimět Tchaj-wan, aby během konfliktu zasedl k jednacímu stolu, vysvětluje agentura Reuters.
Kdyby ostrov souhlasil se sjednocením s Čínou bez boje, aby se vyhnul vysokému počtu mrtvých a rozsáhlé zkáze ostrova, Si Ťin-pching by získal hlavní výhru v rámci svého dlouhodobého cíle „omlazení čínského lidu“.
Přestože se tchajwanská veřejnost, zocelená desetiletími čínských výhrůžek, tváří klidně, vojenští představitelé jsou podle některých pozorovatelů znepokojeni.
Michael Čchang, který v roce 1996 jako generální tajemník tchajwanské Národní bezpečnostní rady řídil třetí krizi v Tchajwanské úžině, má za to, že čínské vojenské cvičení může být předehrou k invazi.
Spojené státy spolu se spojenci jako Japonsko čínské manévry odsoudily. Nechtěly však situaci eskalovat a do nácviku blokády nezasáhly.
Nejmenovaný čínský představitel resortu obrany řekl agentuře Reuters, že tato reakce jistě nepotěšila tchajwanské politiky a generály: „Jak se teď mají spoléhat, že jim přijdou v případě čínského útoku na pomoc?“ poznamenal.
Co znamená neúspěch?
Celá epizoda se odehrává v kritické době pro Si Ťin-pchinga, nejmocnějšího čínského vůdce od dob Mao Ce-tunga. Ten Čínskou lidovou republiku v roce 1949 založil poté, co vyhrál občanskou válku a přinutil vládu strany Kuomintang, aby se stáhla na Tchaj-wan. Od té doby si ostrov vládne sám.
Vrátit ho do područí Pekingu je zásadním krokem, který by upevnil postavení Si Ťin-pchinga a ospravedlnil jeho rozhodnutí z roku 2018 zrušit omezení doby vlády prezidenta.
Čína chce po Jižní Koreji, aby nemodernizovala protiraketový systém. Soul naznačuje něco jiného
Číst článek
Číňané jsou sice rozčarovaní z jeho politiky nulové tolerance covidu, kvůli které je země už třetím rokem v izolaci, ale všeobecně se soudí, že Si Ťin-pching na letošním sjezdu komunistické strany získá souhlas s pokračováním své vlády.
I když se Čína v případě Tchaj-wanu možná o krůček přiblížila k užití síly, většina odborníků si nemyslí, že hrozí válka. „V tomto desetiletí není jisté, zda by invaze byla úspěšná,“ soudí bývalý britský diplomat Charles Parton. „Neúspěch by znamenal konec Si Ťin-pchinga, jeho snu a možná i komunistické strany.“
Čínský prezident se o návštěvě Pelosiové veřejně nezmínil, ale jako předseda Ústřední vojenské komise, tedy v podstatě vrchní velitel ozbrojených sil, si podle expertů nejspíš rizika vojenských manévrů uvědomuje.
Podle analytika Li Ming-ťianga „Čína možná doufala, že vojenské cvičení zastaví trend, kdy Američané, Evropané a řada dalších zemí projevují Tchaj-wanu větší sympatie. Teprve se ale ukáže, jestli to tak opravdu bude,“ cituje singapurského politologa agentura Reuters.
