Čína chce do roku 2035 most na Tchaj-wan. Ostrovní stát se myšlence brání, sází na izolaci od pevniny
Čínu a ostrov Tchaj-wan spojí most. Pod mořským dnem má navíc ještě vést podmořský tunel, alespoň tak to plánuje čínská komunistická strana. Má se tak stát nejpozději do roku 2035. Ostrovní stát se ale podobným úvahám brání a své strategické bezpečnostní plány staví na své izolaci a těžké dostupnosti.
Už od prosince roku 2020 spojuje jihočínskou provincii Fu-ťien a ostrov Pingtan asi 16 kilometrů dlouhý silniční a železniční most. Čína ho plánuje protáhnout o dalších 130 kilometrů pod a nad Tchaj-wanskou úžinou až na samotný ostrov Tchaj-wan.
Spojené státy jsou ochotny vojensky zasáhnout při napadení Tchaj-wanu, uvedl Biden
Číst článek
Pokud by se opravdu povedlo tento projekt zrealizovat, tak by cestovní doba mezi Pekingem a Tchaj-pejí trvala necelých 13 hodin.
Číňané jsou dnes považováni za nejlepší stavitelé mostů, tunelů a železnic v celé Asii. Čínské firmy za sebou mají desítky náročných projektů. A to třeba i v místech, kde by žádná podobná díla vůbec neměla stát kvůli zemětřesením, povodním nebo půdním sesuvům.
Příkladem takových staveb mohou být přehrady v jižní Číně, železniční tratě v Indonésii, Laosu nebo mosty a tunely v Tibetu. Typickým příkladem je třeba i stavba nejdelšího mostu na světě z Makaa do Hong Kongu, který je dlouhý 55 kilometrů. Je to kombinace mostů a tunelů, tedy přesně projekt, kterým Číňané chtějí propojit Tchaj-wan s Čínou.
Tento projekt už úspěšně funguje. Peking ho považuje za další technologickou výzvu. Souběžně s ním chce stavět na čínské straně mostu i nové, moderní letiště.
Ale i v samotné Číně zaznívají hlasy, že ani druhá nejsilnější ekonomika světa nemusí projekt finančně zvládnout, protože jeho náklady se pohybují v miliardách dolarů.
Teritoria
Tchaj-wan se stavbou ale nesouhlasí. Teoreticky se proto stavba podobného projektu zdá být vyloučená, protože ve chvíli, kdy by stavba překročila mořské nebo podmořské hranice země, začala by se bránit vojenskou silou.
Existují ze strany Číny ale i síly nevojenské a nenásilné. Mluví o nich třeba zpráva tchaj-wanského ministerstva národní obrany z prosince loňského roku, která uvádí, že Peking využívá svou politickou a ekonomickou sílu k tomu, aby prosazoval stavby, které jsou ve skutečnosti předmostím pro případný vojenský útok Číny.
Jako příklad úřad uvádí stavby dálnic a dálničních mostů na hranicích Číny a Mongolska, Číny a Vietnamu a také Číny a Hong Kongu.
