Prázdná koryta řek, odkryté buddhistické sochy i mrtvé ryby. Čína pociťuje dopady nevídaných veder

Nejlidnatější zemi světa a jednoho z největších znečišťovatelů planety dostihlo extrémní sucho. Rekordní teploty způsobily, že některé čínské řeky vyschly. Vliv to má na vodní energii, nedostatek pitné vody, mimo to se také zastavila lodní doprava. Situace je nejzávažnější na jihozápadě. Kvůli vyšším srážkám Číňané zkouší i metodu „setí mraků“. Úspěchů zatím ale nedosahují, předpověď není příznivá ani na další měsíc.

Tento článek je více než rok starý.

Doporučujeme Peking Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Úbytek řeky Jang-c’-ťiang je patrný na první pohled ve městech, kterými protéká

Úbytek řeky Jang-c’-ťiang je patrný na první pohled ve městech, kterými protéká | Foto: Thomas Peter | Zdroj: Reuters

Čína zažívá největší teplo od roku 1961. V pátek bylo vydáno celostátní varování před suchem, které bude podle předpovědi pokračovat až do září. Během srpna se například ve městě Čchung-čching teplota vyšplhala jedenáct dní po sobě přes 40 stupňů.

Vlny veder způsobují vysychání řek a vodních toků napříč kontinenty. Závislé jsou na nich miliony lidí

Číst článek

Jedním z důsledků veder je vypařování vody. Zmenšují se hladiny vodních ploch, některé až o tři čtvrtiny své původní velikosti. Minulý týden se tak celková plocha jezera Pcho-jang-chu v provincii Ťiang-si zmenšila o více než 2200 km2 na 737 km2.

Sucho ovlivňuje téměř 2,5 milionu lidí a zhruba stejné množství zemědělské plochy v Sečuánu, Che-pej, Hunanu, Ťiang-si, An-chuej nebo Čchung-čching. Kvůli tomu potřebovalo přímou vládní podporu více než 780 tisíc lidí, uvedlo čínské ministerstvo.

Energie i nedostatek pití

Problém je to pak zejména kvůli vysychání řek. Týká se to 66 řek ve 34 okresech nejvíce postiženého regionu Čchung-čching.

Průtok Jang-c’-ťiang, nejdelší řeky celého euroasijského kontinentu a třetí nejdelší řeky na světě, se snížil o polovinu oproti průměru za posledních pět let. Úbytek je pozorovatelný i ze satelitních snímků, které pořídila Evropská vesmírná agentura (ESA).

Satelitní snímky řeky Jang-c’-ťiang porovnávají její podobu v srpnu 2020, 2021 a 2022 | Foto: European Space Agency

Řeka má přitom zásobovat pitnou vodou na 400 milionů Číňanů. Do oblastí, kde voda vyschla, vozí vodu kamiony.

Šetřit a neplýtvat vodou, která je nyní v Číně nedostatkovým zbožím, se rozhodli v některých velkých závodech. Provoz přinejmenším na týden přerušily společnosti Toyota nebo Foxconn.

Ve městě Čchung-čching klesla hladina vody tak, že odhalila dříve zatopené buddhistické sochy, jejichž stáří se odhaduje na 600 let. Podle CNN se jedná o artefakty nalezené na nejvyšší části ostrovního útesu zvaného Foyeliang, který byl původně zastavěný v období dynastií Ming a Čching.

Řeka Jang-c’-ťiang vysychá tak rychle, že ryby nestíhají unikat. Na suchých místech se objevují jejich mrtvá těla, uvádí agentura Reuters.

Nižší průtok vody v Modré řece znamená ztrátu rozsáhlého čínského vodního energetického systému. Což vyvolalo „vážnou situaci“ v Sečuánu, kde žije na 84 milionů lidí. Provincie získává více než 80 % své energie právě z vodních zdrojů. V neděli provinční vláda vydala nejvyšší stupeň varování. Průtok vody nádržemi klesl na polovinu.

Energetické potíže Sečuánu by také mohly mít dominový efekt a převalit se do čínské ekonomiky – provincie je klíčovým dodavatelem energie z vodních zdrojů. Poptávka po elektřině se přitom letos v létě zvýšila o 25 procent, hlavně kvůli klimatizacím, odvolává se Guardian na místní média.

Boj za déšť

Číňané se pokouší vymyslet, co s tím. Vyvolat déšť se snaží až zoufalými pokusy – jako třeba létáním letadel do vzduchu nebo tzv. konceptem setí mraků. Není to žádná novinka, využívá se již desetiletí.

Malé množství jodidu stříbrného se vstříkne do mraku, díky vlastní vlhkosti vytvoří ve své okolí nové částice, jež následně zkondenzují, ztěžknou a promění se ve srážky.

Muž prochází korytem Modré řeky Čchung-čching | Foto: Thomas Peter | Zdroj: Reuters

Čína bojuje s extrémním počasím na několika frontách. Při náhlých povodních – které nastávají, pokud je půda vyprahlá – na severozápadě země minulý týden zahynulo 17 lidí po přívalových deštích.

Málo srážek, sucho a vyprahlé vodní toky trápí celý svět. Rekordní vedra si vybrala svou daň i na březích Rýna nebo Loiry, ale také v americkém Coloradu.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme