Čekalo se na ni měsíce, odpovědi na klíčové otázky ale stále chybí. Co přinesla expertní mise ve Wu-chanu?
Tento týden se z Wu-chanu vrátil mezinárodní tým odborníků, který přijel do 11milionového čínského města pátrat po původu onemocnění covid-19. Mise vyslaná Světovou zdravotnickou organizací, která se do ohniska pandemie dostala více než rok po objevení prvního případu nákazy, skončila s rozporuplnými výsledky. Zatímco někteří členové týmu si přístup čínských úřadů chválí, jiní upozorňují na „napětí“, které během schůzek občas panovalo.
„Mise opravdu není o tom najít zemi, která je za to odpovědná. Jde o to pochopit, co se stalo, a na základě těchto dat se pokusit snížit riziko do budoucna,“ vysvětloval v polovině prosince účel vyšetřování biolog z německého Institutu Roberta Kocha Fabian Leendertz, který byl vybrán jako jeden z členů expertního týmu vyslaného do Wu-chanu.
Větší otevřenost, než čekali. Experty, kteří pátrají po původu koronaviru, překvapila vstřícnost Číny
Číst článek
Světová zdravotnická organizace (WHO) se do města v čínské provincii Chu-pej, které se koncem roku 2019 stalo prvním ohniskem koronaviru SARS-CoV-2, snažila dostat experty několik měsíců.
Peking, který se zejména na počátku pandemie stal terčem kritiky kvůli snaze zadržovat informace o prvních případech, se ale návštěvě mezinárodních odborníků tvrdě bránil.
Po diplomatických sporech s vedením WHO povolil konání mise až rok po propuknutí pandemie, která si vyžádala život už více než dvou milionů lidí. Právě kvůli časovému odstupu nebyla očekávání dopředu nijak závratná.
Virologové, biologové a další odborníci ze zhruba desítky zemí tak dostali dva základní úkoly: ve spolupráci s čínskými vědci pátrat po původu onemocnění covid-19 a snažit se zjistit, jak se koronavirus přenesl na člověka. Peking přitom dlouhodobě tvrdí, že virus pochází ze zahraničí, například z dovezených mořských plodů, a odmítá obvinění, že objev nového typu koronaviru zpočátku tajil a dopustil se rozšíření nákazy.
Po příjezdu expertů se tak Čína snažila neponechat nic náhodě. Jak pro deník The New York Times poukazuje odborník americké Rady pro zahraniční vztahy Jen-čung Chuang, veškerá práce expertního týmu WHO „probíhala výhradně v rámci parametrů nastavených čínskou vládou“.
Pohled jednotlivých členů mise na to, do jaké míry byla spolupráce s čínskými kolegy úspěšná, ale zůstává rozporuplný.
Zatímco například britský expert Peter Daszak přístup Pekingu chválil s tím, že čínská otevřenost byla větší, než čekali, australský mikrobiolog Dominic Dweyer připouští, že se zřejmě nedostali ke všem potřebným datům, osobní setkání navíc probíhala v určitém napětí.
Chybějící data
Mikrobiolog z australského Sydney a člen vyšetřovacího týmu WHO v rozhovoru pro ABC News tvrdí, že během osobních setkání s čínskými hostiteli byl cítit „velký tlak“.
„Na schůzky chodili také lidé z resortu zahraničních věcí Číny a podobně. Občas to bylo napjaté, ale vždy to probíhalo slušně a v dobré náladě,“ uvedl Dweyer, podle kterého bylo někdy těžké pochopit, jakým způsobem čínští odborníci dospěli k určitým závěrům. „A v těchto případech se pak objevovaly rozdíly v názorech,“ dodává.
Vyhrála Čína nad covidem? Počet nových případů je minimální, Peking se situace bude snažit využít
Číst článek
Mikrobiolog zároveň přiznává, že některá důležitá data od čínských úředníků neobdrželi. Ještě před osobním setkáním prý požádali čínské kolegy, aby jim připravili potřebné podklady a pokusili se například identifikovat první případy nákazy ve Wu-chanu. „Udělali velký kus práce, ale samozřejmě není jisté, že jsme získali skutečně všechna data,“ podotýká Dweyer.
Podle ABC News se tak mezinárodní tým expertů nedostal například k vzorkům odpadních vod odebraných ve Wu-chanu před prosincem roku 2019, a otestovat nemohl například ani vzorky dárců krve z téhož roku. Australský mikrobiolog si však stěžuje především na to, že jim čínská strana odmítla poskytnout primární data o prvních případech covidu-19, která by WHO pomohla určit, jakým způsobem a kdy se začal koronavirus v Číně poprvé šířit.
„To, co opravdu potřebujete udělat, je získat podrobnosti o každém jednotlivém případu a projít si je, místo abyste dostali do rukou jen celkové výsledky. Kolem toho se tedy objevovalo celkem dost napětí,“ uvedl Dweyer z karantény v Sydney, do které musel po návratu z Číny nastoupit.
V pátek Dweyera citoval také americký list The Wall Street Journal, podle kterého sice čínští úředníci a zdravotníci předložili expertnímu týmu vlastní rozsáhlé přehledy a analýzy dat týkající se těchto prvních zaznamenaných případů, primární data ale prozkoumat nemohl. Konkrétně čínské úřady údajně zamítly žádost o poskytnutí podrobností o 174 případech covidu-19, které byly zaznamenány v prosinci 2019 v čínském Wu-chanu. Členské státy WHO přitom data potřebná pro šetření obvykle poskytují.
Na to si ve svých vyjádřeních pro média ostatně stěžovala také dánská viroložka Thea Koelsen Fischerová, která poukazovala na skutečnost, že během návštěvy Číny neměla možnost vidět již nezpracovaná data, musela se tedy spolehnout na analýzu údajů, kterou vědcům čínské úřady předložily.
Tlak na rodiny obětí
Během návštěvy expertů, kteří do jedenáctimilionového města přicestovali 14. ledna, některá zahraniční média upozorňovala na tlak čínských úřadů, které se snažily bránit rodinám obětí covidu-19, aby se s odborníky WHO setkali.
Přinášela svědectví z Wu-chanu a skončila ve vězení. ‚Nemusí přežít,‘ tvrdí o stavu aktivistky její právník
Číst článek
Část obyvatel Wu-chanu, jejichž příbuzní v době tamní koronavirové krize zemřeli, se v loňském roce spojila a požadovala tresty pro místní úředníky, kteří vážnost epidemie zlehčovali. Kvůli tomu už předtím čelili tlaku úřadů, který ale s příjezdem expertů WHO ještě zesílil. Podle ABC News úřady nechaly zablokovat komunikaci příbuzných obětí na sociální síti WeChat, a někteří dokonce čelili výhrůžkám či propuštění ze zaměstnání.
„Měl jsem několik hovorů s policií, kamery namířené na můj dům a propustili mě z práce. Vyvíjeli tlak na mou rodinu a sledovali moje aktivity,“ popisuje pod podmínkou anonymity rodič, který na počátku pandemie přišel o jediné dítě.
„Bylo mi řečeno, abych nekontaktoval zahraniční média, protože toho využijí protičínské síly, což je pro naši zemi škodlivé. Jen chci, aby všichni věděli, že vláda je vrah, který se snaží epidemii skrývat,“ řekl také pro ABC News.
V kontrastu s výpověďmi rodin obětí ale někteří členové expertního týmu chválili čínské úřady za to, že odborníkům umožnily plný přístup na všechna místa a ke všem lidem, o které požádali.
„Zeptali se nás, kam chceme jít. Dali jsme jim seznam... a dostali se na všechna klíčová místa. Na každé místo a ke všem lidem, s nimiž jsme se chtěli setkat. Takže to bylo opravdu dobré,“ tvrdil například britský zoolog Peter Daszak, který se mise ve Wu-chanu účastnil.
Některá média nicméně upozorňují na jeho možný střet zájmů. Daszak je předsedou nevládní organizace EcoHealth Alliance, která sídlí ve Spojených státech a specializuje se na prevenci nemocí. Ta přitom v minulosti spolupracovala na určitých projektech s wuchanským institutem virologie, který bývalý americký prezident Donald Trump označil za možný zdroj pandemie. Teorii, že by SARS-CoV2 unikl právě z wuchanské laboratoře, ale tým WHO nyní označil za „extrémně nepravděpodobnou“.
Závěry mise ve Wu-chanu
K jakým závěrům tedy vědci během návštěvy Wu-chanu došli? Hlavní výsledky jejich šetření shrnuje agentura AP.
TRH. Tržiště Chua-nan, kde se mimo jiné prodávají mořské plody a živá zvířata, bylo na počátku pandemie označováno jako místo, kde se lidé virem SARS-CoV-2 poprvé nakazili. Po objevení případů nákazy z dřívější doby ale vědci tuto teorii začali zpochybňovat.
Mění se kvůli ní trasování a podle expertů bude do 14 dnů dominovat. Co víme o britské mutaci koronaviru?
Číst článek
Jak na úterní tiskové konferenci poznamenal vysoký představitel čínské národní zdravotnické komise (NHC) Liang Wan-nien, jedním z ohnisek infekce ve Wu-chanu se skutečně stalo tržiště, nákaza se ale podle něj vyskytovala i v jiných částech města. Zahraniční ani čínští odborníci ale stále nejsou schopni určit, jak se virus na tržiště dostal.
NETOPÝŘI. Dosavadní výsledky vyšetřování zatím nedokázaly prokázat ani původce nákazy. Nejpravděpodobnějšími nositeli zůstávají netopýři, ze kterých se koronavirus následně přenesl na člověka přes mezihostitele, například přes luskouny. Ani to však stále není jisté.
„Fakt, že se virem SARS-CoV-2 snadno nakazí také norci a kočky, naznačuje, že rezervoárem mohou být i další živočichové. Dosavadní výzkum je ale nyní nedostatečný,“ podotkl Liang.
LABORATOŘ. Možnost, že by se virus rozšířil z wuchanského virologického institutu, označuje tým WHO za vysoce nepravděpodobnou. Jak začátkem týdne vysvětlil Peter Ben Embarek, který skupinu zahraničních vědců vedl, náhodné úniky virů z takovýchto laboratoří jsou velmi vzácné. Tým WHO se podle něj během návštěvy institutu přesvědčil, že by z tohoto zařízení jen těžko mohl nějaký virus nechtěně uniknout.
ZMRAŽENÉ POTRAVINY. Co tým vědců naopak nevyloučil, je hypotéza Pekingu, že se nový koronavirus dostal do Číny ze zahraničí, například se zmraženými potravinami. Takovýto závěr přitom agentura AP označuje za „překvapující“, protože podle „zahraničních expertů je riziko (přenosu viru na člověka prostřednictvím mražených potravinářských výrobků) obecně nízké“.
Propagandistické vítězství Číny?
Podle hodnocení mise ve Wu-chanu, kterou přinášejí zahraniční média včetně americké televize CNN, není žádným překvapením, že pátrání vědců nepřineslo nic převratného. S tak dlouhým časovým odstupem totiž neměli velká očekávání ani samotní členové expertního týmu.
Čína schválila dvě vakcíny vlastní výroby, do čínského Nového roku plánuje naočkovat 50 milionů lidí
Číst článek
„Změnili jsme dramaticky obraz, který tu byl předtím? Myslím, že ne. Přidali jsme k němu ale další podrobnosti? Jednoznačně,“ hodnotil během úterní tiskové konference závěry návštěvy Wu-chanu šéf mise Peter Ben Embarek, podle kterého tím ale práce výzkumníků nekončí a je potřeba hledat odpovědi i dál.
Také australský odborník Dweyer přiznává, že předběžné výsledky získané v Číně jasné vysvětlení vzniku pandemie nepřinesly, přesto podle něj mise stála za to. „Tým WHO tyto údaje nikdy předtím neviděl, přestože o to Čínu v posledním roce žádal několikrát,“ poznamenal v rozhovoru pro ABC News.
Americká televize CNN nicméně poukazuje na skutečnost, že závěry zahraničních expertů vyslaných Světovou zdravotnickou organizací čínská propaganda hojně zneužívá ve vlastní prospěch.
Komunistická strana a čínská státní média poukazují hlavně na to, že vědci ponechali jako otevřenou možnost Pekingem prosazovanou teorii, že se nový typ koronaviru mohl poprvé objevit mimo čínské území. Například čínský server Global Times po úterní tiskové konferenci vydal článek, podle kterého „světoví experti prověřují jihovýchodní Asii“ jako možné místo, odkud se koronavirus začal šířit do světa.
Ještě kritičtěji o návštěvě a projevech mezinárodního týmu expertů ve Wu-chanu píše magazín Foreign Policy. Ten misi označil za „propagandistické vítězství čínských úřadů a bizarní přešlap Světové zdravotnické organizace“.
