Čína bude bodovat chování lidí, Západ je v rozpacích. Antropoložka tvrdí, že mnozí místní opatření vítají
Takzvaný systém sociálního kreditu, který se Čína chystá od začátku nového roku zavést v celostátním měřítku, ve světě většinou budí rozpaky. Výzkumnice Sin-jüan Wangová, která působí na katedře antropologie University College London, se věnovala tomu, co si o něm myslí samotní Číňané. A podle jejího tvrzení místní obavy zpravidla nesdílejí.
Na základě svého výzkumu napsala článek na server Conversation, který se zabývá popularizací vědeckých poznatků.
Čínskému systému sociálního kreditu se v západních médiích dostalo negativního přijetí. Jeden novinář dokonce systém, který v novém roce začne fungovat v celostátním měřítku, popsal jako „nejambicióznější čínský projekt sociálního inženýrství od dob kulturní revoluce“.
Čínský systém známkování lidí od kolébky do hrobu je šílený, říká astrofyzik Grygar
Číst článek
Při povrchním pohledu se reakce zdá pochopitelná. Jakmile začne systém naplno fungovat, získá každý čínský občan bodové hodnocení sociálního kreditu, založené na svých činech. Pokud tedy někdo třeba nezaplatí účet nebo bude pouštět na veřejnosti hlasitou hudbu, bude mít bodové hodnocení nízké.
„Skóre“ může určit, jaká práva bude ten či onen člověk mít. Číňané, kteří se ocitnou na černé listině, si například nebudou moci koupit letenky či lístky na vlak, pracovat jako státní úředníci nebo vůbec působit v určitých oborech.
Skutečnost, že se čínský stát rozhodl použít ke sledování občanů „velká data“ a technologii rozpoznávání obličejů, pochopitelně vzbuzuje obavy o lidská práva. O čínském systému se mluví jako o „digitální diktatuře“ nebo „dystopické noční můře“.
Pro naše dobro
Nedozvídáme se ale, co si o systému myslí samotní Číňané. Antropoložka Wangová došla k závěru, že jejich reakce je jiná. Na základě rozhovorů se stovkami z nich tvrdí, že notná část lidí systém vítá.
Vědkyně se otázkou zabývala poslední dva roky. Jak tvrdí, chtěla porozumět každodennímu životu obyčejných Číňanů. Zvlášť se přitom zaměřila na používání digitálních zařízení. Sem částečně spadají i problematické otázky, například státní dohled v digitální sféře. Akademička lidi nechávala, aby s ní volně mluvili o svých pocitech a myšlenkách.
Dohromady se Wangová setkala asi s 500 Číňany. Ti začínali o systému sociálního kreditu obvykle mluvit sami, nešlo tedy o odpověď na přímou otázku. Badatelka v této souvislosti podotýká, že ačkoliv to mnoho lidí na Západě překvapí, běžní Číňané se v soukromí a v neformálních rozhovorech nebojí vyslovovat své názory na politiku.
Miliony občanů Číny se ocitly na černé listině. Komunistická strana zakázala cestování ‚nespolehlivým‘
Číst článek
Systém sociálního kreditu ale často chápou jako něco, co jim zajistí větší bezpečnost a jistotu. Například pan Ču řekl, že „když žijete v Číně, musíte se mít pořád na pozoru, protože všude kolem jsou samé podvody“.
Tento čtyřicátník nechce své staré matce dovolit používat chytrý telefon, protože se obává, že by se mohla na internetu stát obětí podvodníků. Jiná účastnice výzkumu si neváhala doma nainstalovat skryté kamery, aby mohla kontrolovat, jak se najatá pečovatelka stará o její malé dítě, píše server Conversation.
‚Na Západě to už přeci je‘
Mnoho Číňanů, se kterými autorka studie mluvila, chápe nový systém sociálního kreditu jako státní projekt, který má zlepšit chování občanů tím, že bude bojovat s podvody a zločiny. Čínu podle nich v současnosti ohrožuje hlavně všeobecná krize důvěry.
Každý zájemce o mobilní telefon v Číně bude muset úřadům poskytnout fotografii svého obličeje
Číst článek
V Číně přibývá případů zpronevěry a podvodů. Běžné jsou také velké skandály v oblasti bezpečnosti potravin a ve farmaceutickém průmyslu. Většina obyvatel má za to, že tresty za tyto zločiny nestačí k tomu, aby je jejich pachatelé znovu neopakovali.
Často se prý stává, že někdo spáchá zločin v jedné provincii a brzy pokračuje ve svém podvodném podnikání jinde. Někteří Číňané doufají, že zařazení na „černou listinu“, což nový systém sociálního kreditu umožní, by mohlo takovým lidem v jejich nekalé činnosti zabránit.
Řada lidí, se kterými výzkumnice mluvila, si také myslí, že západní společnost je „civilizovaná“ díky tomu, že tam podobný systém už dlouho existuje. To je sice mylná představa, ale mnoho Číňanů věří tomu, že systém sociálního kreditu si Čína vypůjčila od Západu.
Morální bonita
Někteří lidé soudí, že sociální kredit je vlastně totéž jako bonita, tedy schopnost dostát svým závazkům, případně jako dobré úvěrové skóre – jen v morálním, nikoli ve finančním smyslu.
V Číně se dokonce šíří smyšlené historky, které mají svůj původ v chybné představě o tom, jak funguje západní společnost. Známé je například vyprávění o čínské vysokoškolačce, která se ocitla v zahraničí a i přes svou kvalifikaci si nemohla najít práci, protože měla v záznamech, že jela načerno vlakem.
Spojené státy, Británie, ale i Česko. Hlad čínských studentů po západních univerzitách roste
Číst článek
Příběh má poukázat na to, že západní společnost neakceptuje lidi, kteří se dopustili byť jen malého přestupku. Na jejich kvalifikaci nezáleží – s následky se bude potýkat každý. Antropoložka Wangová vysvětluje, že podobné historky využívají obraz Západu k tomu, aby ukázaly, jak má vypadat „civilizovaná“ společnost.
Jsou to sice smyšlené příběhy, odrážejí ale všeobecně sdílené přesvědčení, že zdrojem čínských problémů je individualismus a modernita. Západ se podle představ Číňanů vyrovnal s přechodem k moderní společnosti lépe.
Naopak Čína se teprve teď proměňuje ze zemědělské a kolektivistické společnosti, kde se v rámci vesnické komunity všichni znají, ve společnost moderní, kterou charakterizuje nutnost spoléhat se na neznámé lidi. A lidé v Číně si často myslí, že k tomu, aby věděli, komu mají důvěřovat, potřebují nějaké vodítko.
Odměna za dobré chování
Číňané také někdy připisují rozklad vzájemné důvěry Mao Ce-tungově kulturní revoluci, dramatickému období, kdy každý udával každého, včetně přátel a rodiny.
Občané jsou proto přesvědčení, že společnost potřebuje mechanismus, který by lidem umožnil převzít za sebe odpovědnost a dovolil jim, aby je ostatní posuzovali podle jejich činů, konstatuje výzkumnice.
Nejsem moc velká aktivistka, říká výtvarnice Bálková. Svou tvorbou upozorňovala na obchod s orgány v Číně
Číst článek
Číňané navíc na život obecně pohlížejí jako na jakési sbírání bodů. Často od nich uslyšíte staré přísloví: „Lidé dělají různé věci a nebesa se dívají.“ To znamená, že ať už člověk udělá cokoliv, nebesa to zaznamenají.
Systém karmy v podstatě znamená, že shromažďování bodů funguje i mezi lidmi a nadpřirozenými bytostmi. Člověk může získat body, pokud koná dobré skutky, ale pokud se dopustí něčeho špatného, snadno o ně přijde.
Autorka studie přiznává, že by nerada rozhodovala, jestli má moderní čínský stát hrát roli nebes. „Ale když mluvíme o systému sociálního kreditu, měli bychom vědět, co o něm soudí samotní Číňané a proč je jejich postoj často jiný, než si myslíme,“ dodává Sin-jüan Wangová.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách.
