Číňané stále protestují proti Japonsku, připomínají si také invazi do Mandžuska
Čínská města dnes zasáhla další vlna protijaponských protestů. Demonstrace kvůli sporu o ostrovy ve Východočínském moři, z nichž minulý týden tři koupila od soukromého vlastníka japonská vláda, pokračují v Číně už čtvrtým dnem. Dnes se k nim přidaly další, na kterých si Číňané připomínali výročí japonské invaze.
Před japonskou ambasádou v Pekingu se opět shromáždily tisíce lidí, kteří skandovali vlastenecká hesla a házeli na úřad kameny.
Rozzuřené davy nabádaly také k bojkotu veškerého japonského zboží a služeb, pokračují útoky na japonské obchody, supermarkety a restaurace. Obdobné protesty se konaly i ve městech jako Kuang-čou, Wen-čou nebo Šanghaji.
Podle agenturních zpráv čínská policie proti demonstrantům nezasahuje, ale konflikty také neprovokuje ani nerozdmýchává. Objevily se totiž spekulace, že na začátku nepokojů stála čínská vláda, která se snažila odvést pozornost od vnitročínských problémů před celonárodním sjezdem komunistické strany.
Konflikt mezi Čínou a Japonskem shrnula ve Světě o druhé na Rádiu Česko Barbora Kreuzerová. Hostem byla také sinoložka Zuzana Li
Napětí mezi oběma zeměmi panuje už delší dobu.
„Obavy Japonců se postupně zvětšují. Před třemi týdny se Japonci v některých situacích báli přiznat, že jsou Japonci, raději se vydávali za Korejce, v dnešní době už se v některých případech bojí sami chodit zvlášť po setmění po městě,“ popsal Rádiu Česko ekonom z institutu CERGE-EI Vilém Semerák, který v Číně žije.
U jednoho ostrova ve sporném souostroví Senkaku, čínsky Tiao-jü, ve Východočínském moři se ráno vylodili dva japonští aktivisté. Čínská média naopak sdělila, že kolem ostrovů se pohybuje až tisíc čínských rybářských plavidel. Podle posledních zpráv do oblasti kolem ostrovů připluly i čínské hlídkové lodě. Oblast kolem ostrovů je důležitá pro rybolov a také jde o možná naleziště zemního plynu a ropy.
V současnosti je v Asii na návštěvě americký ministr obrany Leon Panetta. V pondělí byl v Japonsku, dnes navštívil Čínu. „Je v zájmu všech, Číny i Japonska, udržovat přátelské vztahy a zamezit eskalaci konfliktu," zdůraznil.
Incident má také ekonomický dopad. Provoz musely zastavit některé japonské firmy, které jsou na čínském území. Problémy hlasí automobilky Toyota, Nissan, společnosti Canon a Panasonic také zavřely výrobu.
Výročí japonské invaze do Mandžuska
V mnoha provinciích se ráno také rozezněly sirény připomínající japonskou invazi do čínského Mandžuska. Na dnešek totiž připadá 81. první výročí od takzvaného mukdenského incidentu. Šlo o výbuch na japonské železniční trati u Mukdenu v Mandžusku, který se stal záminkou k invazi.
Sabotáž na železnici zinscenovali sami Japonci. Mandžusko pro ně totiž bylo důležité kvůli surovinám, které se v této oblasti nacházejí. Vybudovali tam proto těžký průmysl, který potřebovali v přípravě na válku.
Na odpor při invazi Japonci téměř nenarazili a oblast obsadili velmi rychle. „Čína v té době nebyla zdaleka silná a už vůbec ne jednotná. Existovala sice nankingská vláda v čele s Čankajškem, ale ten zdaleka neměl pod kontrolou celou Čínu,“ vysvětlila ve Světě o druhé sinoložka Zuzana Li s tím, že jeden z generálů na severu dokonce dostal od Čankajška pokyn, aby se nebojovalo.
Dodala, že Japonsko se poté dostalo do diplomatické izolace, protože světové velmoci s jeho invazí do Mandžuska nesouhlasily a protestovaly, Číně ale nikdo na pomoc nepřišel.
1. března 1932 pak Japonci vyhlásili samostatný stát Mandžukuo. Šlo o loutkový stát japonského císařství, kam dosadilo posledního čínského císaře Pchu I. Situace je popsána v Bertolucciho filmu Poslední císař. Společnost národů ale v roce 1933 Mandžukuo neuznala.
Japonsko okupovalo Mandžusko až do roku 1945. „Jak okupace Mandžuska, tak i potom celý průběh druhé světové války v Číně a i z čínské strany nedostatečné vypořádání a nedostatečná japonská omluva za příkoří jim způsobené v druhé světové válce se velmi negativně odrazily na čínsko-japonských vztazích, které od té doby na dobré úrovni už nikdy nebyly,“ připomněla Zuzana Li.
