Čínského prezidenta vítala v USA čestná jednotka i demonstranti
Čínský prezident Chu Ťin-tchao je ve Washingtonu. Po příletu ho čekala soukromá večeře v Bílém domě s prezidentem Obamou. Dnes začíná oficiální jednání hlavně o ekonomice a bezpečnosti. Ale Američané slibují, že se zmíní také o lidských právech.
Americký viceprezident Joe Biden vítal čínského prezidenta na státní návštěvě se všemi poctami. Před Bílým domem ale protestovali aktivisté za svobodný Tibet. I to naznačuje, že jednání nemusí být úplně hladké.
O postavení Číny na mezinárodní scéně mluvila s Romanem Chlupatým v Londýně analytička think tanku Chatham House a pravidelná přispěvatelka deníku Wall Street Journal Yiyi Lu
Na hlavní třídě Pensylvania Avenue vlají čínské vlajky a někdejší poradce pro národní bezpečnost Zbigniev Brzezinski psal v komentáři pro New York Times dokonce o nejvýznamnější návštěvě z Pekingu za posledních třicet let.
A nejde jen o to, že Američané dlouhodobě usilují o větší otevřenost čínské ekonomiky vůči zahraničním firmám. Prezident Obama se bude chtít podle očekávání zmínit také například o tom, že je třeba víc zatlačit na Írán a Severní Koreu v Radě Bezpečnosti OSN, kde Čína obvykle není vůči americkým návrhům moc vstřícná.
Američané také dlouhodobě žádají, aby Peking udělal něco s kurzem čínské měny, který považují za podhodnocený, což ovlivňuje vzájemnou obchodní bilanci v neprospěch Spojených států.
Podle očekávání se bude naopak čínský prezident zajímat, co hodlá Washington dělat s rostoucím zadlužením federální vlády, protože je Čína největším věřitelem Ameriky.
Aktivnější a asertivnější
Dnešní schůzka Chu Ťin Tchaa s Barackem Obamou je označována za nejvýznamnější setkání čelních představitelů obou zemí za poslední bezmála čtyři desítky let. Přichází totiž v době bezprecedentního růstu vlivu Číny na mezinárodní scénu. Mnozí pozorovatelé v této souvislosti - a také v souvislosti s některými kroky Pekingu na konci loňského roku - mluví o diplomatické ofenzivě.
„Čína je na mezinárodní scéně aktivnější a asertivnější. Také se na mezinárodní scéně stává čím dál častěji terčem kritiky, mnoho států jí říká, co má dělat a Čína se brání,“ říká analytička think tanku Chatham House a pravidelná přispěvatelka deníku Wall Street Journal Yiyi Lu.
Jedním z důvodů čínské aktivity ve světě je snaha zajistit si zdroje nerostných surovin.
„Myslím, že je to záležitost přirozeného vývoje. Čína se dostala do situace, kdy musí dovážet mnoho surovin z celého světa. A zároveň produkuje tolik výrobků, že potřebuje trhy celého světa. Proto je možné sledovat čínskou expanzi na všech kontinentech. Podle mého názoru ale většina zemí z tohoto vztahu profituje,“ uvádí Yiyi Lu a dodává:
„Domnívám se, že v tuto chvíli jsou čínské zájmy především hospodářské. Problém ale je, že to nelze úplně oddělit od politických otázek. Myslím si ale, že z čínského pohledu na tom země ještě není tak, aby se pokusila na sebe vzít roli supervelmoci, aby ovlivňovala řád světa. Čína, po zhodnocení svých silných stránek a síly nevěří tomu, že je toho schopna. Soustředí se proto na svůj rozvoj a hospodářské vztahy s ostatními státy.“
