Čínský prezident po více než 30 letech navštívil Tibet. Na záběrech ho vítal dav lidí v krojích
Prezident Si Ťin-pching navštívil Tibet, a stal se tak prvním vůdcem Číny za poslední tři desetiletí, který přicestoval na anektované území na oficiální návštěvu. S odvoláním na čínská státní média o tom v pátek informovaly světové agentury. Prezident byl v Tibetu od středy do pátku, státní média však o návštěvě informovala až po jejím ukončení, uvedl server BBC News.
Si Ťin-pching navštívil region už před deseti lety, tehdy však ještě v roli viceprezidenta. Posledním čínským vůdcem, který oficiálně přijel do Tibetu, byl Ťiang Ce-min v roce 1990.
Na záběrech čínské státní televize CCTV bylo nyní vidět, jak Si Ťin-pching opouští letadlo a vítá ho dav lidí krojích, který mává čínskými vlajkami, popisuje BBC News. Prezident přicestoval nejprve na jihovýchod regionu, odkud se vlakem vypravil po nově elektrifikované trati do metropole Lhasy.
Bleskové záplavy v centrální Číně zastihly lidi na ulicích a v metru. Hrozí i protržení hráze přehrady
Číst článek
Tam navštívil mimo jiné palác Potála, jenž býval sídlem tibetského duchovního vůdce dalajlamy do doby, než uprchl po neúspěšném povstání proti čínské komunistické nadvládě do indického exilu.
Obyvatelé hlavního města podle nevládní organizace International Campaign for Tibet den před prezidentovou návštěvou popisovali „neobvyklé aktivity a monitorování jejich pohybu“. Státní média poté informovala, že hlava státu se zajímala o etnické a náboženské záležitosti a o ochranu tibetské kultury.
Peking čelí obviněním, že v převážně buddhistickém regionu potlačuje náboženské svobody a podrývá místní kulturu. Čínská vláda to odmítá a tvrdí, že se region za její vlády ekonomicky rozvinul.
‚Následovat stranu‘
Čína v 50. letech anektovala Tibet a snahy Pekingu přetvořit buddhistickou zemi v socialistickou sekulární společnost a vnutit Tibeťanům komunismus vyústily v roce 1959 v povstání, při kterém zemřelo podle odhadů 87 000 lidí, a které vedlo k útěku dalajlamy. Počínání Číny v regionu, jenž má status autonomní oblasti, kritizují skupiny ochránců lidských práv i tibetský exil.
V posledních letech Čína posílila kontrolu buddhistických klášterů a rozšířila výuku v čínštině namísto tibetštiny, poznamenala agentura AP. Bezpečnostní složky kritiky této politiky zatýkají a hrozí jim dlouhé tresty vězení - zejména pokud úřady shledaly, že jsou napojeni na tibetského duchovního vůdce. Toho Peking viní ze separatismu.
Západ obvinil Čínu z hackerského útoku na 30 tisíc serverů. Vést jej měla skupina Hafnium
Číst článek
Čínský prezident nyní podle agentury Reuters vyzval Tibeťany, aby „následovali stranu“ a zaúkoloval místní úřady prací na tom, aby se místní obyvatelé více ztotožnili s „velkou vlastí“, Číňany, čínskou kulturou, Komunistickou stranou Číny a socialismem.
Agentury v souvislosti s jeho návštěvou zmiňují rovněž strategickou důležitost oblasti v případě vztahů s Indií, kterou od Tibetu dělí sporná hranice. Loňské potyčky mezi indickými a čínskými vojáky na hranici, které si vyžádaly ztráty na životech na obou stranách, dramaticky zhoršily už tak napjaté vztahy mezi Pekingem a Dillí.
Organizace International Campaign for Tibet, která sídlí ve Washingtonu, rovněž upozornila na to, jakým způsobem úřady návštěvu zorganizovaly. Z „naprosté absence jakéhokoli bezprostředního pokrytí návštěvy státními médii“ podle ní vyplývá, že Tibet zůstává pro Peking nadále citlivou otázkou a čínské úřady nemají důvěru ve svou legitimitu mezi Tibeťany.
Politolog Jang Čchao-chuej z Pekingské univerzity se pak domnívá, že násilný střet mezi čínskou policií a tibetskými mnichy v roce 2008 zanechal v místních orgánech na dlouhá léta nejistotu, zda bude návštěva čínského vůdce vítaná a bezpečná. Dalším důvodem pro řídké návštěvy čínských vrcholných činitelů je podle něj vysoká nadmořská výška, která může být pro lidi, kteří nejsou na tamní klima zvyklí, nepříjemná.
