Čínští kosmonauti Velkou zeď z vesmíru neviděli, Američan čínského původu ji vyfotil
Jedinou lidskou stavbou viditelnou z vesmíru je Velká čínská zeď. Potvrdil to americký astronaut čínského původu Leroy Čch'-ao, který ji dokonce vyfotil. Sami čínští kosmonauti přitom v minulosti prohlásili, že Velkou zeď z vesmíru nespatřili.
Leroy Čch'-ao je devětačtyřicetiletý úspěšný americký kosmonaut, který velel desáté expedici na Mezinárodní vesmírné stanici(ISS). Sám poprvé usedl do raketoplánu Columbia v roce 1994 a jedním z jeho cílů při letu do kosmu bylo potvrdit či vyvrátit všeobecně známé tvrzení, že jedinou lidskou stavbou viditelnou z vesmíru je Velká čínská zeď:
"Chtěl jsem se přesvědčit, zda uvidím Velkou zeď z vesmíru. Někteří kosmonauti tvrdili, že jí viděli. Ovšem první čínský astronaut Jang Li-wej, který se s raketou Šen-čou 5 dostal na oběžnou dráhu v roce 2003, prohlásil, že Velká zeď z kosmu viditelná není. Mým cílem proto bylo tuto rozporuplnost odstranit a podat o tom i důkaz," říká Leroy Čch'-ao.
V polovině 90. let se mu splnil klukovský sen a vyletěl do kosmu. Nechyběl ani na palubách raketoplánů Endeavour a Discovery a v roce 2004 byl i členem posádky ruské vesmírné lodi Sojuz 5. Celkem šestkrát vystoupil do volného prostoru a víc než 192 dnů strávil na Mezinárodní vesmírné stanici.
Díky svým zkušenostem mohl nakonec uskutečnit i svůj sen a vyfotografovat Velkou čínskou zeď z vesmíru: "Je nezbytné mít nějaké zkušenosti a praxi, protože letíte velmi vysokou rychlostí, zhruba 25 tisíc kilometrů za hodinu. Je třeba objektivem zaměřit Zemi a zaostřit, aby obraz nebyl rozmazaný, a pak jen mačkat spoušť," popisuje Čch'-ao.
Během své víc než šestiměsíční mise na Mezinárodní vesmírné stanici vyfotil americký kosmonaut 16 tisíc snímků: "Všechny části Země jsou svým způsobem nádherné. Ať už jde o pouště, džungli, vodní plochy nebo hory. Mezi mé nejoblíbenější záběry ale patří společné fotky Země a Měsíce," dodává.
Například při focení Velké čínské zdi ji ale Leroy Čch'-ao ani neviděl: "Nerozpoznal jsem ji, protože z té výšky vidíte vlastně jen jakousi linii, která může být jak Velkou zdí, tak i silnicí, horským masivem či řekou. Že šlo skutečně o Velkou čínskou zeď, potvrdili až odborníci v NASA, kteří mne zpětně informovali, že jsem jí skutečně viděl i vyfotil," vysvětluje absurdní situaci astronaut.
Právě kvůli snímku nejznámější stavby bývalé Říše středu, který pořídil na konci roku 2004, se ale dostal do křížku s čínskými "tchajkonauty". Samotná čínská média ho naopak oslavovala: "Myslím si, že byli šťastní, že jsem Velkou zeď vyfotil. V novinách vyšla spousta článků a musím říci, že velmi pozitivních. O nějaké žárlivosti nemůže být řeč."
Jak dodává, nakonec mu poblahopřáli i všichni dosavadní čínští kosmonauti. Navíc se v roce 2006 stal vůbec prvním Američanem, který se osobně mohl seznámit s čínským vesmírným programem:
"Čínská vesmírná technologie je velmi dobrá. Sám jsem se o tom mohl přesvědčit, když mne pustili do Pekingského kosmického střediska. Setkal jsem se i s Jang Li-wejem, který jako první Číňan vyletěl v roce 2003 do vesmíru, a s ostatními čínskými astronauty."
Co se týká americko-čínské spolupráce, nejde podle Leroy Čch'-aa o žádné velké soupeření: "Spolupráce pokračuje krok za krokem, což je určitě pozitivní vývoj, tedy žádná studená válka." Peking si svůj vesmírný program přitom přísně střeží, i když s cílem přistát na Měsíci do roku 2020 se netají.
Američané ale nyní mají údajně jiné starosti a plány: "Spojené státy se nacházejí na určité křižovatce. Na konci roku 2010 skončí program letů raketoplánů a další program nazvaný Orion má začít nejdříve v roce 2015. Samozřejmě pokud nová administrativa Baracka Obamy nerozhodne jinak," vysvětluje Leroy Čch'-ao.
"Zřejmě ale budou v následujících letech naši kosmonauti závislí na ruských raketách. A kdo ví, možná že dojde i ke spolupráci s Číňany," spekuluje Leroy Čch'-ao o budoucnosti americké kosmonautiky.
Přečtěte si také:
NASA ze Země opravila vzduchovou filtraci na Mezinárodní vesmírné stanici
Apollo 11
Před 40 lety se člověk poprvé prošel po Měsíci
Raketoplán Endeavour odstartoval na šestý pokus do vesmíru
NASA už popáté odložil start raketoplánu Endeavour
Čína vybírá svou první kosmonautku
Vesmírná rozhledna
