Čínští piloti mají problémy s angličtinou. V Tokiu vzlétli bez povolení

Anglicky se dnes domluvíte téměř na celé naší planetě. Perfektně ale tento světový jazyk musí ovládat piloti i pozemní personál letišť, respektive měli by. Občas ale dojde k případům, kdy si navzájem nerozumí, a způsobí to kuriózní, a někdy i nebezpečné situace. Naposledy se to stalo u stroje čínských aerolinek Eastern Airlines, který odletěl z Tokia, aniž by měl povolení.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

pilotní kabina

pilotní kabina | Foto: Marián Vojtek

Poslední okamžiky před startem. Mezi kabinou a věží probíhá čilá komunikace, a když piloti dostávají povolení, stroj se rozjíždí po dráze.

Po chvíli už je letadlo vzduchu, stejně jako v tu chvíli tisíce dalších po celém světě. Všechna ale nejprve musela dostat povolení, a to v angličtině, která je v leteckém provozu jediným oficiálním jazykem. I proto je nutné ji patřičně ovládat.

Přehrát

00:00 / 00:00

O problémy pilotů dopravních letadel s angličtinu se zajímal Robert Mikoláš

„Mezinárodní organizace v civilním letectví stanovuje minimální úroveň znalosti anglického jazyka pro posádky letadel i pro řídící letového provozu. Většinou je to stupeň čtyři,“ říká Viktor Vyklický, pilot Českých aerolinií.

Jak ale dodává, skutečný stav je v některých regionech mnohem horší. „Já si myslím, že výsledky přezkoušení posádek i řídících nejsou vždycky objektivní, protože záleží na tom, kdo to přezkoušení provádí. Je rozdíl, jestli vás bude přezkušovat rodilý mluvčí, čili pak se klidně může stát, že do kokpitu nastoupí posádky, které nesplňují požadovanou úroveň, byť jsou plně certifikovány.“

A právě to může být i případ letu čínských aerolinek Eastern Airlines z japonské Osaky na začátku tohoto týdne. Pilot totiž odstartoval, aniž by získal povolení z kontrolní věže. Na palubě přitom sedělo 245 cestujících. Celý případ je nyní v šetření, a i když čínská strana s japonskými úřady spolupracuje, označuje vše jako nedorozumění.

Nedorozumění může vést k tragédii

Nejde o první podobný případ. V srpnu měla komunikační problémy posádka katarského stroje, který byl nejprve odkloněn ze Šanghaje. Když se pokoušela přistát v městě Chung-čchiao na východě Číny, řídící věž vůbec nerozuměla, že blížící se letadlo už prakticky nemá pohonné hmoty a musí okamžitě na zem. A tak nedovolila pilotům přistát. Těm ale nezbývalo, než příkaz ignorovat.

Negativní zkušenosti se znalostí, respektive neznalostí angličtiny má i pilot Viktor Vyklický. „Poslední rok létám ve Vietnamu a musím říct, že tam úroveň řídících letového provozu na většině letišť je opravdu velice špatná. Můj odhad je, že je to stupeň angličtiny mezi jedničkou a dvojkou,“ potvrzuje.

Naštěstí je dnes technika na takové úrovni, že sama dokáže zabránit případným nehodám. Ne vždy ale letiště mají dostatečné vybavení, a když selhává i komunikace mezi posádkou a piloty, může dojít k podobné tragédii jako v případě polského vládního letadla, které se vloni zřítilo u ruského Smolenska.

Robert Mikoláš, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme